Disputatiuncula ex tribus partibus constat. Pars prima de senibus, quibus Augustinus occucurrit et deinde cognovit, narrat. Qui sunt: Vindicianus – medicus excellens, sapiens et humilis; Symplicianus ...– senex sanctus; Victorinus – artis orandi professor; tutelaris vetus famula nomine vacans, atque Florentius – homo religiosus et pauper. Qui omnes bono exemplo fuerunt Augustino. Pars altera de senibus, quos Augustinus in litteris antiquis cognovit, dicit. Gaium Marium Regulo opponit, Mario malo res fuerunt secundae, Regulus nobilis aequo animo dolorem tulit. Constantinus Magnus pro bonis actis iam in terra vita longa prosperatus est , duo senes in opere Terentii Heautontimorumenos Menedemus et Chremes exprimunt diversos patres. Pars tertia exempla biblica ostendit. Primi parentes optima valetudine morituri non essent, nisi peccassent, Abraham et Sarra virtutem ad emissionem seminis acceperunt, Senectus Isaac vetustatem Veteris Testamenti significat, Simeon senex et Anna vidua in Spiritu Sancto Dominum infantem cognoverunt.
Cílem článku je poukázat na příkladu tří pražských lokalit na to, jak senioři vnímají podmínky v místě svého bydlení ve vztahu k uspokojování denních potřeb. Charakteristiky zkoumaných rezidenčních ...lokalit (centrum Prahy, revitalizující se vnitroměstská čtvrť a sídliště) jsou různou měrou ovlivněny procesy spuštěnými v průběhu postsocialistické transformace. Na vybraných územích dochází k viditelným proměnám fyzického prostředí, funkční struktury i skladby obyvatel. Tyto proměny pražských čtvrtí, v kombinaci se silným poutem k místu bydliště i nižší přizpůsobivostí starých lidí vůči změnám, ovlivňují míru rezidenční spokojenosti seniorů. Ta byla ve výzkumu sledována ve vztahu k občanské vybavenosti, veřejným prostorám, infrastruktuře a lokálním sociálním kontaktům.
Příspěvek se zabývá komplexní analýzou souboru štípané industrie z několikaletého záchranného výzkumu v poloze Podolí – Příčný, pocházejícího z hrobů i sídlištních objektů. Zahrnuje dosud ...nejpočetnější kolekci štípané industrie z funerálního kontextu únětické kultury na Moravě s detailní terénní dokumentací. Významné jsou vzhledem k poloze pohřebiště v blízkosti surovinového zdroje informace o používané surovině, a dále zmapování výskytu technologických a morfologických jevů, které známe ze štípané industrie ze soudobých sídlišť. Nezanedbatelnou roli v analýze štípané industrie z funerálního kontextu hraje i funkční a traseologická analýza provázaná s výsledky analýzy antropologického materiálu. Výsledky naznačují genderové rozdíly v používání kamenné štípané industrie resp. jejího ukládání do mužských a ženských hrobů. Profiluje se zde také relativně úzká část populace únětické kultury s intenzivnějším vztahem k tradici kamenné industrie a jejím potencionálně symbolickým morfotypům.
Sekundárně uložené lidské kosti v sídlištních jamách starší doby železné jsou častým a dosud nevysvětleným archeologickým nálezem. Cílem studie je pomocí kontextuální tafonomie rekonstruovat původ a ...způsob exkarnace sekundárně uložených lidských kostí. Rekonstrukci prezentujeme na příkladu tří sídlištních objektů ze dvou lokalit na střední Moravě (Křenovice 2 a Hulín – Pravčice 1), řazených do platěnické kultury z okruhu lužických popelnicových polí. Pomocí kvantifikačních metod a mikroskopické prospekce povrchu kostí jsme zjistili, že 77 % jedinců bylo záměrně modifikováno. Na kostech se vyskytovaly zářezy způsobené pravděpodobně kamennou čepelí a ve většině případů (v 90 %) se zářezy nacházely v místech kloubů nebo na krčních obratlích. Dva druhé krční obratle nesly stopy po dlouhodobé manipulaci. Celkový vzorec modifikace kostí odpovídá rituálním aktivitám. Pravděpodobným důvodem úpravy těl byla disartikulace a dekapitace pro uchování kostí jako památných předmětů, relikvií či amuletů.
This paper synthesises and analyses archaeological data on the Nitrianska Blatnica II hoard of metal artefacts (Ha C1a; 800–725 BC) from the hilltop settlement of Marhát. Currently, this is the ...largest metal deposit from the Final Bronze Age in Slovakia, providing a fundamental chronological synchronization of the Ha C1a sub-phase with Northern Italy and Central and Southeastern Europe. A spectral analysis of the serial circular jewellery shows a uniform origin from a unique metallurgical workshop and contributes to the scientific discussion with important data on economic operations in the Carpathian Basin. The closest analogies to the bronze vessels and gold cylindrical earrings come from the most important contemporary sites of the Hallstatt and Mezöcsát cultures and stimulate the notion of a large intercultural trade in prestigious goods and the practices of the aristocratic population of the Final Bronze Age in Central Europe.
Příspěvek se zabývá rozsáhlým souborem botanických ekofaktů získaným v letech 1985–1987 v raně středověké lokalitě Olomouc-Povel (Zikova ulice). Sídliště bylo prozkoumáno v 80. letech a vzhledem k ...výjimečnosti situace bylo interpretováno jako předvelkomoravské správní a mocenské centrum. Součástí exkavace byl i sběr rostlinných ekofaktů a vzorkování zkoumaných sedimentů za účelem získání rostlinných zbytků plavením. Vzorkování bylo prováděno s cílem charakterizovat přírodní prostředí a základní rysy ekonomiky sídelní aglomerace. Trvale zvodnělé sedimenty umožnily získat, kromě běžně nalézaných zuhelnatělých rostlinných zbytků (uhlíky, zuhelnatělé makrozbytky rostlin), velké množství nezuhelnatělých rostlinných makrozbytků (semen, plodů, nezuhelnatělého dřeva), včetně unikátně dochovaného souboru listových čepelí. K zajímavým paleoekologickým zjištěním patří např. nízký vliv raně středověkého osídlení na lesní vegetaci a mezofilní charakter lesních porostů v nivě Povelky a Moravy, důraz na pěstování prosa a vysoký podíl žita mezi pěstovanými obilninami.
W praktyce życia i w literaturze przedmiotu uderza antagonistyczne, stanowczo pozytywne lub negatywne ujmowanie starości. Pierwsze ma najczęściej korzenie biblijno-teologiczne, ...drugie – socjokulturowe. Szukając właściwej postawy wobec własnej i cudzej starości, odkrywamy, że okres senioralny jako czas odnajdywania nowego sensu można tylko wybrać, nie da się go natomiast moralizatorsko zalecić lub nakazać. Główna teza tekstu brzmi, że niepowodzenia w kształtowaniu sensu własnej starości wynikają w dużej mierze z nieprzepracowania strat wiążących się z tą fazą życia. W celu wskazania drogi do godnej starości starano się najpierw zdefiniować stan faktyczny zwany starością czy wiekiem senioralnym (1), następnie omówiono zagadnienie przepracowania zdiagnozowanych strat rzeczywistych i subiektywnych (2), by w trakcie tego celowego procesu dojść do zbierania owoców życia i starości (3) i do przybliżenia próby praktycznej realizacji takiego podejścia (4).
PDF
