BIBLIOTHECA SLAVICA ANTIQUISSIMAE DIALECTI COMMUNIS ET ECCLESIASTICAE UNIVERSAE SLAVORUM GENTIS /
Lepenkové desky s koženým pokryvem, hřbet o 5 vazech, ve druhém poli hnědý názvový štítek, ve třetím ...poli označení svazku, v šestém poli štítek s tištěnou signaturou "B. 25" a hnědý štítek "VINDOBONAE 1795". Červeně stříkaná ořízka.
Josephi Dobrowsky Presbyteri, A A.LL. Et Philosophiae Doctoris, Societatis Scientiarum Bohemicae Atque Aliarum Membri Institutiones Linguae Slavicae Dialecti Veteris :
Quae Quum Apud Russos, Serbos ...Aliosque Ritus Graeci, Tum Apud Dalmatas Glagolitas Ritus Latini Slavos In Libris Sacris Obtinet. Cum Tabulis Aeri Incisis Quatuor
Institutiones Linguae Slavicae Dialecti Veteris
Titulní list tištěn majuskulami.
Rukopisné poznámky a podškrty. -- Na titulním listu rukou rok vydání.
Lepenkové desky s pokryvem z hnědé kůže, hřbet bez vazů, červeně stříkaná ořízka. Na hřbetě papírový štítek "45", červený názvový štítek, hnědý štítek, papírový štítek s tištěnou signaturou "B.31", červený štítek "VINDOBONAE 1820". Na přední desce papírový štítek přelepený dalším papírovým štítkem s jednoduchým rámečkem, růžovým textovým razítkem a dopsanou signaturou "Tres. De 226".
I testi scientifici e privati dei primi slavisti che hanno visitato le colonie slavo-meridionali del Molise sono di interesse per la storia della slavistica italiana. L’attività divulgativa dello ...storico slavomolisano Giovanni De Rubertis e il viaggio ad Acquaviva Collecroce di due storici slavi, il russo Vikentij Makušev e il bulgaro Marin Drinov nel 1870 diedero avvio a questi studi. La corrispondenza epistolare fra i due eminenti studiosi slavi e l’entusiasta storico dilettante di Acquaviva Collecroce, insieme ad una pagina del Diario di Makušev ed altri materiali inediti permettono di trarre delle considerazioni sulla coscienza etno-linguistica degli slavi molisani nella seconda metà dell’Ottocento; sui loro orientamenti culturali; sulle principali influenze slave giunte fino a loro prima dell’instaurarsi di relazioni strette con l’altra sponda dell’Adriatico.
PDF