Tato teoretická studie je příspěvkem k velkému a v české literatuře pravděpodobně stále nedostatečně zastoupenému tématu humoru a jeho role ve škole, výchově a vzdělávání. Jejím cílem je popis možných principů, na základě kterých lze uvažovat o fungování humoru a jimiž lze následně zdůvodnit, proč je pro každého pedagoga nutné o povaze humoru a jeho roli ve škole uvažovat. V článku je nejdříve stručně pojednána otázka definování humoru a představena relevantní typologie teorií humoru. Dále je přiblíženo současné bádání o humoru ve školním prostředí, v českém prostoru reprezentované především monografií Humor ve škole Kláry Šeďové. Vybrané závěry z práce Kláry Šeďové jsou poté propojeny s teorií rituálu Victora Turnera a jeho vymezením liminality a communitas, které již vztáhl k tématu humoru Radek Chlup ve svém článku Vtip a náboženství: Posvátno jako mysterium ludicrum et ridiculum! Syntézou těchto přístupů je pak představen možný směr uvažování o humoru a jeho funkcích, který je následně aplikován na školní prostředí a specifické role, které pedagog v tomto prostředí zastává.