Článek popisuje Projekt nového studijního oboru Veřejná správa a regionální politika (VSRP) Ústavu společenských věd na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, který byl ...zahájen ve školním roce 1995. Jde o bakalářský studijní obor v denní a distanční formě. Studijní obor VSRP probíhá ve dvou stupních. První stupeň tvoří bloky politologie a sociologie, ekonomiky, práva a psychologie, které jsou doplněny blokem všeobecné přípravy. Druhý stupeň má charakter specializace. Student si zde volí obor, v němž bude hledat své uplatnění v praxi (buď v oblasti veřejné, sociální a zdravotní správy, anebo v školské nebo kulturní správě). Studijní program má svou dynamiku, a proto je popsána integrace tohoto oboru a specifikace praktického uplatnění absolventů s ohledem na demokratické změny ve s polečnosti, na novou legislativu ruku v ruce se zvyšující se pravomocí samosprávných orgánů. Podrobněji je popsán blok komunikace a psychologie jednání s klientem, protože základním předpokladem kvalitního fungování složitého systému veřejné správy je kvalita lidského faktoru, tzn. vysoce odborná poradenská, sociální a pedagogicko-psychologická úroveň státních úředníků i volených představitelů veřejné správy. Hlavní důraz je kladen na humanitní společensko-vědní studijní předměty s cílem vychovat tudenta-budoucího pracovníka ve veřejné správě, který by ve své práci uplatňoval poradensko-klientský vztah k občanovi.
The aim of this article was to analyse the retold experiences of 27 survivors from the 1990s war in Bosnia and Herzegovina. I have examined verbal markers of reconciliation and implacability and ...analysed the described terms for reconciliation that are being actualized in the narratives. The material for the study was gathered through qualitative interviews with 27 individuals who survived the war in north-western Bosnia and Herzegovina. This study joins those narrative traditions within sociology where oral presentations are seen as both discursive- and experience-based. In addition, I perceive the concept of reconciliation as an especially relevant component in those specific stories that I analysed. Stories on implacability, reconciliation, and conditions for reconciliation are not shaped only in relation to the war as a whole but also in relation to an individual's wartime actions and those of others. In these stories, implacability is the predominant feature, but reconciliation is said to be possible if certain conditions are met. Examples of these conditions are justice for war victims, perpetrator recognition of crimes, and emotional commitment from the perpetrator (by showing remorse and shame, for example). Previous research on post-war society emphasized structural violence with subsequent reconciliation processes. Researchers have focused on the importance of narratives, but they have neither analysed conditions for reconciliation in post-war interviews. This article tries to fill this gap by analysing the stories told by survivors of the Bosnian war during the 1990s.
Extended description:
<!--if gte mso 10>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
...mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
<!endif-->
Prižgane so lučke za nepokopane. Dobre misli gredo v klas. Celijo se nezaceljene rane. To je delček drobne pesmi Toneta Kuntnerja. Prebral jo je na današnji žalni slovesnosti, v gozdovih Kočevskega roga, po maši sprave, na dan, ko naj bi Slovenci enkrat za vselej zaprli knjigo vojnih in povojnih ran, ko naj bi dokončno, brez sprenevedanja, pa vendar z vsem dostojanstvom in spoštovanjem pokopali vse mrtve tistega časa. Če je bila maša sprave mišljena iskreno, potem je bil tudi današnji dan zgodovinski.
Information:
Kočevski rog: a reconciliation ceremony for the opponents in WW2: the Mass is led by the Archbishop Alojzij Šuštar. Milan Kučan giving a speech in the name of the state.
Original language summary:
Kočevski rog: spravna slovesnost med nasprotniki v drugi svetovni vojni; mašo vodi nadškof Alojzij Šuštar, v imenu države govori predsednik Milan Kučan.
PDF
