Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o dietní vláknině a jejich účincích na lidský organizmus. V článku je uvedena klasifikace a definice dietní vlákniny. Klasifikace necelulózových polysacharidů ...podle chemické struktury je zobrazena v přehledném schématu. Dále jsou v práci uvedeny účinky vlákniny na gastrointestinální trakt, metabolizmus cholesterolu a sacharidů. Je?li rozpustná vláknina fermentována v tlustém střevě, jsou produkovány krátké mastné kyseliny, vodík a methan. Produkce těchto kyselin je spojena s mnoha fyziologickými procesy podporujícími zdraví. Nutriční kvalitu dietní vlákniny lze hodnotit pomocí transit time, stanovením methanu či vodíku ve vydechovaném vzduchu.
Up to date knowledge in the dietary fibre and its effects upon the human organism is summarized. A definition and a classification of the dietary fibre is elaborated in this article. The non?cellulosis polysaccharides classification in terms of their chemical struscture is shown in a diagram. The effects of the dietary fibre on the gastrointestinal tract, metabolism of cholesterol and glucose are presented. When soluble dietary fibre is fermented in the colon, short chain fatty acids, methane and hydrogen are produced. The production and consupmtion these acids is involved in numerous physiological process promoting health. The nutritional quality of dietary fibre as well as transit time of that fibre can be evaluated using methane or hydrogen determination in breath.
Z. Zadák, A. Tichá, R. Hyšpler, B. Jurašková
Lit.: 8
Autoři prezentují dlouhodobé sledování pacientů s klinickými známkami krvácení do horního gastrointestinálního traktu (GIT), ale zcela negativním vstupním endoskopickým vyšetřením. ...Retrospektině-prospektivní analýza akutních endoskopických vyšetření u pacientů s klinickými známkami krvácení do horního zažívacího traktu provedených v endoskopickém centru Fakultní nemocnice Ostrava v letech 2002?2005, dlouhodobé sledování souboru s negativním vstupním vyšetřením. Celkem u 133 pacientů (16,3 % všech akutních výkonů) nebyl při prvním endoskopickém vyšetření prokázán zdroj krvácení.V 26,4 % se jednalo o nesprávnou indikaci. Ve zbytku souboru byl při endoskopické kontrole celkem u 17 pacientů odhalen zdroj krvácení (15 při časné kontrole a 2 do 1 měsíce od příhody), tj. 17,3 %. Recidiva krvácení se vyskytla u 15 %. Riziko recidivy je vyšší u pacientů s hematemezou a poklesem krevního obrazu (KO) při první příhodě. U 19 pacientů (14,3 %) nebyl odhalen zdroj. U zbývajících 33 pacientů se objevily následující nálezy: 1. zdroj objeven v tenkém střevě u 4 pacientů (push-enteroskopie či enteroklýza), 2. zdroj krvácení v tlustém střevě u 3 pacientů, 3. nález IBD u 6 pacientů, 4. diagnóza jaterní cirhózy s odstupem několika měsíců až let u 5 pacientů.
Evžen Machytka, Jiří Ehrmann, Pavel Svoboda
Lit. 17
Prospektivně bylo vyšetřeno 151 pacientů s jaterní cirhózou, u kterých bylo provedeno endoskopické vyšetření horního trávicího traktu. Nejčastějším nálezem byly jícnové varixy (64,9 %), portální ...hypertenzní gastropatie (45,7 %) a peptický vřed gastroduodena (25,8 %). Normální nález při endoskopii horního trávicího traktu byl shledán jen v 8,6 %. Mezi ostatní nálezy patřila refluxní ezofagitida (13,2 %), brániční hiátová kýla (12,6 %), duodenogastrický reflux (8,6 %), eroze žaludečního antra (4,6 %), aftózní gastropatie (3,3 %), ragáda kardie (2 %), polyp žaludku (1,3 %), mykotická ezofagitida, karcinom žaludku, karcinom jícnu a achalázie jícnu (vždy po 0,7 %). Dále jsou diskutovány možné příčiny vysokého výskytu peptického vředu u nemocných s jaterní cirhózou. Všechny nálezy jsou korelovány s literárními údaji.
Pavel Svoboda, Jiří Ehrmann, P. Klvaňa
Lit. 18
Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit výskyt akutního krvácení do horní části zažívacího traktu u nemocných po koronarografii a jeho možné zdroje. Soubor nemocných a metodika: Autoři retrospektivně ...hodnotili výskyt akutního krvácení do horní části zažívacího traktu u 5 955 osob (3 684 mužů, 2 271 žen) po dobu hospitalizace pro koronarografii a výskyt potenciálních zdrojů krvácení v horní části zažívacího traktu u části nekrvácejících. Výsledky: Ke krvácení do zažívacího traktu došlo u 9 osob, průměrně za 3,4 ? 3,6 dne od výkonu (medián 1,0 dne) s 33% mortalitou. Ve 4 případech (44 %) byl nalezen vřed bulbu duodena nebo bulbitida, 1krát ezofagitida (11 %), 1krát varixy jícnu, 1krát karcinom žaludku a ve 2 případech nebylo možno zdroj zjistit. Osoby s krvácením byly významně starší než nekrvácející (73,6 ? 4,4 roku vs 65,8 ? 10,6 roku, p < 0,001). Léčba klopidogrelem nebo abciximabem nebyla spojena s vyšším výskytem krvácení (p > 0,05). U 42 osob bez krvácení byla gastroskopicky nalezena patologie: ezofagitida (31 %), afty a vředy žaludku (36 %), vředy duodena (21 %), polypy žaludku (12 %), varixy jícnu (2 %). Afty, vředy žaludku i duodena byly významně častější u osob užívajících pravidelně kyselinu acetylsalicylovou (p < 0,025). Závěr: Krvácení do horní části zažívacího traktu není u osob v krátkém odstupu po koronarografii časté, má však vysokou mortalitu. Nejčastějším zdrojem časného krvácení jsou peptické léze gastroduodena vzniklé nejspíše v důsledku předchozí léčby kyselinou acetylsalicylovou.
Vladimír Kojecký, Z. Coufal
Lit. 21
