Tato studie se zabývá vztahem mezi metafyzickým pojetím církve, které nalezneme ve spisu Jana Husa O církvi, a jeho možným společenským uskutečněním. Je poukázáno na vlivy tohoto přístupu (Viklef a Augustin) a na obtíže, které tyto vlivy s sebou nesou. Husovo pojetí církve má celospolečenské důsledky, protože Hus chápe církev neinstitucionálně, tedy jako kolektivní organismus všech, kteří jsou predeterminováni ke spáse. Proto je podle něj církev vrcholem všeho stvoření. Pokud se však toto pojetí církve a s ním spojený dualismus mezi církví vyvolených a zatracenými vezme skutečně realisticky, spolu s eschatologickým očekáváním konce časů a příchodu Anti­krista, pak lze očekávat revoluční vyústění, které nastalo s husitstvím. Nakonec je poukázáno na možné body, ve kterých můžeme vidět Husův celospolečenský reformní potenciál. Die vorliegende Studie befasst sich mit der Beziehung zwischen der metaphysischen Auffassung der Kirche, die wir in der Schrift De ecclesia von Jan Hus finden, und deren möglicher gesellschaftlicher Verwirklichung. Dabei wird auf den Einfluss dieses Denkansatzes (Wyclif und Augustinus) und auf die Schwierigkeiten hingewiesen, die diese Einflüsse mit sich bringen. Die Auffassung von Kirche bei Hus hat gesamtgesellschaftliche Konsequenzen, da Hus die Kirche nicht-institutionell auffasst, d. h. als kollektiven Organismus aller Menschen, die für das Seelenheil prädestiniert sind. Daher ist für Hus die Kirche die Krönung aller Schöpfung. Wird jedoch diese Auffassung von Kirche und der damit verbundene Dualismus zwischen der Kirche der Auserwählten und den Verlorenen realistisch verstanden und in Verbindung zum erwarteten Ende aller Zeiten und der Ankunft des Antichrist gesetzt, dann sind revolutionäre Folgen zu erwarten, wie im Hussitentum geschehen. Zum Schluss der Studie wird auf mögliche Punkte hingewiesen, in denen wir das gesamtgesellschaftliche Potential von Jan Hus für Reformen sehen können. This study explores the relationship between the metaphysical conception of the Church that can be found in Jan Hus’ treatise De ecclesia, and its possible social realization. The influences of this approach (Wycliffe and Augustine) are looked at, as are the problems that these influences bring with them. Hus’ conception of the church has broad social consequences, because Hus understands the church non-institutionally, i.e. as a collective organism of all who are predetermined for salvation. That is why, according to him, the Church is the pinnacle of all creation. If however we take this conception of the Church and the associated dualism between the Damned and the Church of the Chosen truly for what they are, and add in the eschatological expectation of the end of time and the coming of the Antichrist, then we might expect the revolutionary result of Hussitism. Lastly, the possible areas in which we can see Hus’ potential for broad social reform are shown.