Iako su psihijatrijski poremećaji karakterizirani
emocionalnim poremećajima, često se susreće i
kognitivna disfunkcija. Istraživanja pokazuju da tjelesna
aktivnost i vježbanje utječu na kogniciju kod ...mnogih
psihijatrijskih poremećaja. Dokazi ukazuju na važnu
ulogu vježbanja u spašavanju i usporavanju opadanja
kognitivnih funkcija vezanih uz dob kod dementnih
bolesti. Istraživanja također pokazuju da tjelesna
aktivnost i vježbanje mogu biti korisni u poboljšavanju
kognitivnih sposobnosti kod shizofrenije, depresije i
drugih psihičkih poremećaja. Za mnoge pacijente, dugo
razdoblje tjelesne neaktivnosti i nazadovanja je često i
prethodilo liječenju. Stoga bi tjelesna aktivnost i
vježbanje trebali pratiti postupno povećanje razine
intenziteta i istovremeno predstavljati zanimljive i
poticajne oblike aktivnosti.
U ovom radu autor razmatra pravna pitanja u svezi s pokrićem gubitka ili oštećenja nastalog zbog skrivene mane u strojevima ili trupu broda. Kako bismo znali što je sve pokriveno, potrebno je ...razumjeti odluku Apelacijskog suda u predmetu Nukila (1997.) i novu klauzulu 2.2.2. Međunarodnih klauzula za osiguranje brodova iz 2003. Jasno je da je temeljno pokriće gubitka ili oštećenja osiguranog predmeta nastalo zbog skrivene mane u strojevima ili trupu broda isto kao u prijašnjim Institutskim klauzulama. U tom smislu, čini se da su osiguratelji zauzeli stav da bi se osnovno pokriće trupa broda trebalo vratiti na poziciju prije slučaja Nukila, što je bilo općeprihvaćeno prije ove sudske presude.
U osvrtu se opisuje tijek medicinskih aktivnosti vezanih uz ovo hodočašće i raščlanjuje implikacije po život naroda nastale iz iskustva aktiviteta ove skupine ljudi. Temeljem istih preporučuju se ...konkretna, primjerena produktivna djelovanja koja daju smisao nužnim promjenama kvalitete življenja, sada, na ovom prostoru Hrvatske.
Postižení kognitivních funkcí (KF) je ve všech fázích roztroušené sklerózy (RS) důležitým prediktorem kvality života a je nejčastější příčinou ztráty zaměstnání. Deficit mívá nejběžněji charakter ...mírné kognitivní poruchy a jeho projevy jsou velmi variabilní, a proto je důležitá přesná neuropsychologická diagnostika. Mírný kognitivní deficit u RS zahrnuje obvykle zpomalení rychlosti zpracování informací, poruchu komplexní pozornosti, paměti a exekutivních funkcí. Minimalizaci dopadů onemocnění může významně ovlivnit rehabilitace kognitivních funkcí. Rehabilitace kognitivních poruch přešla od metody tužka-papír k rehabilitaci pomocí počítačových programů. Uvádíme řadu studií zabývajících se rehabilitací kognitivních funkcí včetně kvantitativních i kvalitativních výsledků jednotlivých studií a sledujeme výsledky rehabilitace v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu. Pozitivní efekt rehabilitace se jednoznačně ukazuje v oblasti zvyšování kvality života a snižování deprese. Předmětem diskuze však zůstává, zda se nejedná jen o efekt krátkodobý, a také to, jaké další faktory mohou pozitivní efekt tréninku podpořit.
In all phases of multiple sclerosis (MS), cognitive deficits (CD) are an important predictor of the quality of life and the frequent cause of job loss. The deficits usually have a character of a mild cognitive impairment and their manifestation varies greatly. Therefore, accurate neuropsychological assessment is important. Mild cognitive symptoms in MS usually include problems with the speed of information processing and visual learning, dysfunction of complex attention and executive functions. Rehabilitation of cognitive functions can significantly influence and minimize the impact of the disease. Rehabilitation of cognitive deficits has changed from “pencil-paper” method to computer-program-based rehabilitation. This papers reviews a range of studies dealing with cognitive function rehabilitation, including both quantitative and qualitative results, and both short- and long-term results. The positive effects of rehabilitation are clearly shown by increased quality of life and alleviated depressive symptoms. Further discussion is needed about durability of this effect and what other factors can positively support the training effects. Key words: multiple sclerosis – computerized cognitive training – magnetic resonance – cognitive rehabilitation – cognitive dysfunction – neuropsychological assessment The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
D. Chmelařová, Z. Ambler, M. Dostál, V. Vobořilová
Cílem přehledové studie je popsat vztah dvou proměnných – atopického ekzému a pozornosti. Nejprve je důležité vymezit dva související pojmy, které je důležité nezaměňovat, a to ADHD a ADD. Obě tyto ...poruchy pozornosti jsou dědičné neurovývojové poruchy. ADD se vyznačuje ztrátou soustředění, roztržitostí a emoční přecitlivělostí. ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou. Vyznačuje se nepozornosti, hyperaktivitou a impulzivitou. Na základě výsledků dostupných studií, které se tímto vztahem zaobírají, je čtenáři představena daná tématika a shrnuty dosavadní poznatky. Pro přehledovou studii bylo pracováno se zdroji z dostupných vědeckých databází: PubMed, PsycInfo, Scopus a Web of Science. Pro vyhledávání byla zadána klíčová slova: atopic eczema, ADHD, ADD, attention, relationship. Dalším zvoleným kritériem pro vyhledávání bylo sledované období, které jsme stanovili bez určení, důvodem pro toto rozhodnutí bylo, že se jedná o specifickou problematiku. Studie byly vybrány na základě relevantnosti ke stanovenému cíli. Celkem se jednalo o 10 analyzovaných studií. Výsledky analyzovaných studií ukazují, že u osob s diagnostikovaným atopickým ekzémem existuje riziko poruchy pozornosti. Zároveň však nebyl prokázán přímý kauzální vztah mezi těmito proměnnými, který by v případě prokázání mohl vést ke stanovení preventivních, ale i léčebných plánů.
PROBLEM: Atopic eczema is linked with several other psychosomatic diseases and disorders like sleeping disorders or low quality, chronic itching, etc. First, it is important to define two related terms that are important not to confuse, namely ADHD and ADD. Both of these attention disorders are inherited neurodevelopmental disorders. ADD is characterized by loss of concentration, distraction, and emotional hypersensitivity. ADHD is an attention deficit hyperactivity disorder. It is characterized by inattention, hyperactivity, and impulsivity. The survey study aims at describing the relation of two variables – atopic eczema and attention. Based on the results of the available studies dealing with the said relation, the topic will be presented to the reader and the existing pieces of knowledge will be summarized. METHODS: The study worked with sources from available scientific databases: PubMed, PsycInfo, Scopus and Web of Science. The following key words were entered for search: atopic eczema, ADHD, ADD, attention, relation. Another criterion selected for search was the period of observation, which we set without determination; that decision was based on the fact that the topic in question is specific. The studies were selected based on their relevance for the goal set. 10 studies were analyzed in total. RESULTS: The analysis results show that studies dealing with the issue of the effect of atopic eczema can be divided into two groups. The first group consists of studies which state, based on research, that persons with diagnosed atopic eczema are endangered by attention disorders. While comparing them with healthy population, i.e., with persons without atopic eczema, it was found that persons with atopic eczema have higher proportional chance of attention disorders, and other health problems linked with the said disease, like low quality of sleep, anxieties, depressions or behaviour disorders were registered as well. The studies under analysis also mention a risk period that may be essential for the development of attention disorder. The other group consists of studies which did not demonstrate a direct causal relation between attention eczema and attention disorders, which, if demonstrated, could lead to setting of preventive and therapeutic plans. The results of some of these studies show the coexistence of atopic eczema and ADHD, but the authors state that both disorders may not have causal relation and that they may be influenced by other factors; they recommend other studies which could clarify the prevalence of ADHD in persons with atopic eczema.
DISCUSSION AND CONCLUSION: In conclusion, it can be stated that there is a higher risk of attention disorder, ADHD, in individuals with atopic eczema. However, as studies show, a causal relation between the two variables in question has not been found yet. The results have also shown that this issue is still little explored, in spite of the fact that a number of studies had a large research set. Therefore, further extensive interdisciplinary studies are needed, in order to prove or disprove their mutual causal relation. In case of proving the causal relation, it is further recommended to proceed to determine preventive and therapeutic strategies for attention disorders caused by atopic eczema, in order to positively influence the resulting quality of life of the individuals with the said disorder type.
Povezanost između učitelja i učenika kao i akademska postignuća učenika znatno
ovise o učenikovom ponašanju u razredu i učiteljevoj percepciji učeničkih ponašanja. Cilj je
ovoga istraživanja bio ...ispitati učiteljske percepcije učeničkih ponašanja. U istraživanju je
sudjelovalo 143 učitelja razredne nastave iz dviju županija, Grada Zagreba i Zagrebačke
županije. Korišten je upitnik Pupil Behavior Patterns (PBS) koji mjeri tri dimenzije:
nepoštivanje, socijalizaciju i pozornost na satu. T-testom ispitane su razlike u percepcijama
između učitelja razredne nastave koji rade u nastavi i učitelja koji rade u produženom
boravku. Rezultati su pokazali statistički značajne razlike u ispitivanim percepcijama, pri
čemu učitelji zaposleni u nastavi višim ocjenama procjenjuju dimenzije socijalizacije i
pozornosti na satu. Analizom varijance nisu utvrđene razlike u percepcijama učeničkih
ponašanja s obzirom na radno iskustvo učitelja.
U radu proučavamo uvodni dio govora. Istražujemo funkcije uvoda i načine kojima se pojedine funkcije ostvaruju. Uspoređujemo što retorički priručnici (od antičkih do suvremenih) savjetuju o ...sastavljanu uvoda i kako današnja publika procjenjuje pojedine uvodne dijelove govora. Osnovne su funkcije uvoda: privući pozornost slušatelja, zainteresirati ih za temu te stvoriti naklonost
i povjerenje prema govorniku. Ispitivanje percepcije mladih slušatelja (n=43) pokazuje kako takva publika procjenjuje različite uvodne dijelove govora. Odabrana su 33 uvodna dijela iz zbirke Glasoviti govori (1999) i na ljestvici od 1 do 7 procjenjivale su se uvodne rečenice tih govora u kategorijama: motiviranosti za slušanje, zanimljivosti, duhovitosti, uvjerljivosti, skromnosti i
poetičnosti. Analiza korelacija među kategorijama dokazuje da se od ispitivanih elemenata uvoda s ukupnom motivacijom za slušanje (slušat ću) može povezati
sadržajna zanimljivost govora i uvjerljivost govornika (s vrlo visokim i visokim koeficijentima korelacije od 0,86 za slušat ću i zanimljiv; 0,64 za slušat ću i uvjerljiv) te djelomično poetičnost i duhovitost (s malim koeficijentima korelacije: 0,40 za slušat ću i poetičan; 0,29 za slušat ću i duhovit). Skromnost govornika u uvodnom dijelu ne pridonosi odluci slušatelja da će slušati govor koji slijedi (koeficijent korelacije između kategorija slušat ću i skroman je iznosi 0,19).
Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v ...případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z fi losofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky fi losofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu.
Th is study is inspired by the book Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka (How do we understand others? On social understanding and sharing of the world in humans and other animals) by Petr Urban and pays attention to current discussions about social cognition, namely in the case of non-linguistic agents. Most prominent positions are held by the group of comparative psychologists led by M. Tomasello, stemming from the philosophers of collective intentionality, and the group around D. Leavens and K. Bard, which is related to an interactivist interpretation of social cognition. It is demonstrated that the diff erences in the results of empirical studies are based on the ontological commitments of individual research programs, coupled with their relation to the problem of anthropological diff erence. Th e study questions the possibility of choosing a suitable theory by the means of the philosophy of science. At the end, a reinterpretation of non-human social cognition on the basis of umwelt theory is brought out.
Cilj je ovoga ispitivanja bio utvrditi do kakvih promjena budnosti i raspoloženja dolazi u 37 anesteziologa profesionalno izloženih didušikovu oksidu. Promjene u budnosti ispitane su s pomoću zadatka ...jednostavnog vremena reagiranja i zadatka pozornosti, a promjene u raspoloženju s pomoću skale procjene različitih raspoloženja. Mjerenja su izvršena na početku i na kraju prvog i zadnjeg radnog dana u tjednu, a mjerenja didušikova oksida u urinu izvršena su samo na kraju radnog vremena prvoga i posljednjeg radnog dana u tjednu. Nije utvrđena povezanost između rezultata biološkog monitoringa i psihologijskog ispitivanja. Konzistentne statistički značajne razlike utvrđene su jedino u subjektivnim procjenama budnosti na početku i na kraju radnog dana.
