Tento článek nabízí přehled současných diskusí o dynamickém vývoji moderních měst, tj. zejména revitalizaci, gentrifikaci a regenreaci fyzického prostředí, a jejich dopadu na kvalitu života starších lidí, kteří žijí v těchto oblastech. Argumentuje, že tyto procesy jsou vysoce normativní a prezentují se jako primárně mladistvé změny. Jako takové mohou být považovány za manifestaci věkové diskriminace či ageismu, neboť starší lidé se zdají být procesem urbání revitalizace znevýhodněni, včetně vyšího rizika vymístění. Přesto je potřeba získat větší vhled do vzájemných vlivů mezi stárnutím a environmentálními/urbáními změnami obecně, chceme-li budovat věkově inkluzivní společnost.