Uvod: Prva izkušnja z dojenjem je za mater soočanje s svojim telesom, občutki in učenje ob lastni izkušnji. V tem procesu mati potrebuje podporo in zdravstvenovzgojne nasvete zdravstvenih delavcev. ...Namen raziskave je bil raziskati doživljanja in izkušnje mater pri vzpostavljanju in vzdrževanju dojenja ter kako so ob tem doživljale podporo diplomirane medicinske sestre v patronažnem varstvu. Metode: Uporabljena je bila kvalitativna opisna raziskava. Na namenskem vzorcu osmih mater, ki so dojile in katerih otroci so bili stari vsaj štiri mesece, vendar ne več kot dve leti, z različnimi poteki dojenja, so bili opravljeni intervjuji z delno strukturiranim vprašalnikom. Intervjuvanke so bile v povprečju stare 30 let. Pridobljeni podatki so bili analizirani z vsebinsko analizo. Rezultati: Identificirane so bile tri kategorije: (1) doživljanje in izkušnje mater; (2) podpora pri dojenju in (3) vključevanje diplomiranih medicinskih sester v patronažnem varstvu. Ugotovljeno je bilo, da so predstave, ki jih imajo matere o dojenju, pogosto idealizirane, in da za vzpostavitev ter vzdrževanje dojenja potrebujejo strokovno podprte informacije in podporo. Diskusija in zaključek: Matere dojenje doživljajo zelo raznoliko in individualno, predvsem pa zelo čustveno in psihično stresno, ko ne poteka, kot bi si želele. Strokovna pomoč diplomirane medicinske sestre v patronažnem varstvu pri podpori dojenja se jim zdi zelo pomembna. Ključno je, da si ta vzame dovolj časa, da mater vodi in jo uči, kako postati samostojna pri dojenju.
Vloga lekarniškega farmacevta v skupnosti se povečuje, zlasti v današnjem času, ko je dostopnost do zdravnikov pomembno omejena. Pri svetovanju o dojenju imajo pomembno vlogo osebni ginekolog, osebni ...zdravnik, patronažna medicinska sestra in farmacevt v lekarni. Zato je pomembno, da smo farmacevti dobro strokovno podkovani tudi na področju svetovanja o težavah pri dojenju in o jemanju predpisanih zdravil, zdravil brez recepta, prehranskih dopolnil in ostalih izdelkov v času dojenja. Na ta način zdravstveni delavci, ki svetujemo o dojenju, doječe matere oskrbimo s skladnimi nasveti in informacijami. V poporodnem obdobju več kot polovica žensk potrebuje zdravljenje z zdravili, a zaradi strahu pred jemanjem zdravil in neustreznih informacij s strani zdravstvenih delavcev v času dojenja doječe matere zdravil ne jemljejo (redno) ali celo predčasno nehajo dojiti. Ustrezne informacije doječi materi pomagajo pri tehtanju med koristmi zdravljenja zanjo in tveganji za dojenega otroka. Ob ustreznem premisleku bo materi lažje in bo bolj verjetno nadaljevala z dojenjem.
Uvod: Na kliničnem usposabljanju ima podpora kliničnih mentorjev ključno vlogo pri zadovoljstvu študentov. Namen raziskave je bil raziskati zadovoljstvo študentov zdravstvene nege s kliničnim ...usposabljanjem in oceniti stopnjo podpore, ki so je bili deležni. Metode: Uporabljena je bila kvantitativna neeksperimentalna metoda empiričnega raziskovanja. Instrument raziskave je bil vprašalnik zaprtega tipa (CLEI-19) z 19 trditvami. Raziskava je potekala na priložnostnem vzorcu študentov dodiplomskega študijskega programa zdravstvene nege (n = 106) ene izmed fakultet v Sloveniji. Pri statistični analizi podatkov sta bili uporabljeni deskriptivna ter interferenčna statistika (Mann- Whitneyjev U-test). Rezultati: Rezultati kažejo zadovoljstvo študentov zdravstvene nege s kliničnim usposabljanjem ( = 3,55, s = 1,064, p < 0,001) in zaznano podporo kliničnih mentorjev ( = 3,70, s = 0,856, p < 0,001). Med študenti zdravstvene nege ni opaziti statistično pomembnih razlik med spoloma, načinoma študija in letnikoma študija (p > 0,05) tako v povezavi z zadovoljstvom z zadnjim kliničnim usposabljanjem kot z zaznano podporo kliničnega mentorja. Diskusija in zaključek: Študenti izkazujejo zadovoljstvo s kliničnim usposabljanjem in med njegovim izvajanjem občutijo podporo kliničnega mentorja. Z namenom ohranjanja tovrstne kakovosti klinične izkušnje in njene nadgradnje bi bilo smiselno v usposabljanje kliničnih mentorjev vključiti več vsebin o mentorskih kompetencah, ki bi izboljšale zadovoljstvo študentov s kliničnim usposabljanjem in povečale podporo mentorjev.
Cílem empirické studie je zjistit, od koho ředitelé očekávají odbřemenění v provozních záležitostech školy a v jakých oblastech potřebu odbřemenění pociťují nejvíce, a přispět tak ke kvalitnímu ...nastavení školské politiky. V první části jsou obsažena teoretická východiska pro důležitost konceptu pedagogického leadershipu a je proveden úvod do problematiky českého decentralizovaného regionálního školství. Druhá a třetí část obsahuje metodologii a operacionalizaci základních pojmů a charakteristiku respondentů. Čtvrtá a pátá část představují výsledky empirické studie, a to za účelem představení východisek k v závěru formulovaným doporučením k modelu středního článku vzdělávací soustavy. V šesté části následuje diskuse limitů studie a v sedmé shrnutí a závěr pro tvůrce politik. Studie empiricky dokládá významnou potřebu poskytnout ředitelům základních škol podporu v oblasti provozních záležitostí školy a vůli ředitelů nechat se plně odbřemenit od administrace veřejných zakázek a větších investičních projektů. Závěrem je na bázi zjištění navrhnut model podpory školám vycházející z role obcí ve vzdělávacím systému, který může sloužit jako inspirace zamýšlenému střednímu článku podpory škol.
Úkolem probíhajícího výzkumu je určení vlivu počátečních imperfekcí na ztrátu stability příčně zatěžované válcové skořepiny. Článek popisuje probíhající druhou fázi experimentálního ověření, která ...aktuálně sestává z ověření nově vyrobených experimentálních vzorků. Z tohoto důvodu se tento článek zaměřuje pouze na variantu modelu bez úmyslně vytvořené počáteční imperfekce. Porovnávány jsou výsledky geometricky a materiálově nelineární numerické analýzy (GMNA) s výstupy zatěžování dvou experimentálních modelů v univerzálním zkušebním stroji. Měřítkem shody je pak hodnota mezního zatížení, při kterém dochází ke ztrátě stability posuzované příčně zatěžované válcové skořepiny. Dále je posuzován i průběh a shoda jednotlivých zatěžovacích křivek. Pokud bude potvrzena dostatečně blízká shoda výsledků numerických analýz s výstupy nových experimentálních vzorků, pak bude umožněn následující krok druhé fáze experimentálního ověření, který bude spočívat v realizaci experimentů vzorků s úmyslně vytvořenou geometrickou počáteční imperfekcí.
Uvod: Ugotavljanje potreb svojcev je pristop skrbi, usmerjene k družini, s končnim ciljem aktivne vloge pacientov in svojcev pri doseganju ravni zdravja. Namen raziskave je bil ugotoviti potrebe ...svojcev pacientov, ki so bili hospitalizirani zaradi nezgodne poškodbe glave.Metode: Uporabljena je bila kvalitativna metodologija raziskovanja. Za pridobitev podatkov je bil uporabljen delno strukturiran intervju s svojci hospitaliziranih pacientov v začetku zdravljenja ter pred odpustom iz bolnišnice. V raziskavo je bilo vključenih deset svojcev pacientov, ki so utrpeli nezgodno poškodbo glave. Podatki so bili analizirani s pomočjo vsebinske analize.Rezultati: Ugotovljeno je bilo, da imajo svojci pacientov z nezgodno poškodbo glave različne potrebe, ki se v času hospitalizacije spreminjajo. Kot glavni so izpostavili potrebo po informacijah in potrebo po podpori. Obe sta prisotni v obdobju celotne hospitalizacije, kljub temu pa pride do manjših sprememb v dejavnikih, ki ju opredeljujejo. Na začetku hospitalizacije je prisotna še potreba po soočenju, ki se izraža skozi različne faze, kot so šok, zanikanje, pogajanje, jeza, žalost in strah. Ob zaključku hospitalizacije pa se izrazita še potreba po (ne)gotovosti in potreba po napredku.Diskusija in zaključek: Ugotovljene so bile najpomembnejše potrebe svojcev pacientov po nezgodni poškodbi glave. Glede na ugotovitve bi bilo za optimalno zadovoljevanje potreb treba opolnomočiti zdravstveno osebje predvsem na področju zgodnje prepoznave potreb, komunikacije in sprejemanja svojca kot enakovrednega partnerja pri zagotavljanju kakovostne zdravstvene nege.
Ukrepe, povezane s prehransko podporo pediatričnih bolnikov, ki so imeli presajen organ, kostni mozeg oz. krvotvorne matične celice, izvajamo zaradi preprečevanja okužb ob imunosupresivni terapiji ...ter za hitrejše okrevanje po posegu. Pri otrocih na imunosupresivni terapiji predstavljajo visoko tveganje za okužbo tudi nekatera živila. Tipični primeri živil z visokim tveganjem za okužbo so surova in toplotno neobdelana živila. Zaradi teh prehranskih omejitev je potrebno nameniti posebno pozornost vzdrževanju ustreznega prehranskega stanja. Pomembno je, da zagotovimo vsa potrebna hranila in energijo za rast in razvoj otroka, kar prispeva tudi k hitrejšemu okrevanju po presaditvi. Zato je ključnega pomena, da ustrezno izobražujemo zdravstveno osebje, kuhinjsko osebje in starše o ustrezni higieni, varnem ravnanju z živili z visokim tveganjem in ustrezni pripravi hrane na podlagi obstoječih smernic za mikrobiološko varnost živil.
Studie z roku 1998 zabývající se negativními zkušenostmi v dětství odhalila nejen vysokou prevalenci v běžné populaci, nýbrž i jejich rozsáhlý a zásadní dopad na duševní a také fyzické zdraví ...člověka v průběhu celého života. V reakci na alarmující výsledky studie lze sledovat celosvětový trend zvyšování podpory duševního zdraví všech žáků ve školách s ohledem na specifické možnosti podpory žáků, kteří v dětství zažili či zažívají negativní zkušenosti ovlivňující jejich duševní zdraví, chování a vzdělávání. Následující text představuje základní principy trauma respektujícího přístupu ve vzdělávání a předkládá možnost jeho systémové implementace zavedením celoškolního rámce pozitivní podpory chování PBIS. Cílem textu je diskutovat vhodnost zavedení víceúrovňové podpory dětí s negativními zkušenostmi v dětství projevujícími se problémy v chování prostřednictvím celoškolní tříúrovňové pozitivní podpory chování PBIS. Příspěvek je dělen do šesti částí. Po krátkém úvodu do problematiky je pozornost věnována výskytu a dopadům negativních zkušeností v dětství na život jedince, současným možnostem podpory dětí s negativními zkušenostmi v českém školství, základním principům trauma respektujícího přístupu, systémovému zavedení trauma respektujícího přístupu prostřednictvím rámce PBIS a možnostem implementace PBIS v českých školách. Rozbor odborné literatury odkrývá společné prvky PBIS s takzvaným trauma respektujícím přístupem, jež podporuje duševní zdraví všech žáků a současně umožňuje školám vhodně podporovat také žáky, kteří prožili nebo prožívají negativní zkušenosti. Implementační rámec PBIS je tedy vhodným systémem podpory duševního zdraví dětí a mladých lidí, který je možné adaptovat na české vzdělávání a zavádět v běžných školách.
This article is based on the premise that the Covid-19 pandemic represents an unprecedented experience in contemporary social work education, and that it presents unique challenges to all involved in ...practice teaching and require a comprehensive understanding of what has been termed as 'New Normal'. The results of a survey conducted in Slovenia are presented regarding the course of practice teaching before and during the Covid-19 epidemic, the provision of mentoring support in normal and emergency situations, and the challenges of mentoring in times of changed circumstances. The findings indicated that the Covid-19 pandemic impacted the practice teaching of social work students in terms of both the content and nature of mentoring, and that the students were less satisfied with their practice teaching than they were in the pre-Covid-19 era. Nonetheless, one promising finding was that mentors supported students in an adaptive manner; therefore, the students were consequently able to acquire the necessary practical skills.
Type 2 diabetes (T2D) and arterial hypertension (AH) are among the greatest challenges facing health systems worldwide and require comprehensive patient-centred care. The key to successful management ...in chronic patients is self-management support, which was found to be only weakly implemented in Slovenia. The aim of the study is to develop an evidence-based model of peer support for people with T2D and AH at the primary healthcare level in Slovenia, which could represent a potential solution for upgrading integrated care for these patients.
A prospective interventional, mixed-methods pilot study will begin by recruiting approximately 40 eligible people with T2D and AH through purposive sampling. The participants will receive structured training, led by a specialist nurse, to become trained peer supporters. Each will voluntarily share their knowledge and experience at monthly group meetings with up to 10 people with T2D and AH over a three-month period in the local community. Data will be collected through interviews and focus groups and questionnaires about socio-demographic and clinical data, knowledge about T2D and AH, participants' quality of life, level of empowerment and acceptability of the intervention.
The study will provide an evidence-based model for integrating peer support into the local community. It is expected that the intervention will prove feasible and acceptable with educational, psychosocial and behavioural benefits.
Peer support through empowerment of people with T2D and AH, family members and other informal caregivers in the local community could scale-up the integrated care continuum and contribute to sustainability of the healthcare system.
PDF
