Kaj učimo, ko v sodobni slovenski gimnaziji učimo latinsko? S kakšnimi cilji vstopamo v razrede, kaj pričakujemo, da bodo naši dijaki znali? Navedena vprašanja so le na videz preprosta. V najbolj ...pragmatičnem smislu nanje odgovarja veljavni učni načrt za latinščino, ki niza cilje pouka in s tem pričakovane zmožnosti dijakov. V tem prispevku skušam slednje osvetliti z zornega kota prakse in sicer z vpogledom v slovensko državno tekmovanje v znanju latinščine, namenjeno dijakom tretjega letnika gimnazije. Ob tem izhajam iz predpostavke, da je tekmovalne naloge moč vsaj do določene mere imeti za »praktično« dopolnilo učnemu načrtu, za dovolj reprezentativne odgovore na vprašanje, kaj si pod začrtanimi cilji predstavljamo povsem pragmatično, in tako tudi za ilustrativen prikaz naših skupnih pričakovanj o tem, katere kompetence naj bi dijaki po skoraj treh letih gimnazijskega učenja imeli. Tekmovalne naloge, deloma pa tudi dileme, ki jih pred ocenjevalce postavlja točkovanje odgovorov, mi obenem služijo kot osnova za razmislek o tem, kje ležijo prednosti in didaktični izzivi sodobnega pouka latinščine.
Cílem příspěvku je představit problematiku psychodidaktiky s ohledem na vztahy mezi vzdělávací teorií a praxí a přispět do diskuse o uplatnění psychodidaktického hlediska v učitelském vzdělávání.
...Metody: Předmětem kvalitativní analýzy byly písemné reflexe výuky vypracované podle transdidaktického přístupu metodikou 3A studenty učitelství ve třech etapách jejich studia. Z celkem 479 reflexí jsme vybrali 45 textů od 15 studentů z devíti studijních oborů. Výběr proběhl prostřednictvím intenzivního vzorkování. Kódovanou jednotkou byly determinant výuky. Ty byly sledovány metodou induktivní analýzy, pomocí kódování v programu Atlas.ti.
Výsledky: Ve třech etapách studia jsme v reflexích vysledovali výskyt a kvalitu 29 determinant výuky přiřazených do tří okruhů: ontodidaktického, psychodidaktického a psychologického. Ontodidaktický okruh zahrnuje 9 determinant výuky a 576 kódovaných jednotek, psychodidaktický 16 determinant výuky a 310 kódovaných jednotek, psychologický okruh 20 determinant výuky a 490 kódovaných jednotek. Při srovnání etap studia byl zjištěn postupný pokles četnosti kódů identifikovaných v psychologickém okruhu a nárůst četnosti v okruhu psychodidaktickém.
Závěry: Z analýzy obsahu reflexí vyplývá, že jejich autoři pohlížejí na kódované determinanty výuky převážně sdruženou perspektivou oborové didaktiky a psychologie. Tato tendence zesiluje během studia s nárůstem oborově didaktických poznatků. Uvedená zjištění nově zdůrazňují otázku, do jaké míry a kvality se v konkrétních předmětech učitelského vzdělávání uplatňuje psychodidaktické hledisko: propojení poznatků oborové didaktiky a pedagogické psychologie do komplexní psychodidaktické kompetence pro činnost učitele ve školní třídě.
Uvod: Predsodki in diskriminacija spolnih manjšin ostajata kljub družbenim spremembam vsesplošno razširjena težava. Istospolno usmerjeni posamezniki in usmerjene posameznice so izpostavljeni in ...izpostavljene velikemu negativizmu in nasilju, kar škodljivo vpliva na psihološko, fizično in socialno zdravje ter dobro počutje posameznika in skupnosti. Namen raziskave je bil raziskati odnos študentk in študentov zdravstvene nege do homoseksualnosti. Metode: Uporabljena je bila kvantitativno deskriptivna neeksperimentalna metoda. Raziskava je bila izvedena decembra 2020 s tehniko anketiranja. V priložnostni vzorec je bilo vključenih 114 dodiplomskih in podiplomskih študentk in študentov zdravstvene nege. Uporabljena je bila prirejena slovenska različica vprašalnika Index of Attitudes towards Homosexuals. Notranja konsistentnost vprašalnika je znašala 0,94. Rezultati: Polovica (56,1 %) anketiranih ve, da spolna identiteta posameznika označuje njegovo kulturo in zato spada na področje kulturnih kompetenc, 74,6 % jih meni, da med študijem o tem niso dobili dovolj znanja. Večina (86,8 %) študentov pozna nekoga, ki je istospolno usmerjen. Obstajajo statistično pomembne razlike v odnosu do homoseksualnosti med študenti na podlagi demografskih in drugih podatkov (p < 0,05). Najbolj pozitivno stališče do homoseksualnosti so pokazali ateisti, ženske, študentje, stari od 21 let do 30 let, in študentje 2. letnika dodiplomskega študija. Diskusija in zaključek: Študenti in študentke zdravstvene nege imajo do homoseksualnosti pozitivno stališče. V študij zdravstvene nege je treba vključiti dodatna znanja s področja kulturnih kompetenc.
Full text
Available for:
NUK, ODKLJ, UL, UM, UPUK, VSZLJ
Uvod: Klinično usposabljanje študentov zdravstvene nege je ključnega pomena. Pomembno je, da so diplomanti usposobljeni za samostojno, humano, odgovorno in avtonomno izvajanje zdravstvene nege. Namen ...raziskave je bil ugotoviti usposobljenost študentov na rednem in izrednem študiju zdravstvene nege za samostojno izvajanje zdravstvene nege. Metode: Izvedena je bila deskriptivna opazovalna raziskava. Podatki so bili zbrani z delno strukturiranim vprašalnikom na vzorcu 134 študentov tretjega letnika študijskega programa prve stopnje Zdravstvena nega. Raziskava je potekala od januarja do marca 2012. Za analizo sta bili uporabljeni deskriptivna statistika in bivariatna analiza (test hi-kvadrat, t-test). Rezultati: Statistično pomembne razlike v samooceni usposobljenosti med študenti rednega in izrednega študija so se pokazale pri etični praksi ( R =3,6, IZR =3,5, t = 2,63, p = 0,010) in pravni praksi ( R=3,3, IZR=3,1, t = 2,69, p = 0,008). Ugotovljena je bila manj kot 80% usposobljenost pri kompetencah »redno pregledujem in popravljam negovalni načrt v sodelovanju z drugimi člani negovalnega tima in pacienti«
(χ2 = 0,27, p = 0,654) in »delegiram naloge glede na usposobljenost, strokovno znanje in izkušnje« (χ2 = 1,793, p = 0,181). Diskusija in zaključek: Raziskava je pokazala, da so študenti najbolje usposobljeni za medpoklicno zdravstveno varstvo, izboljševanje kakovosti in nadaljnje izobraževanje. Raziskavo bi bilo treba opraviti vsako študijsko leto ob zaključku tretjega letnika.
Full text
Available for:
NUK, ODKLJ, UL, UM, UPUK, VSZLJ
Med udgangspunkt i Basil Bernsteins teori om viden, kompetence og performance,diskuterer artiklen det, den betegner som læreruddannelses vidensgrundlag. Detkonkrete udgangspunkt er bekendtgørelsen ...for uddannelseselementet Almenundervisningskompetence (fra 2013-reformen), som sammenlignes med det tilsvarendefag i den tidligere læreruddannelse, Almen didaktik. Via denne sammenligningargumenteres der for, at læreruddannelsens vidensgrundlag ikke har bevægetsig i retning af det øgede fokus på kompetence, som ligger i uddannelsens aktuelleselvbeskrivelse – men derimod har bevæget sig i retning af et øget fokus på performance.Videre argumenteres der for, at det fokus på generiske kompetencer, somtilstræbes via bevægelsen mod kompetencer, ikke vil kræve mindre, men et størrefokus på domænespecifi k viden.
Med udgangspunkt i Basil Bernsteins teori om viden, kompetence og performance,diskuterer artiklen det, den betegner som læreruddannelses vidensgrundlag. Detkonkrete udgangspunkt er bekendtgørelsen ...for uddannelseselementet Almenundervisningskompetence (fra 2013-reformen), som sammenlignes med det tilsvarendefag i den tidligere læreruddannelse, Almen didaktik. Via denne sammenligningargumenteres der for, at læreruddannelsens vidensgrundlag ikke har bevægetsig i retning af det øgede fokus på kompetence, som ligger i uddannelsens aktuelleselvbeskrivelse – men derimod har bevæget sig i retning af et øget fokus på performance.Videre argumenteres der for, at det fokus på generiske kompetencer, somtilstræbes via bevægelsen mod kompetencer, ikke vil kræve mindre, men et størrefokus på domænespecifi k viden.
Příspěvek přináší částečné výsledky disertačního výzkumu, který se soustředil na problematiku učitele primární školy v podmínkách inkluzivního vzdělávání ve Finsku.
Cílem této části výzkumného ...šetření bylo vytvoření empiricky podložených profilů finských učitelů primární školy s důrazem na zjištění, co stojí za kvalitou inkluzivního vzdělávání ve Finsku a jak mohou tato zjištění zkvalitnit inkluzivní vzdělávání i učitelskou profesi v českém kontextu. Pro dosažení cíle byl zvolen design kvalitativní případové studie, kdy případem rozumíme učitele primární školy na pozadí inkluzivního vzdělávání – celkový počet participantů činil 10 finských učitelů/učitelek.
Hlavními metodami k zajištění dat se stala obsahová a tematická analýza zahraničních a finských zdrojů. Získaná zjištění se stala podkladem pro další uvažování a vytvoření polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Pro zpracování dat byly využity v prvním kole kazuistiky jednotlivých participantů, které následně doplnila data získaná axiálním kódováním. V druhé části zpracování byly vytvořen empiricky podložený profil finských učitelů. V závěru byl tento profil doplněn o nabídku dalších doporučení pro práci českého učitele primární školy v heterogenní třídě.
Výsledky ukazují, že finský učitel má pozitivní postoj k inkluzivnímu vzdělávání; využívá různorodé výukové strategie vedoucí k aktivnímu zapojení žáků; podílí se na svém profesním rozvoji i rozvoji celé školy jako komunity; ve své práci využívá individualizaci a diferenciaci a je součástí multiprofesního týmu.
Diskuse zasazuje zjištění do problematiky vytváření kompetenčních rámců a standardů s explicitním zaměřením na hodnoty a postoje.
V članku opredeljujemo pomen herbarija v izobraževanju učiteljev razrednega pouka za dvig interesa za rastline in znanja o rastlinah med osnovnošolci. Slovenske študente, bodoče učitelje razrednega ...pouka, smo usposabljali v izdelovanju herbarija. V raziskavi je sodelovalo 86 študentov. Študenti so po izdelavi herbarijev izpolnili anketni vprašalnik, s katerim smo preverjali njihovo znanje in izkušnje. Študenti poročajo, da so med izdelovanjem herbarijev v povprečju spoznali tri nove rastlinske vrste. 74% študentov je imelo ob tem težave, predvsem z določanjem vrst in postopki herbariziranja. Več kot dve tretjini študentov je herbarij izdelovalo že vosnovni ali srednji šoli, predvsem pri predmetih naravoslovje in biologija. Vsi, z izjemo enega študenta, nameravajo herbarij v bodoče vključiti v pouk. V aktivnosti vidijo predvsem potencial za poučevanje učencev o anatomiji in vrstni pestrosti rastlin, zarazvijanje njihovih naravoslovnih spretnosti ter odnosa do dela in biologije. Sklenemo lahko, da so sodelujoči študenti prikazali ustrezen nivo poznavanja vsebine ter znanja za poučevanje za uspešno implementacijo herbarija v šolo, kar lahko vodi do dvigainteresa za rastline in znanja o rastlinah med osnovnošolci.
Přehledová studie zpřístupňuje poznatky o kompetenci k učení a možnostech jejího rozvíjení ve výuce. Studie je rozvržena do dvou částí. První část se zabývá vymezením kompetence k učení v návaznosti ...na koncept (klíčových) kompetencí. S oporou o vybrané autory je kompetence k učení strukturována do dílčích dimenzí – (sub)dimenzí a je tak upozorněno na problém jejího pojetí jako multidimenzionálního konstruktu. Dále je poukázáno na zařazení jednotlivých dimenzí a (sub)dimenzí u vybraných autorů, což přináší další komplikace spojené s tímto konstruktem. U autorů jsou identifikovány tři přístupy k vymezení kompetence k učení prostřednictvím: (1) kvalit – charakteristik, (2) komponent – složek a (3) propojením kvalit a komponent (kombinovaný přístup). V druhé části studie jsou představeny čtyři domácí přístupy umožňující rozvíjet kompetenci k učení ve výuce. První dva představené přístupy (Výzkumného ústavu pedagogického) nahlíží na kompetenci k učení prostřednictvím „širší“ perspektivy (makroměřítko). Další dva přístupy (Chvála a Kasíkové a Institutu výzkumu školního vzdělávání) nahlíží na kompetenci k učení více zaostřeně (mikroměřítko) a umožňují i její hodnocení.
PDF
