A seasonal study of radium-derived submarine groundwater discharge (SGD) and associated nitrogen fluxes was carried out in a salt marsh estuary between 2001 and 2003 (Pamet River Estuary, ...Massachusetts). Twelve hour time series of salinity and radium at the estuary inlet were used to determine the relative importance of fresh versus saline SGD, respectively. The distinct radium $(^228{\rm Ra}$ : $^226{\rm Ra})$ isotopic signature of marsh peat pore water and aquifer-derived brackish groundwater was used to further partition the Ra-derived SGD estimate. Of these three groundwater sources, only the marsh-derived groundwater was constant across time. The ratio of brackish to fresh SGD was inversely correlated with water table elevation in the aquifer, suggesting that Ra-derived SGD was enhanced during dry periods. The various SGD fluxes were responsible for an average annual dissolved inorganic nitrogen (DIN) input of between 1.7 mol m⁻² yr⁻¹ and 7.1 mol m⁻² yr⁻¹ and a soluble reactive phosphate (SRP) flux of 0.13-0.54 mol m⁻² yr⁻¹. Approximately 30% of the SGD-derived DIN and SRP flux is exported to coastal waters (Cape Cod Bay), whereas 70% is retained by the salt marsh ecosystem.
Mesto raste iz zrna v jedro. Zgodovinsko jedro je osrednji del z zgodovinskim pomenom, okrog katerega se nizajo drugi programi. Možnosti definirajo rast in gostoto mesta, a tukaj je tudi največ ...problemov. Na rast vplivajo premeščanje aktivnosti, spremembe v socialnem in političnem življenju, ne nazadnje sta pomembna elementa kultura in šport. Vidnost, včasih rečemo lepota, je le zunanji plašč notranjosti, bistva samega. Dobro delujoča vas ne more biti grda. Ogenj, ognjišče, hiša, domačija, vas, mesto (preživetje, potrebe in možnosti) so bliže krogu in teoriji, kot se zdi. Rast arhitekture od detajla do prostorskega načrtovanja je plod človekovega uravnavanja le v detajlu, mesto pa raste po svoji logiki. Vloga strok je pri tem omejena le na postavitev strategije in kontrolo njegove rasti. Stvari so bolj preproste, kot mislimo.
U članku Ilone Posokhove možete pročitati što nove spoznaje govore o jedinstvu tijela i uma u procesima učenja. Govori se i o tehnici integrirajućih pokreta, tzv. gimnastici za mozak, kojom se potiče
...razvoj spoznajnog potencijala djeteta predškolske dobi.
The volume reconstructs the work of the great philosophical and literary figures of the last two centuries who recast the concept of memory and brought it into the forefront of the modernist and ...postmodernist imagination—among them, Bergson, Halbwachs, Freud, Proust, Benjamin, Adorno, Derrida, and Deleuze. Drawing on recent advances in the sciences and in the humanities, the contributors address the question of how memory works, highlighting transactions between the interiority of subjective memory and the larger fields of public or collective memory.
Behem posledních trí desetiletí jsme svedky toho, e se problematika pameti stává jedním z dominantních témat sociálních a humanitních ved. Nekterí autori dokonce v této souvislosti hovorí o novém ...paradigmatu. Teoretických koncepcí, které se váou na téma pameti, je dnes relativne mnoho, vzájemne se proplétají a ovlivnují ve svém vývoji. Vzniká tak situace, která není úplne prehledná, ba dokonce pripomíná jakýsi koncepcní labyrint. Predloená kniha si klade za cíl seznámit ceského ctenáre se základními prístupy k dané tematice, a tím cestu oním pomyslným labyrintem zprehlednit. Zároven se snaí nastínit nekteré nové prístupy a monosti, které se mohou stát podnetem a inspirací pro danou badatelskou oblast. Predpokládáme, e tato kolektivní monografie bude slouit nejen odborníkum a studentum, ale i irímu okruhu zájemcu.
Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dejinám a jejich predstav o minulosti. Historické vedomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvaování, ...ale predevím pro empirický výzkum. Klícovou linií knihy je, e historické vedomí není invariantní entitou, nýbr má samo historicky promenlivý charakter a je odrazem obecných spolecensko-politických pomeru. Autori ukazují, e soucástí historického vedomí jsou i u neodborné verejnosti urcité predstavy o vazbách mezi minulostí, prítomností a budoucností a také o povaze a prubehu dejinného procesu i sil, které ho ovlivnují; poukazují na to, jak charakter historického vedomí souvisí se zájmy a znalostmi, jimi lidé ve vztahu k historii disponují, a analyzují rovne vztah historického vedomí k dejinám vlastního národa a zeme. Predkládané poznatky byly získány pomocí výzkumných nástroju sociálních ved, ty byly ovem aplikovány na z velké cásti novou a neprobádanou látku. V mnoha rovinách proto tým badatelu nastoluje témata a formuluje otázky, které se pri úvahách o historickém vedomí dríve neobjevovaly.
Why are we sometimes unable to remember events, places and objects? This concise overview explores the concept of 'forgetting', and how modern society affects our ability to remember things. It takes ...ideas from Francis Yates classic work, The Art of Memory, which viewed memory as being dependent on stability, and argues that today's world is full of change, making 'forgetting' characteristic of contemporary society. We live our lives at great speed; cities have become so enormous that they are unmemorable; consumerism has become disconnected from the labour process; urban architecture has a short life-span; and social relationships are less clearly defined - all of which has eroded the foundations on which we build and share our memories. Providing a profound insight into the effects of modern society, this book is a must-read for anthropologists, sociologists, psychologists and philosophers, as well as anyone interested in social theory and the contemporary western world.
Studie tematizuje paměť (memoria), rozpomínání, vzpomínku a sebevědomí jako soubor psychických výkonů, jemuž se moderním slovem říká identita. Vzpomínku jako obsah paměti pociťuje a vybavuje si ...subjekt ve svém vědomí. Znamená to ale, že vzpomínka skutečně náleží subjektu? Určujícím vztahem k individuálně subjektivním vzpomínkám je cynismus makrologické kolektivní či ještě lépe národní paměti. Protože se dosud žádná vědní disciplína nedokázala zmocnit monopolu nad pamětí a vzpomínkou, není pro práci na vytváření obsahu tzv. kolektivní či národní paměti potřebná žádná speciální vědecká kvalifikace. Paměť se působením externích vlivů (politických, náboženských, vědeckých atd.) stává úložným prostorem epizodických vzpomínek, jež procházejí procesem generalizace a stávají se sémantickými modely pro výklad a zdůvodnění toho, co je většinou z mocenských důvodů chápáno jako nezbytné v současnosti. Konceptualizace vzpomínky jako sociálního zprostředkování minulosti není nutná pro minulost, avšak neobejde se bez ní současnost. Vzpomínka je to, co zapadá do konceptu. Je-li paměť sociální konstrukt, který dosáhne toho, že je účelově akceptován, anebo se naopak stává formou odporu proti deformacím minulosti a zejména současnosti, je vzpomínka snadno jazykově analyzovatelný diskursivní výkon.
PDF
