The article presents the Slovenian poet Srečko Kosovel (1904 – 1926) in the context of his entire poetic oeuvre, from impressionism and expressionism to constructivism, in a complex understanding of ...time, space, and inter-literary contacts, with an emphasis on his individual poetic expression. In the analytical part of the article, we focus on the reception of translated Kosovel’s poetry in the Czech and Slovak cultural space during the 20th and 21st centuries. Through an annotated bibliographical survey of published works, we identify three phases of the reception of his poetry in Slovenia, which are also reflected in three stages of translations into Czech and Slovak language: the first one is connected to two anthologies of Slovenian poetry published during the Second World War (1940), the second one is linked to two selections of his poetry that came out in response to the new reception and perception of Kosovel in the 1970s, and the third stage concerns translations published after 2000. We analyse the reception of the poet in translation by both looking into particulars of the selection of poems and composition of individual poetry collections and close reading of selected translations and observing translation strategies of individual translators. In doing so, we draw on analyses of poems that exist in several translated versions or in translations by different translators.
A Poet King Rozman, Mateja
Slavonica,
01/2022, Letnik:
27, Številka:
1
Journal Article
Recenzirano
The following abridged and adapted newspaper article deals with the Slovenian Romantic poet France Prešeren who was supported by his friend the linguist, historian and literary critic Matija Čop. ...Prešeren proved that Slovenia was a nation because of its literature. According to the theory of the brothers Schlegel a nation exists only if its language can create high-brow poetry.
Celotno besedilo
Dostopno za:
BFBNIB, DOBA, IZUM, KILJ, NUK, PILJ, PNG, SAZU, UILJ, UKNU, UL, UM, UPUK
Studie představuje slovinského básníka Srečka Kosovela (1904 – 1926) v kontextu celé jeho básnické tvorby od impresionismu a expresionismu až po konstruktivismus, v komplexním chápání doby, prostoru, ...meziliterárních kontaktů a s důrazem na jeho individuální básnický výraz. V analytické části jsme se zaměřili na překladovou recepci Kosovelovy poezie v českém a slovenském prostoru v průběhu 20. a 21. století. Prostřednictvím komentovaného bibliografického přehledu vydaných děl definujeme tři fáze recepce jeho básnické tvorby ve Slovinsku, které se rovněž reflektují ve třech etapách překladů do českého a slovenského jazyka, a to nejprve v kontextu dvou básnických antologií slovinské poezie vydaných za druhé světové války (1940), poté ve dvou samostatných výborech jako reakcích na novou recepci a vnímání Kosovela v sedmdesátých letech 20. století, a nakonec v překladech po roce 2000. Překladatelskou recepci sledujeme jak z hlediska výběru básní a kompozice jednotlivých sbírek, tak analýzy vybraných překladů a překladatelských přístupů jednotlivých překladatelů. Při tom vycházíme z rozborů básní, které existují v několika překladových verzích nebo v překladech různých překladatelů.
In this article, folk songs, some important traditional practices and mythological sources relating to blood as well as selected poems of Slovenian poets from Gregorčič to Makarovič and Detela are ...researched. Presented are the meaning, roles, symbolic and metaphoric dimensions of blood. The focus of the article is based on two philosophical concepts that are thematised in folklore and poetry: the sacred and the profane. It seems that discussing blood is a taboo and therefore we can say that a genuine artistic creation can relevantly depict both perceptions and conceptualisations of blood. The article takes ecocentric and unspeciesistic perspectives to this discussion and criticises the still existing unacceptable ritual practices of perpetuating killing of non-humans and spilling innocent blood.
This pocket-sized paperback is one of the thirty titles published for 2019 Hong Kong International Poetry Nights. The theme of IPHHK2019 is Speech and Silence. From 19–24 November 2019, 30 invited ...poets from various countries will be in Hong Kong to read their works based on the theme Speech and Silence. Included in the anthology and box set, these unique works are presented with Chinese and English translations in bilingual or trilingual formats.
This pocket-sized paperback is one of the thirty titles published for 2019 Hong Kong International Poetry Nights. The theme of IPHHK2019 is Speech and Silence. From 19–24 November 2019, 30 invited ...poets from various countries will be in Hong Kong to read their works based on the theme Speech and Silence. Included in the anthology and box set, these unique works are presented with Chinese and English translations in bilingual or trilingual formats.
Izhodišče pričujoče ekokritiške obravnave pesniških zbirk Dolgo smo čakali na dež Alje Adam in To noč bodo hrošči prilezli iz zemlje Jane Putrle Srdić je zavrnitev kartezijanskega dualizma kot za ...zahodno kulturo značilnega androantropocentričnega modela človeške identitete. Obe deli tematizirata človeško telesnost ter razmerje med človeškim in živalskim skozi prizmo posthumanistične več-kot-človeške identitete, ki se povezuje z neidentitetnim kot tistim, kar se izmakne človeškim konceptom. Obe pesnici spodkopavata hierarhično in kakršnokoli bistveno razlikovanje med človeškimi in ne-človeškimi živalmi, razlike med njunima pristopoma pa ustrezajo dvema smerema, ki ju lahko razločimo znotraj posthumanističnega diskurza: pesniška zbirka Alje Adam ustreza posthumanizmu, ki se osredotoča na zabrisanje ločnice med ljudmi in živalmi, Jana Putrle Srdić pa upesnjuje predvsem kiborški posthumanizem, ki razsvetljenski koncept človeka zamaje tako, da ga zmeša s konceptom stroja. Ekofeministično motivirano prevpraševanje binarne opozicije telo/um pri Adamovi poudarja izkustvo čuječnega naseljevanja lastnega telesa in skozenj umeščenosti v okolje, lirika Jane Putrle Srdić pa s svojimi referencami na posthumanistične ideje Garyja Snyderja in Donne Haraway izpeljuje radikalno posthumanistično preseganje pojmovnih dvojic narava/kultura ter telo/um oziroma zavest/materija predvsem na podlagi ideje o materialni (tj. tehnološki/biološki) posredovanosti vseh (človeških in nečloveških) zaznav.
PDF
