V prvorepublikových novinách přitahovala zraky mnoha čtenářů rubrika obvykle nazvaná jako Soudní síň. Tyto sloupky obsahovaly různé příběhy na pomezí publicistického a uměleckého stylu čerpající náměty z reálných soudobých soudních řízení – tzv. soudničky. Tento článek se zaobírá popsaným žánrem a tím, jaký obraz práva soudničky podávaly a jak mohly působit na vnímání práva ve společnosti. Vzhledem k značné popularitě a určité masovosti daného žánru jej lze proto považovat za součást právní popkultury. Na základě tohoto spojení pak článek dospívá k závěru, že soudničky mají významný potenciál působit na vnímání práva ve společnosti. Avšak spíše než jako rozšiřování znalostní složky právního vědomí působí jako impuls k prohlubování „zájmu“ o právo. Na závěr textu je též zdůrazněn kultivační faktor četby soudniček i pro současné právníky.