Particles as an inflexible and synsemantic word class have already become a theme of many individual studies. According to the general definition particle indicates a relation of the speaker to the ...statement, he/she expresses modality of the sentence or emphasizes constituent of a/the sentence. Some of the particles have the validity of sentence, e. g. Ano. Nikoli. Zajisté. So called proper particles cannot stand in the function of another word class: ať, kéž. On the contrary, improper particles can be (according with coocurence) another word class, too: jistě, asi, prý. Goal of this paper is to point in which contexts the particle bohužel, although it is a non-sentence expression, can gain the character of sentence equivalent and which functions its synonyms and antonyms have.
Tato studie je rozdělena do tří hlavních částí: První pojednává o postavení sociálních reprezentací v systému současné psychologie a možnostech jejich využití pro současnou vědu a výzkum. Druhá se ...snaží vysvětlit okolnosti jejich vzniku a popisuje filosofickosociologické kořeny této teorie. Třetí část tohoto článku zkoumá jejich formální strukturu. Teorie sociálních reprezentací nikdy nebyla statickým a hypotetickým konstruktem, ale vždy se snažila pružně přizpůsobit stále se měnícímu kontextu reality. Sociální reprezentace jsou myšlenkami v pohybu, jsou to dynamické a otevřené fenomény a jejich koncept je formován a transformován spolu s měnícím se kontextem. Teorie sociálních reprezentací pomohla transformovat sociální psychologii na postmoderní vědeckou disciplínu, která překračuje hranice mezi psychologií, sociologií, filosofií, lingvistikou, teorií systémů a kulturní antropologií. Sociální reprezentace jsou souborem organizovaných a strukturovaných poznatků na úrovni základního společenského systému. Činí pro nás realitu srozumitelnou, bezpečnou a dávají nám možnost snadněji se v ní orientovat a sdílet ji s ostatními.
This study is divided into three main parts: The first is about position of social representations in the system of present psychology and possibilities of their use for present science and research. The second is trying to explain background of their origin and describes philosophical-sociological roots of this theory. The third part of this paper explores their formal structure. Theory of social representation has never been statistic and hypothetical construct, but has ever been trying to adapt flexibly to always changing context of reality. Social representations are ideas in movement, they are dynamic and open phenomena and their concept is formed and transformed together with the changing context. Theory of social representations helped to transform social psychology into postmodern science, which exceeds borders between psychology, sociology, philosophy, linguistics, theory of systems and cultural anthropology. Social representations are collection of organized and structured knowledges at the level of basic social system. They make the reality clear and safe for us. They give us possibility to orientate in reality easier and to share it with others.
Předkládaná výzkumná studie se zabývá zmapováním diskurzů o schizofrenii v českém prostředí. V rámci výzkumu byly prováděny polostrukturované rozhovory o schizofrenii s laiky, s lidmi s diagnózou a s ...odborníky (N = 15). Přepsané rozhovory byly následně analyzovány jedním z přístupů diskurzivní analýzy – kritickou diskurzivní psychologií. Celkem bylo identifikováno 13 odlišných interpretačních repertoárů, které respondenti využívali pro konstruování schizofrenie a člověka s diagnózou. Také byly zmapovány pozice, které tyto repertoáry umožňují zaujmout, důsledky, jaké identifikované repertoáry přináší, a repertoáry byly zasazeny do globálních diskurzů. Respondenti zaujímali větší množství mnohdy protichůdných repertoárů. V diskusi byly následně konfrontovány výsledky s relevantními studiemi. Dále byly popsány limity předkládané studie a návrhy možných navazujících výzkumů a aplikace do praxe.
The presented research study deals with the mapping of discourses on schizophrenia in the Czech environment. The research conducted semi-structured interviews on schizophrenia with lay people, people with diagnosis and experts (N = 15). Those transcribed interviews were subsequently analyzed by one of the discoursive analysis approach – critical discursive psychology. Overall, 13 different interpretative repertoires used by respondents for the construction of schizophrenia and schizophrenic people were identified. Positions that could be hold thanks to these repertoires and consequences of these repertoires were also described. Respondents used a larger number of often conflicting repertoires. Results were confronted with relevant studies in discussion. Further, limits of this study were described as well as suggestions of possible follow-up research and practical application.
Tekst propituje pojam i zbiljnost nade kao eshatološke kategorije na odabranim primjerima suvremene književnosti. Agnostička misao i teološka misao sudjeluju u različitu konstituiranju predmeta. ...Istražuje se nada u egzistencijalizmu Camusa, Kafke i Kierkegaarda. Potom se raščlamba upućuje odnosu poetskoga prema filozofijskom, odnosno znanstvenom diskurzu. Središnja je i jedinstvena pojava u tome Karol Woytiła, papa Ivan Pavao II. U završnome dijelu analizira se tematizacija nade u suvremenoj hrvatskoj književnosti, na primjerima recentnih romana Nedjeljka Fabrija, Slobodana Novaka, Bogdana Maleševića i Ivana Bakmaza. Zaključna je misao da suvremena književnost kršćanskog nadahnuća nadu smatra jednim od bitnih čimbenika pri prijelazu u eshaton.
Eva Hajdinová.
Obsahuje bibliografické odkazy
The study presents an empirical analysis of the risky practice of illegal marriage and baptism among Huguenots in 18th century France, drawing on ...contemporary pamphlets to trace the problematic evolution of French Calvinist inheritance law - a process that played a decisive part in efforts to relegalize Calvinism in the kingdom. Agitators for the reformed church pursued two main lines of argument: Calvinist pastors, both within the country and in exile, made increasingly active use of Enlightenment philosophical discourse that condemned religious intolerance. At the same time, especially from the 1760s on, pamphleteers emphasized the social and economic importance of the Huguenot upper class. Together, these arguments helped overcome received ideas about the risk of an anti‐state "protestant conspiracy" organized by the exile community ("conjuration de l’étranger Huguenot"), which was in turn linked to the financial power of the Huguenot banking families that had been a leitmotif of criticism since the 16th century. Instead, a positive image of the Calvinists’ social contribution was presented, stressing their usefulness and loyalty to state and sovereign. Among their supporters at court were the lawyers and ministers de Breuil and de Malesherbes, who eventually succeeded in pushing through reforms.
U ovom se radu bavimo diskurzom fotografije i odnosom između diskurzivnih i figurativnih registara u prirodnom jeziku. Veza između dva registra je metafora. Granice diskurza fotografije su jezik ...fotografije i fotografski jezik. Pojam diskurza fotografije nije puka leksičko-lingvistička činjenica. Niti je on pitanje prevođenja vizualnih kategorija u verbalne. Diskurz fotografije je predmet nove discipline: diskurzivne stilistike. Diskurz fotografije razvija slikovne modele referiranja, uvodi vizualni režim u jezik, i uvlači u prikazivanje dimenziju predočavanja. Posljedica je da se sve ono što se ne može prikazati/iskazati prenosi u polje predočivog/vidljivog. Ustvari, cijeli sustav diskurzivnih ograničenja postaje vidljiv. Slika kao nešto što uzvraća pogled postaje mjesto panoptičkog nadgledanja polja označitelja: glas i pogled se susreću u pismu. Ovakav dvojaki pojam reprezentacije nastojimo opravdati njegovom primjenom na granične fenomene kao što su egzil, nacija, pamćenje i identitet.
Rad se u vidu propedeutičkog uvoda zanima izgradnjom specifičnog diskurza onih zona i entiteta (konceptualno neovisnih o opipljivoj prostornosti) koji su zbog svoje opazljive međusnosti ...(in-betweenness) i procesualne prirode u kulturalnoj i književnoj povijesti opisivani kao liminalni. Prividna motrenja drugog reda omogućila su nastanak posebnih autoreferencijalnih percepcija i/ili opisa liminalne posebnosti. Ti se fenomeni, kao konstitutivni čimbenici, obično ugrađuju u širi (liminalni) diskurz koji postaje zagledanim u sebe i prividno svjesnim vlastita položaja – (meta)liminalnim.
Ist es zulässig, sich bei der Suche nach der Wahrheit auf den Wert des Guten zu berufen? Richard Rudner behauptet: Ja, weil Wissenschaftler und Wissenschaftlerinnen bei der Bestimmung der ...erforderlichen Beweiskraft auch die gesellschaftlichen Folgen eines möglichen Irrtums berücksichtigen. Wenn wir jedoch die Wertefreiheit der wissenschaftlichen Erkenntnis als Forderung nach einer bevorzugten, nicht jedoch exklusiven Stellung epistemischer Kriterien auffassen, dann widerspricht Rudners Anmerkung dem nicht, sondern bekräftigt dies sogar. Die Argumentationssequenz, in der wir die Haltbarkeit einer Hypothese oder Theorie auf der Grundlage epistemischer Kriterien beurteilen, ist eine Andere, als die Sequenz, in der wir die Eignung der epistemischen Kriterien selbst beurteilen. Für eine Wertefreiheit der wissenschaftlichen Erkenntnis ist entscheidend, dass Wissenschaftler und Wissenschaftlerinnen nicht willkürlich zwischen diesen Sequenzen hin und her wechseln.
Je prípustné dovolávať sa hodnoty dobra pri hľadaní pravdy? Richard Rudner tvrdí, že áno, pretože vedci a vedkyne pri stanovovaní miery potrebnej sily dôkazu berú do úvahy aj spoločenské následky ich prípadného omylu. Pokiaľ však bezhodnotovosť vedeckého poznávania chápeme ako požiadavku na prednostné, a nie výlučné postavenie epistemických kritérií, potom Rudnerov postreh ju nepopiera, ale potvrdzuje. Argumentačná sekvencia, v ktorej posudzujeme udržateľnosť hypotézy či teórie na základe epistemických kritérií, je iná ako sekvencia, v ktorej posudzujeme vhodnosť samotných epistemických kritérií. Pre bezhodnotovosť vedeckého poznávania je kľúčové, aby vedci a vedkyne medzi týmito sekvenciami neskákali svojvoľne.
Can scientists invoke the value of good when seeking the truth? Richard Rudner claims they can because when they are setting the degree of the sufficient strength of scientific evidence, they take into consideration the social consequences of their eventual errors. However, as far as we conceive value-free science as a requirement for the privileged, not exclusive, status of epistemic values, then Rudner’s insight does not refute but rather confirms it. A reasoning sequence in which we scrutinize the tenability of a hypothesis or a theory based on epistemic criteria is different from a sequence in which we scrutinize the epistemic criteria themselves. For value-free science, scientists must not swing between these two sequences arbitrarily.
Our paper is focused on reflecting and describing some aspects of political discourse in the Italian political community. Its aim is to identify, analyse and interpret examples of political ...metaphorical expressions introduced by Italian politicians that have become emblematic and have entered common Italian discourse. With regard to a terminological vacuum we also attempt to show the ongoing word-borrowing process across various language areas that contributes to the development of terminology in political discourse.
