Knowledge Management and the Practice of Storytellingoffers practical advice and guidance on the skills and competencies needed to fully discover the power of storytelling to transform and transfer ...knowledge, and harness that power to meet business goal increases.
Uvod: Zaradi hitrega razvoja znanosti in hitro spreminjajočega se okolja je izobraževanje in učenje v vseh obdobjih človekovega življenja nujno. Z raziskavo smo želeli ugotoviti, kako študenti ...magistrskega študija vzgoje in menedžmenta v zdravstvu dojemajo svoje novopridobljeno znanje. Metode: Raziskava je temeljila na kvantitativni metodi raziskovanja. Podatke smo zbrali s pomočjo spletnega anketnega vprašalnika. V raziskavo smo vključili tri generacije študentov, vpisanih na magistrski študijski program vzgoje in menedžmenta v zdravstvu (n = 61). Vrnjenih je bilo 39 (63,9 %) anketnih vprašalnikov. Za analizo zanesljivosti anketnega vprašalnika smo uporabili Cronbachov koeficient alfa, ki je znašal 0,86. Statistična značilnost je bila preverjena na ravni 5% tveganja (p = 0,05). Za testiranje domnev o razliki aritmetičnih sredin smo uporabili enofaktorsko analizo variance in za ugotavljanje jakosti korelacij med spremenljivkami Pearsonov korelacijski koeficient (r). Rezultati: Anketirani se ne glede na mesto zaposlitve (bolnišnica, zdravstveni dom, socialnovarstveni zavod, zasebnik, izven zdravstva, brez zaposlitve) najbolj strinjajo s trditvama, da jim znanje daje strokovno moč (x = 4,7) in da se z znanjem krepi profesija zdravstvene nege (x = 4,7). Najmanj se strinjajo s trditvijo, da bodo po zaključku študija prerazporejeni na drugo delovno mesto (x = 2,1). Statistično pomembna razlika se nanaša na trditev, da jih bodo člani zdravstvenega tima bolj spoštovali, ker bodo imeli višji naziv (F* = 5,059, p = 0,012). Diskusija in zaključek: Zaradi krizne situacije zavodi novopridobljenega znanja svojih zaposlenih ne bodo mogli izkoristiti v celoti; magistrski študenti pa ga bodo po dokončanju študija lahko koristno uporabili pri obravnavi pacientov, s čimer bodo prispevali k razvoju in profesionalizaciji stroke zdravstvene nege.
Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na oblast neformálního vzdělávání dospělých, konkrétně na oblast dalšího odborného vzdělávání. Jeho hlavním cílem je vymezit oblasti a indikátory pro identifikaci ...kompetencí instruktora praktického vyučování ve firmě, tedy v kontextu podnikového vzdělávání. Základní premisou je skutečnost, že instruktor praktického vyučování není pedagogickým pracovníkem v intencích zákona o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb.). Je v pracovněprávním vztahu s organizací, ve které se koná odborný výcvik / odborná praxe. Vede odbornou přípravu žáků, kteří přicházejí na pracoviště vykonávat odborný výcvik nebo odbornou praxi, do jeho pracovní náplně tak spadá řada činností souvisejících s pedagogickým působením. Příspěvek je zpracován jako teoretická studie. V závěru příspěvku jsou na základě zpracování dostupných zdrojů k charakteristice a nárokům kladeným na instruktora praktického vyučování identifikovány oblasti a indikátory jeho kompetencí. Vyústěním textu je identifikace tří oblastí kompetencí instruktora praktického vyučování (osobnostní, odborné a pedagogické), přičemž každá je rozpracována do dílčích indikátorů směřujících do jednotlivých složek kompetence (charakteristiky osobnosti, znalosti, dovednosti/schopnosti). V textu je navržen postup pro měření uvedených indikátorů s využitím škály Hennessyové a Hicksové (2011) a s využitím kategorizace výzkumných postupů podle Lepiče a Kouckého (2012) a Mikkonena a kol. (2017).
Klíčová slova: neformální vzdělávání dospělých, další odborné vzdělávání, instruktor prak- tického vyučování, kompetence.
Ukazuje se, že pro učitele jsou kompetence stále nesrozumitelné a ve výuce obtížně uchopitelné a že jejich rozvíjení u žáků je tím potenciálně omezeno. Tato studie se zaměřuje na kompetenci k řešení ...problémů, konkrétně pak na situace, které mají potenciál tuto kompetenci u žáků rozvíjet (tj. na problémově orientované situace, v jejichž jádru stojí problémově orientované úlohy). To, že učitel ve výuce využije problémově orientované učební úlohy, automaticky neznamená, že tím u žáků kompetenci k řešení problémů rozvíjí.Cílem článku je proto popsat, co způsobuje, že přestože výuka obsahuje úlohy nesoucí potenciál danou kompetenci rozvíjet, tento potenciál není využit.Metody. Zkoumáno je 19 výukových situací identifi kovaných v 10 vyučovacích hodinách přírodovědy, které stavěly na problémově orientovaných úlohách, avšak zároveň nebyly hodnoceny jako rozvíjející. Pomocí mikroanalytického přístupu metodou analýzy kritických didaktických incidentů jsou ukázány konkrétní podoby průběhu problémově orientovaných situací ve výuce s cílem pojmenovat opakující se jevy, kvůli nimž jejich potenciál není využit.Výsledky. Dominantní skupinou incidentů bylo přílišné vztahování aktivity na učitele, které se projevovalo tím, že učitel natolik žáky provázel řešením úlohy, že ji de facto řešil sám. Ve studii jsou podrobně ukázány mechanismy, jak a za jakých okolností k tomuto a dalším incidentùm docházelo. Pojmenování některých jevů, které oslabují rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce, může pomoci ukázat, čeho se v praxi vyvarovat.
Artiklen undersøger historisk bevidsthed som begreb i Fælles Mål og tilhørende styredokumenter for historie i den danske grundskole. Artiklen sætter fokus på begrebets funktion og ...betydningstillæggelse som det umiddelbart iagttages efter indførelsen af kompetencemålsorienteret undervisning i 2014/15. Artiklen er optaget af hvilken betydning det har, at begrebet på én og samme tid fungerer som dannelses- og kompetencemål for undervisning, og som følge deraf undersøger artiklen, hvordan begrebet responderer på kompetencedrejningen for at bevare en funktion i læreplanen. Metodisk tager artiklen afsæt i kriterier for fokuseret kvalitativ indholds- og dokumentsanalyse (QCA) og gennemfører en tekstnær undersøgelse, der belyser iagttagelser via kognitiv taksonomisk teori om færdighed og viden (Krathwohl, 2002) samt fagdidaktisk teori om historiebevidsthed i henholdsvis genetisk snæver og analytisk bred optik (Körber, 2016). Artiklen konkluderer overordnet, at historisk bevidsthed fungerer eksplicit som både overordnet dannelsesmål, hvor det betydningstillægges som genetisk snævert historiebevidsthedsbegreb og som underordnet kompetencedimension, der, hvis det skal udtrykke nogen form for historiebevidsthed, er afhængig af indhold fra andre færdigheds- og vidensområder, end det som indgår i netop Historisk bevidsthed som kompetenceområde. Sker dette, bliver der derimod tale om en bredere forståelse af historiebevidsthed, end hvad der udtrykkes i Fagets formål, det vil sige dannelsesmålet. Begrebet forandrer endvidere tydeligt funktion og betydning gennem styredokumentteksterne. Artiklen placerer denne analyse i et nordisk forskningsfelt, der aktuelt er mindre interesseret i historiebevidsthed som dannelsesbegreb i kompetenceorienterede læreplaner.
The purpose of this article is to provide insight into the potential and challenges in planning, implementing and evaluating a goal-oriented competence-based mathematics teaching. Based on an ongoing ...PhD project, analysis from the project will be introduced as a basis for reflecting upon the hindrances of exemplary character identified during a longitudinal experimental teaching in Grade 5 and 6.Resume: Artiklen har til formål at give indblik i potentialer og udfordringer ved at planlægge, gennemføre og evaluere en målstyret kompetenceorienteret matematikundervisning. Med afsæt i et igangværende ph.d.-projekt vil en del af projektets analyser blive præsenteret som udgangspunkt for at kunne forholde sig til de hindringer af eksemplarisk karakter, som er identificeret i forbindelse med en længerevarende forsøgsundervisning i 5.- og 6. klasse.
Kompetencer i skole og uddannelse Madsen, Peter Hougaard
Studier i læreruddannelse og -profession,
09/2016, Letnik:
1, Številka:
1
Journal Article
Recenzirano
Odprti dostop
Artiklen er en invitation til overvejelser over begrebet ’kompetence’ som pædagogisk begreb med afsæt i fem forskellige kompetencebegreber: Et uddannelsespolitisk, et didaktisk, et læringsteoretisk, ...et kompleksitetshåndterende og et politisk dannende kompetencebegreb.De fem kompetencebegreber er ingenlunde dækkende for alt, hvad der kan siges om kompetencer i skole og uddannelse. Men hver på sin måde bidrager de til den aktuelle pædagogiske og skole- og uddannelsespolitiske diskurs. Artiklen introducerer og behandler de fem kompetencebegreber i nævnte rækkefølge og i en samlet bestræbelse på at kvalificere ’kompetence’ som pædagogisk begreb.
The purpose of this article is to provide insight into the potential and challenges in planning, implementing and evaluating a goal-oriented competence-based mathematics teaching. Based on an ongoing ...PhD project, analysis from the project will be introduced as a basis for reflecting upon the hindrances of exemplary character identified during a longitudinal experimental teaching in Grade 5 and 6. Resume: Artiklen har til formål at give indblik i potentialer og udfordringer ved at planlægge, gennemføre og evaluere en målstyret kompetenceorienteret matematikundervisning. Med afsæt i et igangværende ph.d.-projekt vil en del af projektets analyser blive præsenteret som udgangspunkt for at kunne forholde sig til de hindringer af eksemplarisk karakter, som er identificeret i forbindelse med en længerevarende forsøgsundervisning i 5.- og 6. klasse.
Cílem studie je představit výzkumné šetření v oblasti hodnocení rozvoje interkulturní komunikační kompetence (dále ICC1) u studentů učitelství anglického jazyka pro základní školy v rámci studijního ...předmětu Intercultural Communicative Competence. Fenomén interkulturality klade nové nároky nejen na pedagogickou praxi, ale i výzkum. Zaměřujeme se tedy na tematiku interkulturní výchovy a vzdělávání s klíčovým cílem rozvoje ICC. Předpokladem pro výzkumné uchopení problematiky je konceptualizace konstruktu ICC a jeho následná didaktizace, tj. rozvoj a hodnocení. V rámci realizovaného výzkumného šetření jsme využili kvantitativního i kvalitativního přístupu ke sběru i analýze dat; jako techniky sběru dat byl využit dotazník YOGA Form a ohniskové skupiny, jejichž transkripty byly podrobeny obsahové analýze. Výzkumný soubor tvořilo 17 studentů učitelství anglického jazyka (15 žen a 2 muži; průměrný věk: 24 let). Cílem výzkumného šetření bylo odhalit, zda u studentů na základě absolvování studijního předmětu Intercultural Communicative Competence došlo k rozvoji jednotlivých dimenzí ICC a pokud ano, tak jakých dimenzí a v jaké míře. Výsledky výzkumu potvrdily, že u studentů došlo k rozvoji všech dimenzí ICC, avšak v různé míře. Signifikantní rozvoj byl zaznamenán v oblasti dimenzí znalostí a dovedností. V rámci dimenze povědomí a postojové pak došlo k iniciaci rozvojových tendencí, což s ohledem na obtížnost jejich didaktizace hodnotíme kladně, jelikož i podpora rozvoje reflektivního potenciálu studentů ve vztahu k rozvoji ICC (i iniciaci toho rozvoje) hraje důležitou roli. Na základě výsledků výzkumu diskutujeme možné implikace těchto výstupů, tj. zejména rozvoj dimenze znalostní a dovednostní, pro teorii i praxi.
Review of the publication: Kapitulčinová D. - Dlouhá, J. - Ryan, A. et al. (eds.) (2015). Leading practice publication. Professional development of university educators on Educationfor Sustainable ...Development in European countries. ISBN: 978-80-87076-22-4. Available online at http://www.ue4sd.eu/images/2015/UE4SD-Leading-Practice-PublicationBG.pdf
PDF
