Abstrakt: Muzea vědecky zpracovávají, dokumentují a zprostředkovávají historii i současnost vývoje přírody, člověka a lidské společnosti a zastřešují veškeré oblasti i obory působení člověka, od zaměření přírodovědného přes technické až po humanitní. Svým návštěvníkům zprostředkovávají obory a témata za efektivního využití atraktivních sbírkových předmětů či jejich substitutů a s ohledem na posilování vztahu návštěvníků k regionu a místnímu kulturnímu, technickému a přírodnímu dědictví. Edukační činností naplňují muzea potenciál optimálního, podnětného prostředí pro neformální vzdělávání, které pracuje s aktivizací návštěvníků, principem názornosti, hands-on přístupem, učením se z exponátů, autenticitou, zážitkovostí a prvky edutainmentu. Nabízejí různorodé formáty edukačních programů a didaktických prostředků pro různé cílové skupiny, k nimž patří děti, dospělí, senioři, rodiny, návštěvníci se speciálními potřebami, ale tradičně také školy a další organizace, které pracují s dětmi a mládeží. Náhledem do edukace v různorodém prostředí můžeme nacházet určité paralely, ale i specifické odlišnosti v profesních kompetencích muzejních pedagogů a učitelů, které mohou přispět k vzájemnému obohacování při jejich spolupráci. Klíčová slova: neformální vzdělávání, učení v muzeu, muzejní pedagogika, muzejní pedagog.