The study analyses the inventory of Funnel Beaker culture finds made during excavations along the route of the Kolín bypass road in 2008–2010. Features from this period were captured at a total of ...six sites situated along the entire section of the route. Three sites are of a broader, superregional importance. The remains of two long barrow-type enclosures and a sacrifice pit with a Moltzow-type beaker were investigated on area I-9 at the northern edge of the bypass road. The find assemblages from the settlement area on the broad surface of the promontory near Štítary helped identify the earliest phase of the early stage of the Funnel Beaker culture, which is specific to the eastern part of Bohemia. A fortification composed of a palisade and three extremely wide ditches protecting a settlement area of the earliest Funnel Beaker culture and the Baden culture was discovered in the corner of the Elbe terrace south of the Kolín suburb of Šťáralka. The issue of the settlement structure of the local micro-region in the Early Eneolithic is also addressed. The distribution of sites with hierarchical features as indicators of central functions connected with the given locality showed the crucial role played by the space between the lower branches of the Pekelský and Hořanský streams, with the function of a central site apparently being served by a hilltop settlement area at the Hroby site captured in the earlier excavations by F. Dvořák.
Studie analyzuje nálezový fond kultury nálevkovitých pohárů získaný během výzkumu na trase silničního obchvatu města Kolína v l. 2008–2010. Objekty tohoto stáří byly zachyceny celkem na šesti ...polohách rozmístěných v celém úseku trasy. Tři lokality mají širší, nadregionální význam. Na ploše I-9 na severním okraji obchvatu bylo prozkoumáno torzo dvou ohrazení typu dlouhých mohyl a obětní jáma s pohárem moltzowského typu. Nálezové soubory ze sídelního areálu na široké ploché ostrožně u Štítar pomohly identifikovat nejstarší fázi staršího stupně KNP, specifickou pro východní část země. Na nároží labské terasy jižně od kolínského předměstí Šťáralky pak byla objevena fortifikace, složená z palisády a tří extrémně širokých příkopů, chránících sídelní areál starší KNP a badenské kultury. Sledována je i problematika sídelní struktury zdejšího mikroregionu v období staršího eneolitu. Rozložení lokalit s hie rarchizačními znaky jako indikátory centrálních funkcí s danou lokalitou spojených ukázalo na nadstandardní roli prostoru mezi dolními toky Pekelského a Hořanského potoka, kde funkci centrálního místa zřejmě plnil výšinný sídelní areál v poloze Hroby, zachycený už staršími výzkumy F. Dvořáka.
Práce informuje o časně eneolitické jordanovské kultuře (JK) ve východní části Čech. Analýza sídlištních souborů z cihelny v Úhřeticích (Úhřetice) a několika dalších lokalit ukázala, že keramika ...staršího stupně JK má ve východní části Čech odlišný ráz oproti keramice ze západní části středních a ze severozápadních Čech. Z tohoto hlediska lze českou skupinu JK v tomto období dělit na dvě facie. Pro východní facii je charakteristická častá aplikace kurvilineárních motivů a technika kanelování. Její ornamentika je blízká stylu předchozího horizontu Střešovice a staršího stupně moravské skupiny JK. Na západě tyto „východní“ motivy téměř chybějí, naopak jsou tam běžné motivy, jež východní facie nezná – žebříčky, mřížkované trojúhelníky, rhomby, a technika brázděného vpichu. Obě podskupiny (facie) mají společné motivy klikatek a krokvic skládaných z pásů linií (ty jsou vlastní staršímu stupni všech skupin JK). Předpokládáme, že tato územní bipartice byla důsledkem přirozené regionalizace vývoje JK následujícího po horizontu Střešovice: zatímco v západní části ekumeny vývoj probíhal samostatně (event. s kontakty na poströssenské prostředí Bavorska a západních Čech), regiony na východě formoval užší styk s moravskou a slezskou skupinou JK. Otázkou zůstává nepoměr mezi nálezovým fondem: většina materiálů východní podskupiny spadá do úrovně staršího stupně JK. Nálezy srovnatelné s mladším a pozdním stupněm západní podskupiny na východě prakticky chybějí. S užší vazbou východočeské facie na moravskou a slezskou skupinu souvisí i relativně vyšší počet českých nálezů rané měděné industrie na východě země. Zdejší nálezy měděné industrie a příbuznost s keramikou slezské a moravské JK jsou faktory, jež naznačují význam východočeské JK při redistribuci těchto prestižních předmětů dále na sever.
Při výzkumu polykulturní lokality u Štítar, okr. Kolín, byla v r. 2008 odkryta část sídelního areálu kultury nálevkovitých pohárů: 15 objektů, většinou zásobních jam, v jedné kostrový pohřeb, v další ...kopulovitá pec. Analýza nálezových komplexů ze zásobních jam doplněná dvěma soubory z východočeských Úhřetic představila zřetelně definovanou nálezovou skupinu, svým složením odpovídající staršímu úseku baalberského stupně (fázi IIa) moravské kultury nálevkovitých pohárů (KNP). Identifikace svébytné „štítarské“ fáze KNP ve východní části Čech podstatně mění dosavadní představu o situaci v zemi na počátku staršího eneolitu. Tato fáze je úzce svázaná s prostředím moravské KNP a na rozdíl od domácí, české skupiny této kultury zcela postrádá znaky připomínající keramiku michelsberské kultury. Její objev zároveň naznačil rozdělení ekumeny české skupiny KNP na dvě části: na část východní, s raně baalberskými lokalitami rázu moravské KNP, a na část západní, kde osídlení baalberského stupně má poněkud odlišný, možno říci střízlivější ráz, poznamenaný zásahem michelsberské kultury a tím též bližší středoněmecké skupině KNP. Soubor zvířecích kostí ze Štítar prozrazuje subsistenci založenou na chovu s dominancí tura. Podobnost s moravskou baalberskou fází lze spatřit ve zvlášť nízkém podílu lovné zvěře a poněkud vyšším podílu ovcí/koz. Zvláštností je frekventovaný výskyt částí, případně i celých skeletů psů, prasat a zajíců.
Při výzkumu polykulturní lokality u Štítar, okr. Kolín, byla v r. 2008 odkryta část sídelního areálu kultury nálevkovitých pohárů: 15 objektů, většinou zásobních jam, v jedné kostrový pohřeb, v další ...kopulovitá pec. Analýza nálezových komplexů ze zásobních jam doplněná dvěma soubory z východočeských Úhřetic představila zřetelně definovanou nálezovou skupinu, svým složením odpovídající staršímu úseku baalberského stupně (fázi IIa) moravské kultury nálevkovitých pohárů (KNP). Identifikace svébytné „štítarské“ fáze KNP ve východní části Čech podstatně mění dosavadní představu o situaci v zemi na počátku staršího eneolitu. Tato fáze je úzce svázaná s prostředím moravské KNP a na rozdíl od domácí, české skupiny této kultury zcela postrádá znaky připomínající keramiku michelsberské kultury. Její objev zároveň naznačil rozdělení ekumeny české skupiny KNP na dvě části: na část východní, s raně baalberskými lokalitami rázu moravské KNP, a na část západní, kde osídlení baalberského stupně má poněkud odlišný, možno říci střízlivější ráz, poznamenaný zásahem michelsberské kultury a tím též bližší středoněmecké skupině KNP. Soubor zvířecích kostí ze Štítar prozrazuje subsistenci založenou na chovu s dominancí tura. Podobnost s moravskou baalberskou fází lze spatřit ve zvlášť nízkém podílu lovné zvěře a poněkud vyšším podílu ovcí/koz. Zvláštností je frekventovaný výskyt částí, případně i celých skeletů psů, prasat a zajíců.
Excavations in Tuchomerice in the years 19971998 and 2000 on an area of six hectares identified the settlement areas of two Eneolithic cultures (Jordanów and Rivnác), including a rondel at the ...outskirts of these areas. The upland site is situated in an open, non-strategic location. Information was obtained regarding the structure of the Jordanów culture settlement area. The later phase of the earlier stage of this culture was separated. The carbon-14 date determined from clay pit no. 13 was 4250-4000 BC. A solitary skeletal grave with atypical attributes was interpreted as a foundation sacrifice related to the construction of the rondel. The circular palisade with a rectangular extension represents a heretofore unknown form of rondel architecture. If the Early Eneolithic age of the rondel is confirmed, the feature represents an Epilengyel-type rondel whose former complex form was reduced to its central part--the palisade ring. Rivnác culture features were discovered at two locations. The clay pit at location A was secondarily used as a cult site (one of the clay pits had a Schlitzgrube-type shaft with bukrania and a carbon-14 date of 31212741 BC, as well as a pottery assemblage with an atypical composition). The arrangement of features at location B indicates dispersed households. The beam grooves in hut 11 are proof that the builders were aware of the technology of building on a foundation frame. The carbon-14 date from clay pit 12 was 3030-2880 BC. Publication Abstract
C-TX-200108487 - nálezová zpráva Zápotocká, Marie; Zápotocký, Milan; Archaeological Institute Prague; Zápotocká, Marie;Zápotocký, Milan ...
2001
Web Resource
Odprti dostop
Dänemark 1980-89, kreslené tabulky nálezů 1980-89, sv. č. 28.
Dänemark 1980-89, drawing tables of finds 1980-89, vol. No 28.
Dänemark 1980-89, kreslené tabulky nálezů 1980-89, sv. č. 28.
