Akademska digitalna zbirka SLovenije - logo
E-viri
  • Finanční prostředky občanů ...
    Prokešová, Radka; Tóthová, Valérie; Olišarová, Věra; Šedová, Lenka; Chloubová, Ivana; Trešlová, Marie; Bártlová, Sylva; Michálková, Helena

    Kontakt, 01/2019, Letnik: 21, Številka: 4
    Journal Article

    Sportovní aktivity nepochybně patří mezi významné faktory, kterými lze ovlivnit u jedinců vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Cílem tohoto příspěvku bylo zjistit, popsat a vyhodnotit souvislosti výše finančních prostředků vynakládaných občany ČR do sportovních aktivit v kontextu prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění v relaci se vzděláním, zaměstnáním a rodinným stavem respondentů. Výzkum byl realizován s využitím kvantitativní výzkumné strategie, pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný výběrový soubor složený z 1 992 občanů ČR (937 mužů a 1 055 žen) svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR a vykazuje znaky reprezentativnosti z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významné souvislosti mezi výší finančních prostředků vynakládaných obyvateli České republiky v průměru za měsíc do sportovních aktivit v kontextu prevence a léčby kardiovaskulárních onemocnění ve všech vybraných souvislostech. V souvislosti se vzděláním více do sportovních aktivit investují respondenti s vyšším, zejména pak vysokoškolským vzděláním, méně občané se základním vzděláním či vyučení. Ve vztahu k zaměstnání více do sportovních aktivit investují občané v zaměstnaneckém poměru a podnikatelé, méně naopak starobní a invalidní důchodci. V relaci s rodinným stavem více do sportovních aktivit investují svobodní, méně ovdovělí, což může být následkem i toho, že v České republice dochází ke změně struktury obyvatelstva. Tato zjištění poskytují zdravotnickým pracovníkům cenné informace prakticky využitelné pro zefektivnění zdravotního poradenství v oblasti vhodných pohybových aktivit v rámci jednotlivých úrovní prevence kardiovaskulárních onemocnění a zároveň poukazují na nutnost individuálního přístupu při sestavování praktických doporučení zejména ve vazbě na vzdělání, zaměstnání i rodinný stav jedinců.