Na fotografiji: Olga Kacjan (Pulherija Aleksandrovna Raskolnikova, Rodionova mati) in Matija Vastl (Rodion Romanovič Raskolnikov, bivši študent)
Režiser Diego de Brea, premiera 19. 4. 2009, Slovensko ...mladinsko gledališče
Na fotografiji: Olga Kacjan (Pulherija Aleksandrovna Raskolnikova, Rodionova mati) in Matija Vastl (Rodion Romanovič Raskolnikov, bivši študent)
Režiser Diego de Brea, premiera 19. 4. 2009, Slovensko ...mladinsko gledališče
Judge Kazen, the only Texan on the nation's secret intelligence court, takes his work very seriously. So he was as amazed as anyone to learn that President Bush had been going around the court for ...years. The law that created the intelligence court requires warrants for any domestic wiretap. And judges have rejected just four such requests in 26 years. It was Chief Justice William Rehnquist who assigned Judge Kazen to a seven-year term on the intelligence court in May 2003. And President Jimmy Carter put him on the federal bench in 1979 -- the year after Congress passed the Foreign Intelligence Surveillance Act and created a court to oversee secret domestic wiretaps. In his chambers later, the stereo pumps out a medley of oldies. "It's Impossible" croons in the background as Judge Kazen ticks off the tasks that await him each morning -- the parade of cocaine smugglers, shortages of prosecutors, judges, jail space, border guards, investigators.
Mirjana Medojević, režiserka uprizoritve Zločin in kazen, koprodukcija UL AGRFT in Lutkovno gledališče Ljubljana, ob prejemu nagrade DGKTS za najboljšo uprizoritev sezone 2016/17.
Na fotografiji: Danijel Malalan (Razumihin), Ivo Ban (Porfirij Petrovič), Boris Mihalj (Zamjotov)
Režiser Janusz Kica, premiera 11. julij 2002, Fornače pri Piranu
Stať pojednáva o manipulaci a s ní spojené lidské agresivite na pozadí Milgramových experimentů s poslušností vůči autorite. Snaží se ukázat, kam až je človek schopen ve své agresivite zajít, pokud k ...tomu dostane od autority příkaz. Ptá se, co je základem ochoty poslouchat, analyzuje podmínky, za jakých se mění míra poslušnosti. Usiluje o porozumění faktorům, které přesvědčí jedince, aby se vzdal své nezávislosti a stal se dobrovolným zástupcem systému. Článek se dotýká obecných otázek kázně a zdůrazňuje porozumění kontextu, ve kterém se kázeň uplatňuje.
Problematika měření výstupů školního vzdělávání je velice podstatná jak pro výzkumníky, tak pro pedagogy z praxe. Můžeme rozlišit dva hlavní typy výstupů: výstupy v oblasti studijních výsledků (např. ...v matematice, informačních a komunikačních technologiích či dějepisu) a výstupy v oblasti chování (školní kázeň). Oba typy výstupů jsou ve škole hodnoceny a známkovány. Pokud bychom však nechali různé učitele hodnotit znalosti a dovednosti stejných žáků, jejich hodnocení by se nezřídka lišilo, což se týká i hodnocení chování žáků. Vyvstává tak následující otázka: Jak přesně měříme výstupy školního vzdělávání? Tato studie má následující cíle: (a) popsat běžně užívané metodologické přístupy k měření chování žáků ve školách a diskutovat jejich výhody a nevýhody. Konkrétně se studie zaměřuje na analýzu školní dokumentace, rozhovory, pozorování a dotazníková šetření. Sekce zabývající se školní dokumentací obsahuje empirickou analýzu školní dokumentace vybraných českých škol; (b) navrhnout inovativní přístup k měření chování žáků ve školách, který by kombinoval žákovské sebehodnocení a žákovské vzájemné hodnocení s metodou ukotvujících vinět s cílem zlepšení porovnatelnosti získaných dat.
PDF