The book contributes new insights to the research in the field of anthropology of (post)socialism, culture of consumption, gender and memory. It is based on the testimony of interlocutors who offer ...an insight into the “structure of the feeling” of the socialist era through the practice of consumption, from which on the one hand the complex economic and political dynamics and diverse disciplinary regimes are being reflected and the understanding of power, resistance and emancipation on the other. Author establishes critical distance towards the approach, which discusses socialism as a totalitarianism and shows that socialist policies were not simply dictated from above, but negotiated between the state and its citizens. The female consumer in socialism did not only respond to social barriers and obstacles of history, but she also actively co-created social time. By studying how consumers interpreted and created mutual connections between material objects, moral reputation and (self)respect, the book also shows certain specific elements of Slovenian and Yugoslav development of the European countries after the Second World War.
The purpose of the research was to analyse the injuries of primary school children in the framework of organised sports activities at school and in clubs or associations, and in leisure time without ...professional guidance.
We surveyed 631 participants, of which there were 282 boys and 349 girls from eight Slovenian primary schools. Frequencies were calculated and a Chi-square test was performed.
In physical education (PE) at school, 32% of the participants were injured in one school year, and there were no statistically significant differences in the number of injuries according to sex (p=0.18) and age (p=0.12). Most injuries were recorded in the lower extremities (50%), in the form of wounds. The participants were injured less often in PE at school than in a club or association, and more often than in their leisure time. The participants were absent from PE classes for longer after an injury in a club or association than in PE, while no significant differences in absences after injury were found. At school, the participants were most often injured in ball games, boys in football (43%) and girls in volleyball (19%). In activities in a club or association, we recorded the most injuries in boys in martial arts (18%) and dance for girls (19%). In their leisure time, boys suffered the most injuries from football (26%) and cycling, while girls suffered the most from running and rollerblading.
In the last ten years, the number of injuries in PE has increased in Slovenia. Based on the obtained results, we propose measures to reduce injuries and thus encourage more sports activities among children and adolescents, while ensuring their safety.
Da bi zmanjšali verjetno odstopanje med pragmatičnim in gramatičnim razvojem učencev angleščine za potrebe turizma (AJT), je potrebno v poučevanje vključiti pragmatične aspekte polivaletnih ...slovničnih paradigem. Prispevek opisuje analizo glagolskega časa in aspekta z dvema dopolnjujočima se ciljema: 1) določiti in ponuditi opis rabe različnih oblik glagolskih časov in aspekta, ki imajo funkcijo notranjih pragmatičnih modifikatorjev, s katerimi se doseže višja stopnja vljudnosti v AJT, ter 2) predstaviti ugotovitve in oblikovati predloge za učitelje AJT. V analizi, ki je usmerjena predvsem v jezikovno pragmatiko, smo uporabili besedila za slušno razumevanje iz štirih učbenikov. Analiza je potrdila povezavo med analiziranimi jezikovnimi elementi in izražanjem vljudnosti. Posebej se je osredotočila na teoretični okvir za rabo preteklega pogojnika, preteklika in nedovršnih oblik, osvetlila pa je tudi vljudnostne aspekte, izražene z glagolskimi oblikami v prihodnjiku. Prav tako predlagamo, da se pri poučevanju AJT spodbuja jezikovnopragmatična zavest učenca.
Projevy sociálních nerovností ve sportování patří mezi klíčová témata sociologie sportu. U nás se jim ale zatím dostalo pouze nepatrné pozornosti. Pohled české sociologie na sport je nejčastěji ...implicitně zprostředkován skrz strukturně funkcionalistické paradigma, které zdůrazňuje především integrační a socializační aspekty sportu. Odlišná teoretická zarámování přitom říkají, že sociální nerovnosti se ve sportu mohou nejen projevovat, ale sport také může být součástí mechanismů reprodukce nerovností. Tento příspěvek se pokouší sledovat rozdíly ve sportování české populace s ohledem na základní sociodemografické dimenze, s důrazem na význam sociálního statusu a genderu. Několik analýz, které se na tyto otázky zaměřilo, přitom ukázalo na propastné rozdíly ve sportování různých skupin české populace. Česká odnož mezinárodního hnutí „Sport pro všechny“ tuto problematiku prakticky nereflektuje a možné sociální nerovnosti ve sportování a potažmo i v podpoře sportovních činností přechází. Závažnost tohoto problému umocňuje i to, že kromě sociálních nerovností může sport napomáhat i vytváření nerovnosti ve zdravotním stavu, a tím být jedním ze stěžejních mechanismů, kterým se vytváří zdravotní rozdíly mezi sociálními vrstvami. Pro širší posouzení stavu nerovností v české populaci je diferenciace sportovních aktivit v českém prostředí srovnána na základě mezinárodních šetření se stavem ve vybraných zemích EU.
Čas generací Michael Corsten
Sociální studia,
07/2016, Letnik:
4, Številka:
1-2
Journal Article
Recenzirano
Odprti dostop
Text rozvíjí diskurzivně-pragmatický koncept Mannheimovy teorie generace, především jeho myšlenku generace jako skutečnosti, která zdůrazňuje kolektivní kognitivní pozadí neboli horizont generace. ...Autor rovněž rozebírá vznik tohoto kognitivního pozadí v závislosti na souběžném výskytu různých časových hledisek, jako jsou biografický, historický a generační čas. K vysvětlení diskurzivních praktik generací jsou představeny koncepty „historického času“ (Robinson), „historické sémanitky“ (Luhmann) a „kulturních okruhů“. Autor tak nabízí chápání „problému generace“, které lze využít k empirickému zkoumání tohoto tématu za pomoci interpretativních a rekonstruktivních výzkumných metod.
The article focuses on the synthetic future (FS: “hablaré”) and the analytic future (FA: “voy a hablar”). It presents three perspectives on the use and the distribution of these two forms based on ...existing studies. The first perspective is represented by studies which focus on linguistic factors and explain the rise in frequency of the analytic future as a result of the grammaticalization of ir a + infinitive. The second perspective assumes that the FS and the FA are used in different semantic-pragmatic contexts and the third perspective points to different situational meanings of the FA and the FS.
Článek se zabývá fenoménem kidult a postpubertální společností, spojenou s jevem nazývaným infantilizace. Jde o teoretickou studii, jejímž cílem je ukázat na potenciál pedagogiky volného času v ...prevenci vzniku kidult. Článek dochází k závěru, že z pohledu prevence je žádoucí působit na jedince již v dětství, kdy se utváří základ osobnosti. Volný čas pak shledává jako vhodný životní prostor, v němž probíhá formování osobnosti převážně na základě vnitřní motivace, tudíž jde o formování hlubšího a trvalejšího charakteru, oproti formální edukaci (Kočerová & Bauman, 2013). Kidult, adultescent, nebo rejuvenile – fenomén spojený se vznikem postpubertální společnosti. Neochota přijmout sociální roli související s věkem je základní charakteristikou tohoto životního stylu. Rozvíjí se tak postpubertální společnost s absencí odpovědných občanů s vyzrálými postoji a ochotou nést břímě rozhodování. V důsledku je tento životní styl neslučitelný s fungující demokracií. Infantilizovaná kultura proniká také do vzdělávání, které nerozvíjí kritické myšlení a odpovědné občanství, ale podporuje individualismus pod nálepkou svobodné volby. Namísto výchovy k myšlení předává hotová fakta a podporuje masmédii uměle vytvářené pseudohodnoty (Barber, 1984, 2001, 2007). Postpubertální společnost je výzvou zejména pro pedagogiku, která by měla jít cestou rozvoje kritického a tvořivého myšlení a reflexivní praxe a to nejen v rámci formální,ale zejména neformální výchovy.