Problematika voľného času tvorí integrálnu súčasť komplexného edukačného pôsobenia školy, rodiny a výchovy v čase mimo vyučovania. V príspevku autor orientuje pozornosť na teoretické východiská ...voľného času. Vychádza zo súčasného stavu odbornej literatúry k tejto téme. Súčasne tieto poznatky nielen analyzuje ale ich podrobuje aj samostatnému hodnotiacemu stanovisku založenému na jeho doterajších vedeckých pracach a výskumoch.
Instead of using the term Biedermeier to label the literary period between Romanticism and Realism, the terms “literature of the Restoration period” or “pre-March period literature” are sometimes ...used. Biedermeier designates the period between 1815 (Congress of Vienna) and 1850 (the aftermath of the revolutionary years 1848/49). Paul Kluckholm was the first to use the term “biedermeier” (in 1927) after it had lost its pejorative overtones at the end of the 19th century and, at the beginning of the 20th, taken on a meaning designating the lifestyle and fashion of the first half of the 19th century. The Biedermeier epoch does not have a specific aesthetic or theoretical programme, which led to a stylistic discontinuity: a naïve concatenation of various forms of expression, mixing of genres, and underestimating the formal aspects of a work of art — putting emphasis on “detailed descriptions”, frequent reflections. This allowed for an unprecedented proliferation of trivial fiction issued in a multitude of almanacs, pocket editions, and numerous “family” magazines. Drama became an important genre, mainly the Viennese people play and conversational plays (Raimund, Nestroy, Bauernfeld).
Tento článek se týká metody pojmového mapování (concept mapping). V česky psané pedagogické literatuče nebyla této metodě dosud věnována velká pozornost. Autoři popisují podstatu, funkce, přednosti a ...limity této metody a diskutují její využití v různých oblastech. Na příkladu pojmových map zpracovaných studenty Univerzity Karlovy v Praze – Pedagogické fakulty v rámci pedagogického kurzu „Autorita ve výchově“ je ukázáno konkrétní využití pojmového mapování ve výuce pedagogiky. Na začátku kurzu byli studenti seznámeni s metodou pojmového mapování a vypracovali pojmovou mapu s klíčovým pojmem „autorita učitele“. Během kurzu získávali nové znalosti o autoritě ve výchově a společně s vyučujícím a ostatními studenty diskutovali nad svými počátečními pojmovými mapami. Na konci kurzu se studenti snažili své mapy vylepšit. Pojmová mapa pomohla studentům velmi přehledně zachytit komplexnost předložené problematiky. Studenti uvedli, že pojmové mapování využijí při svém dalším studiu a výuce s dětmi. Autoˇri uvádějí problematické aspekty tvorby mapy a dále příklady vhodně a nevhodně vybraných pojmů a (křížových) spojení mezi nimi.
This book examines comparatively how the writing of history by individuals and groups, historians, politicians and journalists has been used to "legitimate" the nation-state agianst socialist, ...communist and catholic internationalism in the modern era. Covering the whole of Western Europe, the book includes discussion of: * history as legitimation in post-revolutionary France * unity and confederation in the Italian Risorgimento * German historians as critics of Prussian conservatism * right-wing history writing in France between the wars * British historiography from Macauley to Trevelyan * the search for national identity in the reunified Germany.
»Polnila« med »velikimi skladatelji« – t.i. »mali mojstri« - povzročajo različne probleme pri pisanju glasbene zgodovine. Na eni prihaja do enostranskega gledanja na dela »malih mojstrov«, dokler jih ...obravnavamo po kriterijih, ki smo jih razvili za »vrhunske skladbe«. Na drugi strani pa pomanjkljiv vpogled v vire komplicira vrednotenje tistih skladateljev, ki niso dosegli izstopajoče pozicije v glasbenem repertoarju, pred katerim se, pa čeprav kot ozadje, profilirajo »velika« dela. Te in take metodološke in arhivske težave se prvič obravnavajo ob salzburškem okolju Wolfganga A. Mozarta in linškem Antona Brucknerja. Iz česar naj bi izšel katalog kriterijev, po katerih se določen skladatelj obravnava kot »mali mojster«, kar bo lahko rabilo kot podlaga muzikološkim študijam pri utemeljevanju njihovega pomena in priljubljenosti.
This key volume provides an accessible exploration of identity as a contemporary concern in everyday life and as a key concept in social science. Drawing on work from a range of disciplines and ...focusing on the key social divisions of gender, class and nation, it shows how new challenges and opportunities work out in practice.
První část práce se zabývá klíčovou otázkou debaty Searle-Derrida, konkrétně otázkou konceptuální ,,přesnosti'' a aplikovatelnosti konceptů na fakta. Tvrdím, že Derrida rozlišuje mezi přesností v ...oblasti pojmů a přesností v oblasti faktů. Předpokládejme, že není správné argumentovat proti němu - jak to dělá Searle -, že pojmy nemohou být přesné, protože mezi fakty neexistují striktní hranice. Druhá část práce se zabývá rozlišením, které používá John Searle: Rozlišení mezi jazykovým významem a významem mluvčího. Podle Searle je lingvistický význam vytvořen mimo konkrétní kontext použití, zatímco význam mluvčího je zakotven v určité situaci.
Tomáš Koblížek
The first part of the paper deals with the key question of the Searle-Derrida debate, namely, with the question of conceptual ''exactness'' and applicability of concepts to facts. I argue that Derrida makes a strict distinction between the exactness in the realm of concepts and the exactness in the realm of facts. Supposing that it is not correct to argue against him - as Searle does - that concepts cannot be exact because there are no strict boundaries between facts. The second part of the paper deals with a distinction used by John Searle: The distinction between linguistic meaning and speaker’s meaning. According to Searle linguistic meaning is constituted outside a particular context of use whereas speaker’s meaning is embedded in a particular situation. I argue this distinction is problematic as far as any meaning is constituted in a particular utterance and in a particular context of use.
F. Bezlaj v rokopisu svoje kritike Skokovega etimološkega slovarja sbh. jezika, ki bo izšla predvidoma v Etimologiji VII, Moskva, navaja sbh. dial. čelo »dan, dvanajst ur«, dani noc su dva čela ...(Risanj, Boka Kotorska) in v Črni gori kolje »Zeit, freie Zeit, Musse«, dòkolica »Musse«, kar po njegovem mnenju »nekoliko dvomljivo izvajajo iz pronominalne osnove kolĕ, koli »quantum« (Berneker, I 674; Barić, Prilozi XV 287; Popović, Gesch. 540), ne da bi vzel kdo v pretres tudi čelo« in »je mogoče misliti na slovanski arhaizem iz ide. *qwel- »örtlich und zeitlich fern«. Ob tem se ponuja lepa primerjava s sti. kālá- m. »čas, določen čas, smrt, usoda«. Mayrhofer, Kurzgefasstes etymologisches Wörterbuch des Altindischen I 202 sl., sti. kālá - izvaja iz devr. *qwel- »obračati se« in primerja isti pomenski prehod pri stcsl. vrĕme »čas« k ievr. *wert- »obračati, vrteti se«. če v tej povezavi pri *qel- izhajamo iz pomena »obračati se«, je bil prvotni pomen verjetno »(določen) čas«, čemur ustreza pomen sti. kālá -, deloma sbh. kolje in morda sbh. čèlo, če bi imelo osnovni pomen »določen čas« (prim. dalje alb. ditë »dan« k ievr. *dī-t- »Zeitabschnitt«).
Dosavadní a nynější formálně-materiální pojem a pojetí trestného činu z hlediska viny není výraznou změnou určující charakter nové kodifikace trestního práva. Zejména formálně-materiální pojetí bylo ...aplikovatelné podle trestního zákona a je i nyní, podle trestního zákoníku. Jediným základem trestní odpovědnosti pachatele nemůže být tzv. „případ“ společensky škodlivý, nýbrž případ „trestného činu“ natolik společensky škodlivého, v němž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.
Společenskou škodlivost činu jakožto materiální stránku trestného činu je třeba posuzovat a hodnotit v každém konkrétním případě, při řešení otázky viny pachatele, striktně v hranicích aplikované skutkové podstaty. Povahu a závažnost činu jakožto materiální stránku trestného činu při ukládání trestních sankcí pak nejen v hranicích aplikované skutkové podstaty, co do intenzity naplnění jejích znaků, nýbrž i s přihlédnutím ke všem dalším okolnostem dané věci.Obsah právní věty II. stanoviska NS sp. zn. Tpjn 301/2012 (R 26/2013) je třeba interpretovat a aplikovat v kontextu právní věty I. Je to podmínka způsobu interpretace a praktického užití stanoviska, který důsledně diferencuje mezi funkcemi trestného činu a jeho materiální
stránky z hlediska viny a trestu, trestních sankcí. Tento způsob interpretace a aplikace stanoviska je ústavně konformní, způsob jiný nikoliv. Judikatura Nejvyššího soudu není při aplikaci jeho stanoviska z daných hledisek zcela jednotná.
Present day formal-material concept and as well the conception of the criminal act, from the viewpoint of guilt, does not represent a significant change in determining the character of the new codification of the criminal law. Particularly, the formal-material conception was possible to apply according to the Criminal Code of 1961 as well as according to the Criminal Code of 2009. The so called “socially harmful case” cannot be the only basis for criminal responsibility but the case of the “criminal act” which is so much socially harmful, that the application of another type of legal responsibility
is not sufficient. Social harmfulness of the act, as the material side of the criminal act, must be judged, in concreto, from the point of view of guilt, strictly only within the limits of the applied actus reus (body of the crime). The character and the seriousness of the act, as the material side of the
criminal act, must be judged, in concreto, by the penalty not only within the limits of the applied actus reus (body of the crime), according to the intensity of the features, but also with regard to all other circumstances of the particular case. The content of the legal clause number II. in the Statement
of the Supreme Court Tpjn 301/2012 (R 26/2013) must be interpreted and applied in the context of the legal clause number I. This is a condition of the way of interpretation and practical use of this statement, which consistently differentiates between the functions of the crime and its material side from the point of view of guilt and penalty. This way of interpretation and application of the statement is conformable to the Constitution, no other interpretation is possible. The Judicature of the Supereme Court is however not unified when applying this statement.