Članek temelji na raziskavi, ki so jo avtorji opravili leta 2021. V središče postavlja izkušnje otrok in staršev beguncev z vključevanjem v slovenski vzgojno-izobraževalni sistem. Sogovorniki iz ...dvanajstih družin so spregovorili o pozitivnih in negativnih vidikih vključevanja v vzgojno-izobraževalni sistem. Med njimi so prevladovale težave z učenjem jezika, učne težave, diskriminacija. Proces vključevanja, ki v zakonih in strategijah deluje kot enoznačen »postopek« prilagajanja otrok na nove jezikovne, kulturne, izobraževalne in institucionalne razmere, v raziskavi predstavljamo iz perspektive »subjektov vključevanja«. Ti proces doživljajo kot dolgotrajen, niansiran in težaven.
Otokar Fischer (1883 – 1938), jedna z formativních postav československé meziválečné dramatiky a dramaturgie, se ve své lyrické i dramatické tvorbě místy dotkl mimo jiné také sociální a třídní ...otázky. Čerpal témata z probíhajících společenských změn, hned ve dvou ze svých sedmi dramat tematizoval geopolitický řez ruské „říjnové“ revoluce. Roku 1921 se tématu poprvé dotknul v polemickém vícehlasém dramatu Orloj světa, jež o tři roky později doplnil názorově vyhraněnější historickou alegorií Otroci. Obě dramata se od sebe odlišují nejen formálně a tematicky, ale zejména právě v otázce hodnocení bolševické revoluce. Právě na nich tak lze doložit postupnou změnu Fischerovy hodnotové orientace ve vztahu k dobovým levicovým politickým a myšlenkovým směrům. Sám plně bilingvní autor židovského původu, kladl sobě i divákům a čtenářům svých děl otázky, kam jako bludný ahasver v nově vznikajícím společenském řádu patří a jestli může jakožto příslušník minority dobové sociokulturní narativy nejenom pasivně přejímat, ale také sám vyprávět. Analýzou dramat Orloj světa a Otroci pomocí konceptů německého literárního vědce Klause Theweleita, francouzského religionisty René Girarda a zaměřením na každodenní realitu v duchu školy Annales se autor studie pokouší zodpovědět otázku, proč se během tří let mezi napsáním obou dramat zásadně mění Fischerova narativní strategie a jejich obsahové vyznění stran bolševismu a jeho vztahu k židovství.
Prispevek se na primeru skupine stel, pripisanih isti celejski delavnici, osredotoča na upodobitve otrok oziroma v prvi vrsti na razmerje med starostjo portretiranca in starostjo, navedeno na ...epitafu. Te sicer običajne »anomalije« še posebej pogosto nastopijo tudi v donavskih provincah, kjer so potomci nemalokrat upodobljeni kot majhni otroci, četudi gre za (skoraj) odrasle osebe. Bodisi so bili uporabljeni spomeniki z vnaprej izklesano shemo bodisi so starši želeli s tem poudariti relacijo starši-otrok. Na skupini obravnavanih stel je le v enem primeru hči prikazana kot odrasla oseba. Temu je bržkone botrovalo dejstvo, da je bila prav ona tudi naročnica, upodobitev fantka s Horusovim čopom na drugi steli ter oblačila otrok, ki se ujemajo z opravo matere oziroma očeta, pa nakazujejo, da so vse bile izklesane individualno, po naročilu.
Abstract Objective Our aim was to assess the level and socio-demographic correlates of the ability to maintain health among children in Albania, a post-communist country in the Western Balkans. ...Methods A cross-sectional study was conducted in Albania in September 2022. The study population consisted of a nationwide representative sample of 7,831 schoolchildren (≈54% girls) aged 12–15 years. A structured self-administered and anonymous questionnaire inquired about the children’s attitudes toward health promotion (ability to maintain and improve health) and a range of key dimensions on knowledge and practices regarding healthcare services. Socio-demographic data were also collected. Binary logistic regression was used to assess the socio-demographic correlates of children’s ability to maintain health. Results Overall, about 71% of schoolchildren exhibited the best attitudes toward health promotion (ability to maintain and improve health). In the multivariable adjusted logistic regression models, poorer attitudes toward health promotion (ability to maintain and improve health) were significantly related to older age (OR=1.2, 95% CI=1.0–1.3), middle/low maternal education (OR=1.2, 95%CI=1.1–1.3), poor/very poor economic situation (OR=1.5, 95%CI=1.2–1.8), lack of appropriate knowledge about rights to healthcare (OR=1.3, 95% CI=1.1–1.5), lack of knowledge about obtaining healthcare services (OR=1.7, 95%CI=1.4–2.2), and lack of consultations/visits with health professionals excluding vaccinations (OR=1.2, 95%CI=1.1–1.4). Conclusions Almost 1/3 rd of Albanian schoolchildren included in this study did not exhibit the best attitudes toward health promotion (ability to maintain and improve health). The best attitudes were related to a higher socioeconomic level and adequate knowledge and practices regarding healthcare services. There is thus a need to increase health literacy levels among children in order to ultimately induce sustainable healthy behavioural/lifestyle practices.
PDF
