Článek se zaměřuje na nové ne-evropské imigranty v USA a zemích EU a zvláště na náboženství (primárně islám), která si s sebou do nových destinací přinášejí. Text srovnává situaci v USA se situací v ...zemích EU, stejně jako odlišné tradice vyrovnávání se s problémem role náboženství ve veřejném životě a přizpůsobování se náboženským "jiným" v západní Evropě a v USA. Zatímco v západní Evropě můžeme být svědky rostoucích obtíží ve vztazích mezi islámem a převažujícím evropským sekulárním diskurzem, je situace v USA mnohem lepší. Tento fakt lze vysvětlit stukturou amerického denominacionalismu, který je lépe připravený na začlenění nových náboženství do amerického občanského náboženství, přestože ani zde není daný proces jednoduchý.
Autoři se ve svém článku zaměřují na zkoumání životního běhu a s tím související společenské změny. Poukazují na rychlé společenské změny v posledních desetiletích. Životní běh představuje hlavní ...sféru integrace jednotlivce do společnosti, ale i hlavní sféru napětí mezi nimi. Rozvoj osobnosti se stává jak projektem, tak odrazem společnosti a společenských požadavků. S postupující modernizací se nejenom v Severní Americe, ale také v Evropě uspořádání životního běhu stává stále dynamičtějším, méně standardizovaným a více v režii jedince samotného. Analýza moderního životního běhu se proto snaží zjistit, do jaké míry ztratily biografie své determinující rámce, mezi něž patřil sociální původ, gender, věk a etnická příslušnost, a zdůrazňuje, jak se utváření prostřednictvím strukturálních sil přesunuje k sociálním procesům vyjednávání mezi jednotlivcem, sociálními sítěmi, strukturami příležitostí a institucemi.
Evropská integrace a neustále vzrůstající význam nadnárodní úrovně rozhodování vedly k významným změnám prostředí, v němž operují zájmové organizace. Jeden ze způsobů, kterými se zájmové organizace ...vyrovnávají s těmito změnami, je sdružování do federací zájmových skupin na evropské úrovni. Tento článek si klade za cíl analyzovat možné výhody a příležitosti, které členství v evropských federacích přináší socioekonomickým zájmovým skupinám (odborovým svazům a zaměstnavatelským organizacím). V první části je text zaměřen na zhodnocení výhod členství v evropských federacích. Druhá se pak zabývá analýzou specifik socioekonomických organizací, především vzhledem k jejich pozici „evropských sociálních partnerů“. Zvláštní pozornost je věnována roli a pozici zájmových skupin z nových členských států střední a východní Evropy.
Článek se zaobírá otázkou rozšíření Evropské unie ve vztahu k evropské identitě. Autor diskutuje koncepty národního státu, politické a kulturní identity a vztahuje je k případu Evropské unie, aby ...demonstroval lišící se odůvodnění stojící v základech konstituce Evropské unie (utvářené hlavně technokratickými a manažerskými metodami) a národních států (kombinujících kulturní a politickou moc). Probírá komplexitu těchto otázek v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie o země střední Evropy a věnuje pozornost synkretické povaze hlasu středoevropských zemí, jehož mohou v Evropské unii užívat.
Avtorica v članku izhaja iz teze, da metaprocesi medijatizacije medijsko delovanje definirajo do mere, ko se »medijska logika« prilagodi politični agendi. Tezo preverja s kvalitativno analizo ...novinarskih komentarjev o evropski migracijski politiki, objavljenih v časopisu Delo (avgust–December 2015). Analiza pokaže, da je najbolj razpoznavna značilnost novinarskih komentarjev, da v problematiziranju evropske migracijske politike kot rešitev predlagajo iste migracijske politike (kvotni sistem, schengenski sistem, bilateralne dogovore med državami idr.). Ugotavlja, da se migracijske politike legitimizirajo s pomočjo komentatorstva, ki izpušča refleksijo nevladnih virov in se v veliki meri utemeljuje na evrocentričnem zamišljanju Evrope.
This 2005 book is a comparative history of the economic organisation of energy, telecommunications and transport in Europe in the nineteenth and twentieth centuries. It examines the role that private ...and public enterprise have played in the construction and operation of the railways, electricity, gas and water supply, tramways, coal, oil and natural gas industries, telegraph, telephone, computer networks and other modern telecommunications. The book begins with the arrival of the railways in the 1830s, charts the development of arms' length regulation, municipalisation and nationalisation, and ends on the eve of privatisation in the 1980s. Robert Millward argues that the role of ideology, especially in the form of debates about socialism and capitalism, has been exaggerated. Instead the driving forces in changes in economic organisation were economic and technological factors and the book traces their influence in shaping the pattern of regulation and ownership of these key sectors of modern economies.
Postkoloniální střední Evropa? Slačálek, Ondřej
Slovo a smysl : časopis pro mezioborová studia = Word & sense,
11/2020, Letnik:
17, Številka:
34
Journal Article
Recenzirano
Odprti dostop
This article has a twofold aim: 1) to introduce four theoreticians who transfer concepts of postcolonial theory to the analysis of post-socialist Central and Eastern Europe; 2) to apply these ...concepts to the interpretative dialogue of Milan Kundera’s essay *e Tragedy of Central Europe (1983). Te article thus presents the main concepts of the Bulgarian historian Maria Todorova (Balkanism and its similarities with and diferences to Orientalism), American-Polish literary historian and Slavicist Ewa Tompson (surrogate hegemon, Sarmatism), Russian cultural theorist Madina Tlostanova (speaking from colonial wounds), and Hungarian sociologist Agnes Gagyi. In particular, the presentation of Todorova and Tompson is complemented by the presentation of the debates caused by their work (Diana Mishkova and Rastko Močnik in Todorova’s case, Stanley Bill, Jan Sowa, Claudia SnochowskaGonzalez in Thompson’s case) and conceptual alternatives (Maria Janion). The concepts of these authors are used to demonstrate how Kundera’s essay is based on his ignorance of both non-European world and European internal peripheries, how it homogenizes Central European experiences, how it replaces politics by culture, and how it contributes to conservative identitarian positions which are not shared by Kundera in his other writings. In conclusion, the article discusses the mutual ignorance of Central European discourse and postcolonial discourse, and the possibilities of dialogue. On the meta-level the article also poses the question of how dialogue between theories of literature and political theory can enrich both participants.
Why did »equality« become prominent in European societies based on hierarchy during the Enlightenment? What does »equality« imply for societies, politics, or legal systems? The contributors to this ...volume draw on various historical case studies, from visionary practices in revolutionary France and the collection of data on the poor in 19th-century Germany, to claims raised under the minority regime of the League of Nations and the anti-discrimination politics of the UN and India. The dynamics of universalizing equality are contrasted with a concept asserting that equality must be limited to and by order. The contributions thus explore concepts of equality from the perspectives of history and law and show that practices of comparing were essential when it came to imagining others as equal, fighting discrimination, or scandalizing social inequalities.
Slovo, hlas, médium Wiendl, Jan
Slovo a smysl : časopis pro mezioborová studia = Word & sense,
11/2020, Letnik:
17, Številka:
34
Journal Article
Recenzirano
Odprti dostop
This article examines a book of speeches and essays by the Czech poet and novelist Jan Čep (Meditations, CDK, Brno 2019), which he broadcast on Radio Free Europe (RFE) in the period afer the ...communist coup in 1948 and afer his emigration from Czechoslovakia, the texts of which he would later publish in a series of exile periodicals (Nový život, Svědectví and Proměny) in the years 1953–1966, and 1969. At the same time, the author seeks to understand Čep’s work as a whole during the 1940s, 1950s and 1960s, and to elucidate the relationship between the author’s fctional and non-fctional texts of this period, tracing their possible intersections and mutual signifcation. It also explores the broader context of Čep’s critique of Marxism as an indoctrination ideology from Stalinist countries, with an aim to better understand the place and role of the poet in Soviet totalitarian and Western liberal societies, the specifcs of transformation and intensifcation of Čep’s initial aesthetic views in the 1950s and 1960s, and fnally Čep’s own refections on his own position as an exiled poet actively seeking to embolden fellow citizens in his homeland who remained captive to totalitarian power.
Pro rozvoj oborů souvisejících s udržitelným rozvojem na vysokoškolské úrovni jsou zapotřebí především změny v samotné výuce. Aby poukázali na procesy související s touto transformací, zkoumali ...autoři (předpoklady pro) rozvoj kompetencí vysokoškolských pedagogů ve 13 zemích střední a východní Evropy a srovnali tato zjištění s podobnými poznatky z jiných evropských zemí. Pro analýzu situace byl využit průzkum, v němž byly zjišťovány národní podmínky pro VUR na úrovni VŠ; samotné kompetence pak byly vybrány z příkladů dobré praxe v případových studiích, vypracovaných podle vzoru kompetencí EHK OSN. Výsledky ukazují některé nedostatky v profesním rozvoji vysokoškolských pedagogů: pěstování kompetencí není obecně věnována pozornost a chybí zvláště v oblasti VUR. V důsledku toho jsou přístupy a principy VUR aplikovány ve zkoumané části světa méně často. Z širšího pohledu vyplývá, že příležitosti pro rozvoj kompetencí na úrovni VŠ existují, ale jsou nerovnoměrně rozděleny mezi jednotlivými zeměmi. Pro podporu profesního rozvoje kompetencí vysokoškolských pedagogů v oblasti VUR je důležitým faktorem pochopení environmentálního vzdělávání ve vztahu k vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a také přijetí inter– či trans–disciplinární perspektivy. Autoři tvrdí, že oborový přístup je hluboce zakořeněnou součástí akademické kultury ve všech post-socialistických zemích střední a východní Evropy, zatímco pro udržitelnost je zásadní transdisciplinární přístup a širší zapojení zúčastněných stran. Kontext prezentovaného výzkumu tvoří projekt University Educators for Sustainable Development (UE4SD), do kterého je zapojeno 53 partnerů z 33 evropských zemí; jejich spolupráce má pomoci určit nejlepší způsoby, jak rozvíjet kompetence vysokoškolských pedagogů ve výuce udržitelnosti. Některé výsledky tohoto projektu jsou v článku stručně představeny.
PDF
