Co se doopravdy odehrává za zdmi justičních paláců a co v hlavách soudců, když rozhodují kauzu? Co vše na rozhodovací proces působí a jak je snadné či obtížné nalézat spravedlnost? Přiznám se, že to ...v mém případě byly prvotní otázky, které mne kdysi motivovaly k tomu začít se zabývat právem a nakonec je jít i studovat. Motivace nebyla náhodná, nevznikala však nad texty právních předpisů a právnických učebnic, ale například při četbě Kafkova Procesu a zhlédnutí dnes již polozapomenutého seriálu z dob politické transformace 90. let Na lavici obžalovaných justice (scénárista Jiří Křižan). Netroufám si vůbec srovnávat umělecké kvality obou děl, společné však mají to, že soudnictví je v nich vykresleno tajemně až mysteriózně, jako prostředí vlastně tak trochu nešťastných lidí, zápasících se svou společenskou odpovědností a vnějšími tlaky v různých podobách, vlastním svědomím, podvědomím či snad i nevědomím.1 Co jiného by pubertálního chlapce, který v té době hltal také prokleté básníky či beatniky, mohlo více na právu a jeho aplikaci zaujmout! Skutečné studium práva pak tyto prvotní představy poněkud překrylo, stalo se nudným, nezáživným, a bylo tak trochu zklamáním, které jsem kompenzoval studiem sociálních věd. To vše se však spojilo a zúročilo v další práci a profesním směřování.
The author of the present paper deals with the general features of success of literary artefacts on the examples of several Czech authors. Regardless of some typical cases going back to the 19th ...century, among others a famous one connected with the name of possibly the only real Czech romantic Karel Hynek Mácha, probably the most significant romantic poet in the world observed from the point of view of poetics and artistic values and existential angles, there are quite a lot of interesting 20th-21st-century authors whose success on the one hand and loss of popularity on the other signalled the causes of the whole process and its markers. While the 19th-century authors and the success of their work were linked with the preparedness of the reading public, with aesthetic tastes and prevalent styles, more modern literature since modernism has been connected, besides the mentioned factors, more with political shifts of emphasis and with the whole social atmosphere; it also depends on the thematic and genre structure of literary artefacts, on the problems dealt with, on the degree of experimentalism. The examples of several Czech 20th-century authors demonstrate various aspects of the problem of the markers of succes and their association with their creative individuality.
Přítomná stať sleduje na několika příkladech tvorbu nových literárních generací české a ruské literatury, protomileniálů a mileniálů starších a mladších (generace x, y, z a alfa, snow flake ...generation). Jde souběžně o několik aspektů: o generační pohled, o pohled na různé proudy literatury, jak je na české a anglické ukazoval kdysi René Wellek, o pohled žánrový, resp. genologický, zejména týkající se románu jako nejčtenějšího, dominantního a stabilního útvaru, a také o charakter směrový a komparativní. Směry a žánry mají v české a ruské literatuře odlišný, ale i podobný vývoj a působí svou tradicí na tvorbu mileniálů, zejména relativně stabilní strukturu románu.
Autor přítomného článku se zabývá pojetím irénismu u Karla Čapka s obecným úvodem k problémům smíření a harmonie meziosobních vztahů a k otázkám války a míru. Úvodní partie obsahuje jádro Čapkovy ...tvůrčí aktivity, její recepci se zmínkou o jeho nelítostném anglickém kritikovi Robertu Pynsentovi. Zvláštní rysy Čapkovy představy irénismu jsou úzce spjaty s vývojem jeho filozofie literatury v podobě próz a dramat směřujících od poetiky znejistění, hledání uzlových bodů života, analýzy hrozeb a katastrof na základě jak experimentální technologie, tak biologie, některé napsané spolu s bratrem Josefem. Téma irénismu představuje tematický spodní proud, jenž často odhaluje svou odvrácenou stranu vedoucí od permanentního hledání přes relativismus k totální noetické skepsi.
Autor se ve svém příspěvku jako úvodu k tematickému souboru studí Slovanské literatury – Dějiny a teorie (koncepce, periodizace, syntéza) zabývá specifickými rysy paradigmatu a trajektorie ...literárních směrů v slovanských literaturách a na jejich pozadí utvářením a podobami naturalismu nebo poetik jemu blízkých nebo se s ním prolínajících v slovanských literaturách, a zvláště v ruské literatuře 19. a první poloviny 20. století. Ukazuje na etymologii termínu a jeho různé vývojové etapy i na to, kterak různě se v rámci národních literatur identifikují všeliké světové literární směry, jež se někde ani nepojmenovávají nebo se subsumují pod jiné jevy nebo "nálepky" (labels); jinak řečeno: každá národní literatura má svoje vlastní evoluční paradigma, které se jen zčásti podobá paradigmatům jiných národních literatur. Naturalismus prochází jako spodní proud světovou literaturou a v Rusku hraje centrální roli ve vývoji realismu v širokém slova smyslu: není tedy jen finální fází realismu a úvodem k moderně, ale integrální součástí realismu jako literárního směru, jeho vnitřní podstatou a stínovým průvodcem jeho evolucí.
