Philosophers of historiography are constantly trying to answer the question about the nature of historical practice. However, various philosophical conceptions are often sought out by theoreticians ...of history education who require answering the very same question to utilise history’s potential in achieving didactic goals. This paper seeks to explore three different philosophical conceptions of historiography and their potential for passing on crucial skills of critical thinking and media literacy. It will be shown that despite the competitive nature of vastly different philosophical schools of thought, they all can offer valuable incentives for history educators if they are willing to abandon some dogmas that have originated in the philosophy of historiography itself.
The post-truth era is plagued by numerous pseudoscientific theories and narratives that took root in various disciplines. History and historical knowledge belong to the enterprises abused today. The ...output of historical inquiry in a narrative form is often considered as a correct description of the real past from which we may draw normative conclusions about society. However, the endemic plurality of historical narratives and theories presents an opportunity for intentional misinterpretation. This paper aims to sketch a solution to this threatening situation with the help of contemporary philosophy of historiography. It is argued that it is necessary to move from historical narratives to the process of historical inquiry itself. The historiography developed over its existence many useful tools on how to guard itself against various logical fallacies, cognitive biases, and pseudoscientific methodology. The situation of a historian encountering contradictory sources about the same subject is strikingly similar to the situation of an inquisitive person confronted by pseudoscientific articles and fake news. The paper highlights a strong synergy between fully developed methods of scientific historiography and critical thinking that is considered as a possible cure to our current predicament. We should teach history as critical thinking, not as stories.
This paper focuses on the discipline of history, its methods, subject, and output. A brief overview of contemporary analytic philosophy of history is provided, followed by critical discussion of ...historical realism. It is argued that the insistence on the idea that historians inquire into the real past and that they refer to the actual past entities, events, or agents is widely open to sceptical objections. The concept of an abstract historical chronicle of past events which are explained or retold by historians is identified as misleading. The idea of historical antirealism is then introduced. It is argued that in the centre of historian’s attention are present phenomena that are identified as historical evidence and require historical explanation. Historical explanation consists of constituting an historical past—a fictional model that accounts for present data. The identification process of historical evidence and the discursive nature of historical enterprise are analysed and accompanied by several concrete examples. According to historical antirealism, historians are not interested in the real past, but in the present empirical data. In their pursuit of historical knowledge, they produce fictional models—an historical past. Lastly, several common caveats against historical antirealism are addressed. The historical antirealism is presented as a viable fictionalist account of the historical inquiry that is capable of avoiding sceptical attacks on historical method and it is argued that antirealism allows history to retain its worth as a distinctive kind of scientific discipline.
Tento článek věnuje metodologickým předpokladům Quentina Skinnera, jehož vliv na intelektuální dějiny, včetně historie a filosofie vědy (HPS) nelze přehlížet. Je dobře známo, že Skinnerova metoda je ...založena na teorii řečových aktů Johna L. Austina. Nicméně, samotná myšlenka aplikace filosofie přirozeného jazyka na předmět historie spočívá na jiných předpokladech formujících Skinnerovu filosofii historiografie. Článek se soustředí na rekonstrukci této filosofie historiografie a zejména na R. G. Collingwooda jako hlavní zdroj inspirace. Tento slavný britský filosof, historik a archeolog sepsal mnoho inspirativních textů o práci historika. Složitá a často protikladná struktura jeho posmrtně vydaných text vyžaduje opatrnou interpretaci a mnoho filosofů chápe Collingwooda jako obskurního myslitele. Článek tvrdí, že třebaže Skinner otevřeně odmítnul Collingwoodův centrální pojem re-enactmentu, jeho filosofie historiografie je výrazně ovlivněna specifickým porozuměním Collingwoodovu odkazu.
Knowledge of philosophy is commonly imparted in various philosophy courses, and the teaching process may take multiple forms, ranging from a historical overview to interdisciplinary approaches. ...However, the theoreticians of education across different subjects and disciplines often turn to philosophy, and they adopt some philosophical assumptions about their field to set up warranted goals and methods of teaching, delineate subject matter, and identify skills they hope to impart. Due to this process involving lengthy theoretical discussions and intellectual exchanges, teachers pass on specific philosophical attitudes even if they are not explicitly teaching philosophy. This paper examines an intersection between history education and philosophy in particular. The focus is on philosophical theories of history that history educators directly address. The paper navigates a specific roadmap portraying the development of the philosophical approaches to the knowledge of the past, discusses diverging traditions, and shows their potential contribution to reaching educational goals.
This paper examines the methodological propositions of Quentin Skinner, whose influence on intellectual history, including the history and philosophy of science (HPS), cannot be disregarded. It is ...well known that Skinner’s method is based on John L. Austin’s theory of speech acts. Nonetheless, the very idea of applying ordinary language philosophy to the subject matter of history rests on other assumptions that form Skinner’s philosophy of historiography. The paper focuses on reconstructing this philosophy of historiography and especially on R. G. Collingwood as a primary source of inspiration. This famous British philosopher, historian, and archaeologist authored many inspirational texts concerning the historical craft. The complex and sometimes contradictory structure of his posthumously published texts requires careful interpretation, and many philosophers see Collingwood as an obscure thinker. The paper argues that even though Skinner openly denounces Collingwood’s central concept of re-enactment, his philosophy of historiography is deeply influenced by a specific understanding of Collingwood’s legacy.
Jaká je role historie v době post-faktické? Může nám filosofie historie pomoci bránit se proti cílenému zneužívání historických narativů na ideologickém základě? Tento článek zkoumá filosofické ...reflexe historie a jejich vztah k ideologiím. Je ukázáno, že na počátku této filosofické disciplíny filosofové jako Karl Popper nebo C. G. Hempel usilovali o eliminaci politického a ideologického zabarvení historie. Avšak narativistické bádání Haydena Whita naznačuje, že takový cíl je nedosažitelný. Antirealistická filosofie historie, zastoupena L. J. Goldsteinem, dokonce odmítá reálnou minulost jako cíl historického bádání a zdůrazňuje situovanost historiků ve vztahu k důkazům. Představená verze historického antirealismu chápe historii jako současné zkoumání, které sdílí řadu rysů s kritickým myšlením a zaměřuje se především na zkoumání empirických dat, jež vyžadují postulaci nepřístupné minulosti. Tato podobnost by měla být zdůrazněna skrze výuku historie jako zkoumání, nikoliv jako pouhého příběhu.
Jaká je role historie v době post-faktické? Může nám filosofie historie pomoci bránit se proti cílenému zneužívání historických narativů na ideologickém základě? Tento článek zkoumá filosofické ...reflexe historie a jejich vztah k ideologiím. Je ukázáno, že na počátku této filosofické disciplíny filosofové jako Karl Popper nebo C. G. Hempel usilovali o eliminaci politického a ideologického zabarvení historie. Avšak narativistické bádání Haydena Whita naznačuje, že takový cíl je nedosažitelný. Antirealistická filosofie historie, zastoupena L. J. Goldsteinem, dokonce odmítá reálnou minulost jako cíl historického bádání a zdůrazňuje situovanost historiků ve vztahu k důkazům. Představená verze historického antirealismu chápe historii jako současné zkoumání, které sdílí řadu rysů s kritickým myšlením a zaměřuje se především na zkoumání empirických dat, jež vyžadují postulaci nepřístupné minulosti. Tato podobnost by měla být zdůrazněna skrze výuku historie jako zkoumání, nikoliv jako pouhého příběhu.
PDF
