Při analýze pohřebiště ze starší doby bronzové ve Vliněvsi (střední Čechy, okr. Mělník) byla zkoumána variabilita typů milodarů v hrobech různého pohlaví a věku. Krom jiného se ukázalo téměř výhradní ...zastoupení tyčinkových náramků v dětských hrobech. Rozborem všech dostupných nálezů tyčinkových náramků v hrobech únětické kultury v Čechách se tato vazba ukázala jako nenáhodná. Autoři diskutují hypotézu o spojení náramků s obdobím nedospělosti a s ním souvisejícími přechodovými rituály, případně ochrannou funkci těchto předmětů.
Na k. ú. obce Hrádečná (okr. Chomutov, Ústecký kraj) byl při amatérském detektorovém průzkumu v roce 2003 objeven hromadný nález výzbroje a výstroje z doby římské čítající celkem 21 železných ...předmětů a vážící 2,3 kg. Součást výzbroje tvoří meč a 11 hrotů kopí/oštěpů; výstroj je zastoupena elementy několika štítů (4 puklice, 5 držadel). Na základě typologicko-chronologické analýzy lze předměty datovat rámcovým rozpětím stupňů B1–C1. Charakteristickým rysem souboru je jeho intencionální zničení. Nález umístěný mimo sídelní a funerální areály představuje ojedinělý doklad lidské aktivity v době římské v centrální části Krušných hor. Přes nejisté nálezové okolnosti lze klást soubor do souvislostí s rituálním chováním a interpretovat jej jako ireverzibilní depot uložený někdy na přelomu starší a mladší doby římské z votivních důvodů.
Sekery s raménky z Krušných hor Půlpán, Marek; Hošek, Jiří; Půlpánová-Reszczyńska, Agnieszka ...
Archeologické rozhledy (Praha),
07/2022, Letnik:
74, Številka:
1
Journal Article
Recenzirano
Tématem článku jsou železné sekery s raménky nalezené v letech 2016–2017 na katastrech obcí Drmaly a Vysoká Pec (okr. Chomutov, severozápadní Čechy). Metalograficky bylo prokázáno, že jde o kvalitně ...zpracované sečné zbraně/nástroje s místně kalenými ocelovými břity; u jednoho z nich byla doložena unikátní vložka z arzénového železa. Sekery s raménky převážně datované do rozpětí stupňů Ha C2–D12 se na českém území nacházejí v menší míře v depotech, na pohřebištích, sídlištích a hradištích doby halštatské. Jejich největší skupinu tvoří solitérní, tzv. ojedinělé nálezy intencionálně deponované mimo soudobé areály běžných lidských aktivit a situované převážně ve vysokohorském lesním terénu, někdy v blízkosti vodních zdrojů, komunikací či hradišť. Vazba monodepositů a depotů na markantní přírodně formovaná místa (hory, skály, jeskyně, prameniště ad.) může představovat archeologický projev rituálního chování obyvatel doby halštatské v sakrální krajině.
Předmětem článku je kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou s unikátním kamenným obložením, prozkoumaný v roce 2017 v Nezabylicích v severozápadních Čechách. Příspěvek je založen na detailním ...popisu nálezové situace, doprovozeném následnými analýzami. Ty zahrnují standardní rozbor aplikovaného pohřebního ritu a souvisejících nálezů, se zvýšenou pozorností věnovanou problematice chronologické uzavřenosti souboru, podepřenou dvěma radiouhlíkovými daty. Dále je komentována pozice diskutovaného celku v kontextu praktik používaných při konstrukcích hrobů nejen nositeli české šňůrové keramiky, ale i obdobných skupin středoevropských. Na pozadí prezentovaných analogií je v závěru nastíněna představa o původní podobě hrobky, včetně následných postdepozičních procesů s ní souvisejících.
The subject of the article is the “group” Unětice culture cemetery from the Early Bronze Age investigated in 2014 in Lovosice (Litoměřice district, northwest Bohemia). The cemetery’s dating to ...2021–1751 BC corresponds to the mature stage of the Unětice culture in other parts of Bohemia (Moucha’s preclassical and classical stages). The cemetery is characterised by stone and apparently even wooden structures, multiple burials and the exclusive presence of miniature vessels. The population was composed primarily of old adults with the corresponding degenerative productive changes; only two non-adults were determined. Epigenetic marks on the skeletons testifying to a certain degree of kinship between the buried individuals were documented at the group cemetery and outside of it. New excavations have provided more detailed information on the spatial structure of burial grounds which, in addition to large cemeteries (of the Liběšovice, Březno near Louny, and Velke Žernoseky type), are composed of cemeteries with 10–20 graves, small groups of graves and solitary graves. These are also frequently accompanied by contemporary settlements located either close to the cemeteries or, as in the case of Lovosice, in the middle of the burial grounds. The spatial distribution of exogenous artefacts (amber beads, gold ornaments, silicite daggers) points to the possibility of the existence of an established network of long-distance routes in northwest Bohemia in the Early Bronze Age. One of the possible nodal points connected to the long-distance exchange system could have been located in the lower Ohře River region. This is documented, among other things, by the concentration of burial grounds with exceptional finds, settlements with evidence of metallurgy and the largest Bohemian hoards of ingots concentrated in the geographically defined microregion of Lovosice.
Předmětem stati je tzv. skupinové pohřebiště únětické kultury starší doby bronzové prozkoumané v roce 2014 v Lovosicích (okr. Litoměřice, SZ Čechy) datované do 2021–1751 BC, což odpovídá datům ...mladšího období únětické kultury ostatních oblasti Čech (Mouchův předklasický a klasicky stupeň). Pohřebiště charakterizují kamenné a zřejmě i dřevěné konstrukce, vícečetné pohřby a výhradní přítomnost miniaturních nádobek. V populaci převažovali staří dospělí jedinci s odpovídajícími degenerativně produktivními změnami, zjištěni byli pouze dva nedospělí. Epigenetické znaky na kostrách svědčící o určitém stupni příbuzenských vazeb mezi zesnulými byly doloženy na skupinovém pohřebišti i mimo něj. Díky novým výzkumům byla detailněji rozpoznaná prostorová struktura funerálních areálů, kterou vedle velkých pohřebišť (typu Liběšovice, Březno u Loun, Velké Žernoseky) tvoři skupinová pohřebiště s 10–20 hroby, malé skupinky hrobů a solitérně umístěné hroby. Její častou součásti byla i soudobá sídliště umístěná buď v blízkosti pohřebišť, nebo jako v případě Lovosic uprostřed funerálních areálů. Prostorová distribuce exogenních předmětů (jantarové korále, zlaté ozdoby, silicitové dýky) poukazuje na možnost, že v SZ Čechách existovala ve starší době bronzové etablovaná síť dálkových komunikaci. Jeden z možných uzlových bodů napojený na systém dálkového obchodu mohl ležet v dolním Poohří. Svědčí o tom mimo jine koncentrace pohřebišť s výjimečnými nálezy, sídlišť s doklady metalurgie a největších českých depotů hřiven soustředěných do geograficky vymezeného mikroregionu Lovosicka..
Sekery s raménky z Krušných hor Marek Půlpán; Jiří Hošek; Agnieszka Půlpánová-Reszczyńska ...
Archeologické rozhledy (Praha),
07/2022, Letnik:
74, Številka:
1
Journal Article
Recenzirano
Odprti dostop
Tématem článku jsou železné sekery s raménky nalezené v letech 2016–2017 na katastrech obcí Drmaly a Vysoká Pec (okr. Chomutov, severozápadní Čechy). Metalograficky bylo prokázáno, že jde o kvalitně ...zpracované sečné zbraně/nástroje s místně kalenými ocelovými břity; u jednoho z nich byla doložena unikátní vložka z arzénového železa. Sekery s raménky převážně datované do rozpětí stupňů Ha C2–D12 se na českém území nacházejí v menší míře v depotech, na pohřebištích, sídlištích a hradištích doby halštatské. Jejich největší skupinu tvoří solitérní, tzv. ojedinělé nálezy intencionálně deponované mimo soudobé areály běžných lidských aktivit a situované převážně ve vysokohorském lesním terénu, někdy v blízkosti vodních zdrojů, komunikací či hradišť. Vazba monodepositů a depotů na markantní přírodně formovaná místa (hory, skály, jeskyně, prameniště ad.) může představovat archeologický projev rituálního chování obyvatel doby halštatské v sakrální krajině.
Předmětem článku je kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou s unikátním kamenným obložením, prozkoumaný v roce 2017 v Nezabylicích v severozápadních Čechách. Příspěvek je založen na detailním ...popisu nálezové situace, doprovozeném následnými analýzami. Ty zahrnují standardní rozbor aplikovaného pohřebního ritu a souvisejících nálezů, se zvýšenou pozorností věnovanou problematice chronologické uzavřenosti souboru, podepřenou dvěma radiouhlíkovými daty. Dále je komentována pozice diskutovaného celku v kontextu praktik používaných při konstrukcích hrobů nejen nositeli české šňůrové keramiky, ale i obdobných skupin středoevropských. Na pozadí prezentovaných analogií je v závěru nastíněna představa o původní podobě hrobky, včetně následných postdepozičních procesů s ní souvisejících.
PDF
