First published in 2000, Dipesh Chakrabarty's influentialProvincializing Europeaddresses the mythical figure of Europe that is often taken to be the original site of modernity in many histories of ...capitalist transition in non-Western countries. This imaginary Europe, Dipesh Chakrabarty argues, is built into the social sciences. The very idea of historicizing carries with it some peculiarly European assumptions about disenchanted space, secular time, and sovereignty. Measured against such mythical standards, capitalist transition in the third world has often seemed either incomplete or lacking.Provincializing Europeproposes that every case of transition to capitalism is a case of translation as well--a translation of existing worlds and their thought--categories into the categories and self-understandings of capitalist modernity. Now featuring a new preface in which Chakrabarty responds to his critics, this book globalizes European thought by exploring how it may be renewed both for and from the margins.
Strategie podpory udržitelného vývoje železniční nákladní dopravy je všeobecně známa, široce podporována a podrobně popsána v Bílé knize EK z března 2011. I přes pokračující investice a postupný ...rozvoj se železniční nákladní doprava ve střední Evropě potýká s řadou významných omezujících faktorů. Výzkumným záměrem tohoto příspěvku je s použitím analýzy dostupných zdrojů informací, poukázat na faktory omezující růst výkonnosti železniční nákladní přepravy a identifikovat oblasti pro možná zlepšení. Nástrojem použitým k hodnocení výkonnosti železničních nákladních dopravců v regionu střední Evropy je metoda benchmarkingu. Příspěvek poukazuje na přetrvávající rozdíly ve výkonnosti železničních nákladních dopravců působících ve střední Evropě.
The volume Historični seminar 14 ('Historical Seminar 14'), issued in the time of transformed reality of what we knew and took for granted, draws attention to the fact that the image we cultivate of ...ourselves and our history may sometimes be too simplified to be entirely real. At first, the volume both revises already known chapters of Church history and introduces hitherto unknown ones. Simon Malmenvall’s analysis of the characters of the noble martyrs Boris and Gleb, Jovan Vladimir, and Magnus Erlendsson shows how the stories of their martyrdom had a nation-building function. Celeste McNamara’s article on Giovanni Barbarigo introduces the unusual and less well-known topic of seventeenth-century missions. Monika Deželak Trojar analyzes in detail Johann Ludwig Schönleben’s German and Latin Lenten sermons. Aleš Maver’s article discusses why Latin disappeared so quickly from Slovenian churches after the Second Vatican Council. On the other hand, the pre-modern religious practices of nature worshippers in Slovenia are discussed by Cirila Toplak. Modern times and also more political issues are examined by Tomaž Ivešić who focuses on the increase in ethnic tensions in Yugoslavia in the early 1970s, while Aleksandar Takovski traces the historical representation of heroic figures in four former Yugoslav countries.
Fascists presents a theory of fascism based on intensive analysis of the men and women who became fascists. It covers the six European countries in which fascism became most dominant - Italy, ...Germany, Austria, Hungary, Romania and Spain. It is a comprehensive analysis of who fascists actually were, what beliefs they held and what actions they committed. The book suggests that fascism was essentially a product of post World War I conditions in Europe and is unlikely to re-appear in its classic garb in the future. Nonetheless, elements of its ideology remain relevant to modern conditions and are now re-appearing, though mainly in different parts of the world.
Zánik bipolárního světa a zhroucení komunistických režimů vyvolalo nebývalou mobilitu lidí a předznamenalo novou fázi evropských migrací. Východoevropanům se již nenabízela pouze „svoboda odejít“ na ...Západ, nyní mohli „svobodně odejít a vrátit se“. V tomto textu se zaměřím na genderované transnacionální, přeshraniční praktiky a schopnosti Středoevropanů a Východoevropanů, kteří jsou takzvaně v pohybu a kteří využívají svou prostorovou mobilitu k přizpůsobení se novému kontextu postkomunistické transformace. Zabýváme se zde praktikami, které se velice liší od těch, jichž se většinou týká literatura o „přistěhovaleckém transnacionalismu“. Místo toho, aby spoléhali na vytváření transnacionálních sítí jako prostředku zlepšení svých podmínek v zemích svého usazení, mají tito lidé sklon „usazovat se v rámci mobility“ a zůstat pohybliví „tak dlouho, jak můžou“, aby zlepšili anebo zachovali životní úroveň doma. Zkušenost migrace se tak stává jejich životním stylem, jejich opouštění domova a odchod pryč paradoxně strategií zůstávání doma, a tudíž alternativou k tomu, za co se migrace obvykle považuje – k emigraci/imigraci. Přístup k mobilitě a její řízení jsou genderované a závislé na institucionálním rámci. Mobilita coby strategie může posilňovat, představovat zdroj a nástroj sociálních inovací a jednání a také důležitý rozměr sociálního kapitálu – pokud nad ní mají migranti kontrolu. Mobilita může ovšem odrážet i zvýšené závislosti, nárůst počtu nejistých pracovních míst a absenci pohybu a svobody, jako je tomu v případě obchodu se ženami.
This book analyses whether the EU’s drift towards European strategic autonomy presents a challenge or a window of opportunity for its small member states to advance their security interests. The ...volume presents small states’ perceptions of European strategic autonomy, highlighting their expectations and concerns. The chapters focus on the depth and breadth of European strategic autonomy, national security considerations, assessment of the impact on transatlantic relations, the expected outputs, and its potential impact on the EU’s institutional structure. It also shows how systemic circumstances and the interests of powerful states, either belonging to the EU (France, Germany, and Poland) or having a significant say in European security architecture (the US), establish opportunities and constraints for the small states to shape European strategic autonomy. In particular, the study focuses on the diverging interests of the Baltic states (Estonia, Latvia, and Lithuania), Belgium, Denmark, Greece, Hungary, and the Netherlands. It demonstrates that, in most cases, European strategic autonomy is perceived not as an alternative to NATO but as a supplementary element that could facilitate the development of national military capabilities, indigenous defence industries and resilience to non-military threats. Ultimately, the book suggests that national approaches towards European strategic autonomy mainly stem from pragmatic national security and foreign policy considerations, while largely ignoring grand strategic ideas. This book will be of much interest to students of European politics, security studies, and international relations. The Open Access version of this book, available at www.taylorfrancis.com, has been made available under a Creative Commons Attribution-Non Commercial-No Derivatives 4.0 license.
