Zánik bipolárního světa a zhroucení komunistických režimů vyvolalo nebývalou mobilitu lidí a předznamenalo novou fázi evropských migrací. Východoevropanům se již nenabízela pouze „svoboda odejít“ na ...Západ, nyní mohli „svobodně odejít a vrátit se“. V tomto textu se zaměřím na genderované transnacionální, přeshraniční praktiky a schopnosti Středoevropanů a Východoevropanů, kteří jsou takzvaně v pohybu a kteří využívají svou prostorovou mobilitu k přizpůsobení se novému kontextu postkomunistické transformace. Zabýváme se zde praktikami, které se velice liší od těch, jichž se většinou týká literatura o „přistěhovaleckém transnacionalismu“. Místo toho, aby spoléhali na vytváření transnacionálních sítí jako prostředku zlepšení svých podmínek v zemích svého usazení, mají tito lidé sklon „usazovat se v rámci mobility“ a zůstat pohybliví „tak dlouho, jak můžou“, aby zlepšili anebo zachovali životní úroveň doma. Zkušenost migrace se tak stává jejich životním stylem, jejich opouštění domova a odchod pryč paradoxně strategií zůstávání doma, a tudíž alternativou k tomu, za co se migrace obvykle považuje – k emigraci/imigraci. Přístup k mobilitě a její řízení jsou genderované a závislé na institucionálním rámci. Mobilita coby strategie může posilňovat, představovat zdroj a nástroj sociálních inovací a jednání a také důležitý rozměr sociálního kapitálu – pokud nad ní mají migranti kontrolu. Mobilita může ovšem odrážet i zvýšené závislosti, nárůst počtu nejistých pracovních míst a absenci pohybu a svobody, jako je tomu v případě obchodu se ženami.
Určení vztahu mezi hrnčířským vypalovacím zařízením a keramikou, která se nachází v jeho prostorovém kontextu, představuje klíčový krok pro poznání způsobu využívání daného typu zařízení a v dalších ...návaznostech též pro studium organizačních forem hrnčířského řemesla. Článek se zabývá možnostmi studia vztahu hrnčířských pecí z doby laténské a keramických souborů z jejich výplní. Definuje hypotetické vazby mezi keramikou a komplexem pece, počínaje nevyzvednutými vsádkami a konče soubory tvořenými běžným sídlištním odpadem, a vyvozuje archeologické důsledky daných vztahů. Pro interpretaci vazby mezi jednotlivými soubory a vypalovacími zařízeními se jeví jako vhodná zejména kvantitativní analýza jejich typologické a technologické skladby spolu s analýzou fragmentarizace dochovaného materiálu provedená v kontextu ostatních keramických souborů daného naleziště. Aplikace takových postupů je představena formou případových studií zaměřených na vybrané situace pocházející z oppida Staré Hradisko, k. ú. Malé Hradisko, okr. Prostějov, a z rovinného sídliště v Hostivicích, okr. Praha-západ. Získané výsledky jsou diskutovány v rámci dalších poznatků získaných v širším kontextu střední Evropy.
U radu je analiziran pokušaj konstruisanja dominantnog diskursa o Karaševcima u jugoistočnoj Evropi, odnosno međusobni odnos između diskurzivnih praksi o pomenutoj zajednici u različitim državama ...koje pokazuju interesovanje za nju. Ova etnička zajednica ima veliki simbolički, a time i politički potencijal koji se može upotrebiti za oživljavanje nacionalne mitologije zainteresovanih nacija. Kroz uporednu analizu naučnih rasprava i naučno-popularne literature učinjen je pokušaj da se prepoznaju, izdvoje i sistematizuju svi faktori, sredstva i strategije koji se u pomenutom smislu koriste. Posebno je praćena promena u upotrebi dominantnih paradigmi, tj. odnos između istorijskog i aistorijskog pristupa.
This book analyses whether the EU’s drift towards European strategic autonomy presents a challenge or a window of opportunity for its small member states to advance their security interests. The ...volume presents small states’ perceptions of European strategic autonomy, highlighting their expectations and concerns. The chapters focus on the depth and breadth of European strategic autonomy, national security considerations, assessment of the impact on transatlantic relations, the expected outputs, and its potential impact on the EU’s institutional structure. It also shows how systemic circumstances and the interests of powerful states, either belonging to the EU (France, Germany, and Poland) or having a significant say in European security architecture (the US), establish opportunities and constraints for the small states to shape European strategic autonomy. In particular, the study focuses on the diverging interests of the Baltic states (Estonia, Latvia, and Lithuania), Belgium, Denmark, Greece, Hungary, and the Netherlands. It demonstrates that, in most cases, European strategic autonomy is perceived not as an alternative to NATO but as a supplementary element that could facilitate the development of national military capabilities, indigenous defence industries and resilience to non-military threats. Ultimately, the book suggests that national approaches towards European strategic autonomy mainly stem from pragmatic national security and foreign policy considerations, while largely ignoring grand strategic ideas. This book will be of much interest to students of European politics, security studies, and international relations. The Open Access version of this book, available at www.taylorfrancis.com, has been made available under a Creative Commons Attribution-Non Commercial-No Derivatives 4.0 license.
Diversity of Belonging in Europe analyzes conflicting notions of identity and belonging in contemporary Europe. Addressing the creation, negotiation, and (re) use of diverse spaces and places of ...belonging, the book examines their fascinating complexities in the context of a changing Europe. Taking an innovative interdisciplinary approach, the volume examines renegotiations of belonging played out through cultural encounters with difference and change, in diverse public spaces and contested places. Highlighting the interconnections between social change and culture, heritage, and memory, the chapters analyze multilayered public spaces and the negotiations over culture and belonging that are connected to them. Through analyses of diverse case studies, the editors and authors draw out the significance of the participation or exclusion of differing community, grassroots, and activist groups in such practices and discourses of belonging in relation to the contemporary emergence of identity conflicts and political uses of the past across Europe. They analyze the ways in which people’s sense of belonging is connected to cultural, heritage, and memory practices undertaken in different public spaces, including museums, cultural and community centres, city monuments and built heritage, neglected urban spaces, and online fora. Diversity of Belonging in Europe provides a valuable contribution to the existing bodies of work on identities, migration, public space, memory, and heritage. The book will be of interest to scholars and students with an interest in contested belonging, public spaces, and the role of culture and heritage. Susannah Eckersley is Senior Lecturer at Newcastle University, UK, an Associated Research Fellow at the Leibniz Centre for Contemporary History (ZZF) in Potsdam, Germany, and the Project Leader of en/counter/points – a collaborative European research project on public spaces and belonging funded by HERA. Her expertise is in memory, museums, difficult heritage, migration, identities, and belonging. Claske Vos is an anthropologist and Assistant Professor in the Department of European Studies at the Humanities Faculty of the University of Amsterdam, the Netherlands. Her current work focuses on the intersection of EU funding, cultural activism, and enlargement. Her expertise is in European cultural policy, cultural heritage, Southeast Europe, and European identity formation.
V prispevku obravnavamo koncipiranje državljanske vzgoje in dejavnega državljanstva v izobraževanju odraslih v vse bolj raznoliki in pluralni evropski družbi, ki se sooča z množičnim prihodom ...beguncev in migrantov. V izhodišče razprave postavljamo dva koncepta državljanske vzgoje: »državljanstvo kot status« in »državljanstvo kot prakso«. Pri opredelitvi prvega izhajamo iz Habermasovega pojmovanja demokracije in javne sfere ter pokažemo, da je državljanska vzgoja v integracijskih izobraževalnih programih povezana predvsem s prilagoditvijo prišlekov obstoječemu liberalnodemokratskemu družbenemu redu, torej z njeno socializacijsko funkcijo. V nasprotju s to konceptualizacijo državljanske vzgoje ter opirajoč se na pojmovanje demokracije in političnega, kot sta ga razvila Mouffejeva in Rancière, dokazujemo tezo, da sta državljanska vzgoja in dejavno državljanstvo bistveno povezana s prakticiranjem demokracije, torej z njeno subjektivizacijsko funkcijo, v kateri lahko vsi potencialni člani neke skupnosti, ne glede na njihov status, aktivno participirajo v javni sferi, govorijo kot njeni enakovredni člani ter se tako učijo demokratičnih praks.
Evropská integrace a neustále vzrůstající význam nadnárodní úrovně rozhodování vedly k významným změnám prostředí, v němž operují zájmové organizace. Jeden ze způsobů, kterými se zájmové organizace ...vyrovnávají s těmito změnami, je sdružování do federací zájmových skupin na evropské úrovni. Tento článek si klade za cíl analyzovat možné výhody a příležitosti, které členství v evropských federacích přináší socioekonomickým zájmovým skupinám (odborovým svazům a zaměstnavatelským organizacím). V první části je text zaměřen na zhodnocení výhod členství v evropských federacích. Druhá se pak zabývá analýzou specifik socioekonomických organizací, především vzhledem k jejich pozici „evropských sociálních partnerů“. Zvláštní pozornost je věnována roli a pozici zájmových skupin z nových členských států střední a východní Evropy.
Autoři se ve svém článku zaměřují na zkoumání životního běhu a s tím související společenské změny. Poukazují na rychlé společenské změny v posledních desetiletích. Životní běh představuje hlavní ...sféru integrace jednotlivce do společnosti, ale i hlavní sféru napětí mezi nimi. Rozvoj osobnosti se stává jak projektem, tak odrazem společnosti a společenských požadavků. S postupující modernizací se nejenom v Severní Americe, ale také v Evropě uspořádání životního běhu stává stále dynamičtějším, méně standardizovaným a více v režii jedince samotného. Analýza moderního životního běhu se proto snaží zjistit, do jaké míry ztratily biografie své determinující rámce, mezi něž patřil sociální původ, gender, věk a etnická příslušnost, a zdůrazňuje, jak se utváření prostřednictvím strukturálních sil přesunuje k sociálním procesům vyjednávání mezi jednotlivcem, sociálními sítěmi, strukturami příležitostí a institucemi.
PDF
