Tato recenze původně vyšla anglicky v německém časopise Bohemia, roč. 53, č. 2 (2013), s. 493-495. Autor konstatuje, že se nejedná o ucelený životopis Václava Havla, Suk se soustředí na Havla jako disidenta, politického spisovatele a zakladatele nezávislých iniciativ. Originálním způsobem přitom využil a zpracoval primární prameny, v prvé řadě obsáhlou korespondenci a svazky z Havlova vyšetřování bezpečnostními složkami. Suk píše jako příslušník generace vyrůstající v době normalizace, která v roce 1989 právě dospěla. Jeho vztah k Havlovi je kladný a uctivý, nikoli však zbožný a nezavírá oči před kontroverzními momenty jeho biografie. V dalším Williams rozvíjí úvahu, v níž komentuje Sukovu volbu „komedie“ (v pojetí literárního vědce Northropa Fryeho) jako žánru pro jeho knihu. Tomuto žánru by podle recenzenta lépe odpovídalo, kdyby Suk plnohodnotněji uvedl na scénu Gustáva Husáka a Alexandera Dubčeka jako Havlovy protihráče. autor recenze Kieran Williams ; z angličtiny přeložila Marzia Patonová. přeloženo z angličtiny Obsahuje bibliografii Tři hlasy k jedné knize This review was originally published in English in the German periodical Bohemia, vol. 53 (2013), no. 2, pp. 493-95. (To access it free of charge, go to http://recensio.net/r/4e2937fb30d447aea90d2d5cf58cb326) As the author notes, Suk does not aim to provide a comprehensive biography, but instead concentrates on Havel the dissident, political writer, and co-founder of independent opposition groups and projects. Suk achieves this with an original approach to the primary sources, first and foremost Havel’s voluminous correspondence and the secret-police files kept on him. Suk writes as a member of the generation that grew up in the period of Normalization policy and came of age in 1989. His attitude to Havel is positive, respectful, but not idolizing; he does not shut his eyes to controversial aspects of Havel’s life. The reviewer then comments on Suk’s choice of the term ‘comedy’ (as understood by the literary critic and theorist Northrop Frye) as the genre of his book. This genre, the reviewer argues, would have been better served had Suk brought Gustáv Husák and Alexander Dubček more fully onto the stage as Havel’s adversaries.