V práci jsou ukázány dva netypické případy korozního praskání železných slitin. Korozivzdorná austenitická ocel 1.4404 (ASTM 316L) byla vystavena působení spalných plynů po spalování práškového uhlí ve fluidním kotli. Koroze byla iniciována zbytkovým pnutím po tváření za studena. Ocel 1.2343 byla použita na výrobu formy pro tlakové lití hliníku. Zde byla koroze iniciována na povrchu chladicího kanálu. V chladicím okruhu byla používána upravená voda s inhibitory koroze o pH 8 až 9. V obou případech nebyla zjištěna žádná kontaminace povrchu či nehomogenita složení materiálu, která by vysvětlovala možné příčiny koroze. Navíc byl rozvoj korozních trhlin velmi rychlý. Vzhledem k tomu, že v obou případech došlo k iniciaci v místech výrazným napětím v materiálu, lze oprávněně předpokládat poškození právě mechanismem korozního praskání.