The Cybersecurity Workforce of Tomorrow discusses the current requirements of the cybersecurity worker and analyses the ways in which these roles may change in the future as attacks from hackers, ...criminals and enemy states become increasingly sophisticated.
ResuméDenne artikel er skrevet i lyset af, at der i disse år eksperimenteres med at få legekvalitet ind i undervisningen på alle danske pædagoguddannelser med baggrund i professionshøjskolerens ...engagement i det nationale projekt Playful Learning. Der trækkes i artiklen på empiri fra to ph.d.-projekter med tilknytning til forskningsprogrammet Playful Learning Research Extension. Med udgangspunkt i observationer af undervisning og samtaler med undervisere omhandler artiklen undervisning med legekvalitet, hvor kroppen er i bevægelse. Nyere forskning indikerer, at det fra underviseres perspektiv kan være udfordrende for pædagogstuderende at deltage heri. Vi interesserer os for de udfordringer, undervisere oplever i den sammenhæng og belyser, hvordan undervisere med baggrund i deres professionspersonlige kompetencer enten benytter et; anerkendende og omsorgsfuldt –, fagligt argumenterende – eller kropsligt handlende afsæt i arbejdet med at omsætte studerendes forbehold for deltagelse til positiv grænsevandring. Afslutningsvis lægges op til diskussion af betingelserne for arbejdet med undervisning med legekvalitet i pædagoguddannelsen. AbstractDue to involvement in the Playful Learning Program pedagogue educations are obligated to experiment with Playful Learning. Research indicates that it is not always easy to get students to participate in the more physically active forms of playful activities. The analysis is based on observations of teaching and conversations with teachers. We explain how educators, based on their embodied professional competences, use a; appreciative and caring –, professionally argumentative – or physically acting starting point in the work of converting students’ reservations against participation into participation. In the article we draw on empirical material from two PhD projects in the Playful Learning Research Extension program. In conclusion, the article sets the stage for discussion of the conditions for the development of professional embodied competence and teaching with play quality in pedagogue education.
Resumé Denne artikel er skrevet i lyset af, at der i disse år eksperimenteres med at få legekvalitet ind i undervisningen på alle danske pædagoguddannelser med baggrund i professionshøjskolerens ...engagement i det nationale projekt Playful Learning. Der trækkes i artiklen på empiri fra to ph.d.-projekter med tilknytning til forskningsprogrammet Playful Learning Research Extension. Med udgangspunkt i observationer af undervisning og samtaler med undervisere omhandler artiklen undervisning med legekvalitet, hvor kroppen er i bevægelse. Nyere forskning indikerer, at det fra underviseres perspektiv kan være udfordrende for pædagogstuderende at deltage heri. Vi interesserer os for de udfordringer, undervisere oplever i den sammenhæng og belyser, hvordan undervisere med baggrund i deres professionspersonlige kompetencer enten benytter et; anerkendende og omsorgsfuldt –, fagligt argumenterende – eller kropsligt handlende afsæt i arbejdet med at omsætte studerendes forbehold for deltagelse til positiv grænsevandring. Afslutningsvis lægges op til diskussion af betingelserne for arbejdet med undervisning med legekvalitet i pædagoguddannelsen. Abstract Due to involvement in the Playful Learning Program pedagogue educations are obligated to experiment with Playful Learning. Research indicates that it is not always easy to get students to participate in the more physically active forms of playful activities. The analysis is based on observations of teaching and conversations with teachers. We explain how educators, based on their embodied professional competences, use a; appreciative and caring –, professionally argumentative – or physically acting starting point in the work of converting students’ reservations against participation into participation. In the article we draw on empirical material from two PhD projects in the Playful Learning Research Extension program. In conclusion, the article sets the stage for discussion of the conditions for the development of professional embodied competence and teaching with play quality in pedagogue education.
Formålet med artiklen er at diskutere, hvordan man kan designe et didaktisk læremiddel til folkeskolens ældste klasser, der har til hensigt at fremme elevernes digitale dannelse. Diskussionen tager ...udgangspunkt i et nyudviklet og frit tilgængeligt digitalt læremiddel kaldet Omtanke Online (omtankeonline.dk). I artiklen benyttes to analytiske begreber til at beskrive den didaktiske intention med læremidlet. Det drejer sig på den ene side om ønsket om at fremme elevernes kommunikationskritiske kompetencer (Bundsgaard et al., 2013) og på den anden side om at forebygge, at der sker en moralsk afkobling (Bandura, 2016) i elevernes internetbrug. I artiklen diskuteres sammenhængen mellem læremidlets vidensdesign og læringsdesign (Hansen, 2010) med de samfundsmæssige udfordringer, som læremidlet ønsker at adressere i form af elevernes opførsel som både forbrugere og og producenter af indhold på internettet.
Cílem studie je analyzovat stav výuky odborného cizího jazyka (OCJ) na středních odborných školách a středních odborných učilištích na příkladu oborů stavebnictví a oborů zpracování dřeva. Dále pak ...analyzovat závěry strategických dokumentů a na základě výsledků kvalitativního výzkumu popsat aktuální stav výuky OCJ na konkrétních SOŠ a SOU a následně nastínit možná didaktická řešení. Výklady jsou konkretizovány na příkladech oborů stavebnictví (Instalatér, Zedník, Stavebnictví) a zpracování dřeva (Truhlář). Vzhledem ke stanoveným cílům studie a designu výzkumu, který se soustředí zejména na analýzu a mapování současné situace ve výuce odborného cizího jazyka na středních odborných školách, jsme si stanovili následující výzkumné otázky: Jaké metody a didaktické materiály jsou využívány k výuce OCJ? Na jaké bariéry pedagogičtí pracovníci při výuce OCJ narážejí? Prostřednictvím jaké podpory by bylo možné efektivitu výuky OCJ zvýšit? S ohledem na stanovené výzkumné otázky byl výzkum proveden kvalitativní formou metodou polostrukturovaného rozhovoru. Celkově se výzkumu zúčastnilo 51 učitelů z 10 různých škol. Během výzkumu byly prozkoumány strategické dokumenty, školní vzdělávací programy a relevantní učebnice FLSP s cílem (ne)potvrdit jejich (ne)vhodnost pro vyučující a studenty. Výsledky studie naznačují, že kvalita výuky OCJ na zkoumaných středních odborných školách a učilištích je nedostatečná. Didaktická efektivita, kterou je třeba nastavit, spočívá zejména v integraci komunikační kompetence a odborného obsahu, v důrazu na praktičnost a reálnou profesní komunikaci, využití prvků informálního učení a v neposlední řadě v implementaci strategií digitálního vzdělávání.
The purpose of the Standard is to describe the expert knowledge of primary and secondary school teachers, and the academic staff of the Faculty of Education about what is well-prepared implemented ...and assessed teaching. The Standard is primarily used by student teachers for orientation in the demands of of the quality of teaching at primary and secondary schools, for assessing and monitoring the progress of their professional competencies. Last but not least, the Standard helps to create a shared understanding of the teaching quality in the community of prospective and current teachers, thus bringing together actors involved in undergraduate training of pre-service teachers.
Uvod: Merjenje kulturnih kompetenc je temeljni korak pri oceni strategij učenja kulturnih kompetenc ter doseganju kulturne kompetentnosti med medicinskimi sestrami in študenti zdravstvene nege. ...Namen sistematičnega regleda literature je bil proučiti vsebino in lastnosti vprašalnikov ter izbrati najprimernejše vprašalnike za ocenjevanje kulturnih kompetenc pri medicinskih sestrah in študentih zdravstvene nege. Metode: Izveden je bil sistematični pregled literature v podatkovnih bazah CINAHL, ERIC, EBSCO in ScienceDirect. Uporabljeni so bili angleški izrazi: transcultural nursing, cultural competent care, cultural competency, education nursing, questionaire. V pregled so bili vključeni izvirni znanstveni članki z ustrezno preiskovano tematiko, dostopni v celotnem besedilu ter objavljeni po letu 2010. 2010. Rezultati: Izmed 247 člankov je bilo v končno analizo vključenih 11 člankov. Med analiziranimi vprašalniki smo na podlagi vsebine ter psihometričnih lastnosti, kot sta zanesljivost in konstrukcijska veljavnost, ugotovili, da so štirje vprašalniki najbolj primerni za merjenje kulturnih kompetenc pri medicinskih sestrah, trije vprašalniki za merjenje kulturnih kompetenc pri študentih zdravstvene nege in en vprašalnik pri medicinskih sestrah v izobraževanju. Diskusija in zaključek: Določeni vprašalniki, ki smo jih vključili v naš pregled, so na podlagi analize kakovosti merilnih lastnosti vprašalnikov primernejši za merjenje kulturnih kompetenc pri medicinskih sestrah, ostali vprašalniki pa za merjenje kulturnih kompetenc pri študentih zdravstvene nege. Sistematični pregled literature predstavlja dobro izhodišče za druge raziskovalce s področja merjenja kulturnih kompetenc pri izboru ustreznih vprašalnikov za nadaljnje raziskave.
Uvod: Istospolno usmerjeni posamezniki še danes znotraj zdravstvenega sistema večinoma niso nakopravno obravnavani. Namen raziskave je bil prepoznati znanja študentov zdravstvene nege o istospolno ...usmerjenih in stališča do njih.Metode: V opisni neeksperimentalni kvantitativni raziskavi sta bili uporabljeni v slovenščino prevedeni inačici vprašalnika: The Sex Education and Knowledge about Homosexuality, v slovenščini Vprašalnik o spolni vzgoji in znanju glede homoseksualnosti (Cronbach α = 0,97) in The Attitudes towards Homosexuals, v slovenščini. Vprašalnik o stališčih do homoseksualnosti (Cronbach α = 0,95). Sodelovalo je 70 študentov dodiplomskega študijskega programa Zdravstvena nega. Zbiranje podatkov je potekalo s pomočjo spletnega vprašalnika od junija do avgusta 2018. Podatki so bili analizirani z deskriptivno statistiko, Mann Whitneyevim U-testom, Kruskal Wallisovim H-testom, linearno regresijo in testom hi-kvadrat. Upoštevana stopnja statistične značilnosti je bila 0,05.Rezultati: Študenti izkazujejo nezadostno znanje o homoseksualnosti, saj so le na 6 vprašanj od 32 odgovorili pravilno. Ugotovitve kažejo, da pozitivno stališče do homoseksualnosti izražajo moški anketiranci (p < 0,05), študenti iz starostne skupine od 28 do 37 let, poročeni študenti, študenti katoliške vere in študenti 3. letnika. Vendar pri omenjenih spremenljivkah razlike v stališčih med študenti niso statistično značilne (p ≥ 0,05).Diskusija in zaključek: Raziskava je pokazala, da študentom zdravstvene nege primanjkuje znanja o homoseksualnosti ter da imajo do nje negativen odnos. Da bi dosegli enakopravno obravnavo za vse paciente, so v izobraževanju za zdravstveno nego potrebne spremembe – vključitev vsebin, povezanih s kulturnimi kompetencami.
Tento článek pojednává o pedagogickém přístupu Vzdělávání pro budoucnost (VpB) propojujícím dva vzájemně provázané podpůrné modely kompetencí: Klíčové kompetence pro udržitelnost (Rieckmann 2017) a ...model Kreativní návyky mysli (Lucas, Claxton, & Spencer, 2013). Uvedený přístup se týká některých problémů implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj tím způsobem, kdy žáci sami stanovují svou vizi a svůj závazek k provedení změny. Mezi tyto problémy patří : 1) Ekologické vzdělávání se i nadále vede v duchu scientismu, který neumožňuje studentům pochopit sociální a společenské souvislosti hlavních příčin environmentálních problémů a uvědomit si „možnosti konat“ vlastní jednotlivcům i společnosti; 2) Vzdělávání pro udržitelnost často vychází z transmisivních modelů vzdělávání. Je však třeba přejít k participativním, socio-konstruktivistickým, transformativním modelům; 3) Mnoho z kompetencí, které potřebujeme, abychom dokázali čelit problémům 21. století, se nachází mimo kognitivní oblast, především v oblasti afektivní (UNESCO, 2017); 4) Může být nedostatečné pochopení způsobu, jakým se budoucnost „přihodí“. Článek shrnuje, jak se projekt vztahuje k Akční kompetenci (Jensen & Schnack, 1997) a modelu participace (Lundy, 2007), za účelem vytvoření efektivního přístupu k rozvoji udržitelných kompetencí a rozvoji sebepojetí žáků jako aktérů změny. Popisuje implementaci pilotního projektu VpB ve čtyřech třídách základních škol (1.–9. třída) a pozitivní dopad rozvoje kompetencí u účastníků.
Overalt i uddannelsessystemet, og særligt inden for humaniora, fordres der, at de studerende besidder interkulturel kompetence. Hvordan denne interkulturelle kompetence læres, hersker der imidlertid ...ikke helt enighed om, og sprogundervisere f.eks. står ofte postulerende med deres udsagn om, hvordan en modersmålstalende ville opfatte et givet udtryk. I dette bidrag plæderes der for at genoplive den kontrastive tekstlingvistik og anvende den på en ny måde inspireret af Brislin et al.’s begreb om kritisches Ereignis (1986), således at de studerende tvinges til på én og samme tid med Bredellas ord (2001) at have et Innenperspektive og et Aussenperspektive.
PDF
