Spominska značka 23. redne skupščine Družbe sv. Cirila in Metoda, ki se je vršila 13. septembra 1908 na Ptuju, mestu, ki je v času pred 1. svetovno vojno, zraven Celja in Maribora, veljalo za nemško ...trdnjavo na Spodnjem Štajerskem. Slovenske udeležence skupščine Družbe CMD so sovražno pričakali nemški meščani Ptuja, ki so zborovanje želeli preprečiti. Ptujski dogodki so odmevali po vsej Sloveniji. V znak protesta so slovenski narodnjaki 18. septembra 1908 v Ljubljani priredili shod, ki se je nato razvil v večdnevne protinemške demonstracije. Proti protestnikom je nastopila vojska in 20. septembra 1908 sta pod streli padli dve smrtni žrtvi: Ivan Adamič in Rudolf Lunder.Značka je last zasebnega zbiralca Borisa Bavdeka iz Apač na Dravskem polju.
Ustavno društvo je 20. decembra 1871 v Ljubljani organiziralo zborovanje; govori uglednih članov društva so objavljeni v publikaciji, katere knjižni ovoj je prikazan.Govorila sta tudi ljubljanska ...župana, tedaj že odstopljeni Josef Suppan in aktualni Karel Deschmann, in sicer o pridobitvah, ki jih prinaša ustava (svoboda vedenja, znanosti, tiska, združevanja v skupine, hitro in neodvisno sodstvo, skupni zakoni …) ter o nevarnostih, da bi ustavo spodnesli zarotniki in nasprotniki cesarstva. Suppan je cesarju namenil zdravico, saj je bil le-ta zaslužen za ustavo in ga je govorec videl kot njenega varuha.
1: Ein Ausflug nach Gottschee : Beitrag zur Erforschung der Gottscheewer Mundart. - 1869. - 124 str.
2: Weitere Mittheilungen über die Mundart von Gottschee. - 1870. - Str. 125-244
Studie analyzuje obrazy města Brna obsažené v prvních ročnících časopisu Brünner Heimatbote v letech 1948–1950. Tento časopis patří mezi tzv. Heimatblätter, které byly a jsou vydávány odsunutými ...Němci v SRN. Autorka nejdříve charakterizuje jeho specifika a zamýšlí se nad možnostmi využití informací v něm obsažených pro své výzkumné otázky. Následně vyčleňuje obrazy spojené s prostorem města, jeho historií, charakteristickými rysy života jeho obyvatel a snaží se ukázat tyto ustálené obrazy (stereotypy) v kontextu česko-německých vztahů a politického diskursu po druhé světové válce.
The aim of the paper is to develop at least a part of a voice which is still difficult to understand in the Czech language environment, the voice of the others, (ex-rivals), the ‘expelledʼ, and to ...anchor it in the work and politics of remembering, registering and writing history of one specific author (we are talking about the continuity of perspective: about fidelity to images, local mythology, its logic). For thirty years, Alfred Klaar (born as Karpeles in 1848 in Prague) co-established Prague discourse in German language from various positions (as a journalist, theatre critic, representative of various societies, ceremony speaker, associate professor of the local German polytechnic etc.). When he moved to Berlin in July 1899, he was almost fifty-one years old. He left his home (both in the narrow sense of the word, as well as the wider sense of ‘Austrian homeʼ, so important to him), but he always kept the world he had lived in for so long in his mind and preserved many links with it in spite of the geographical distance. He also returned to his homeland on various occasions (funerals and other ceremonies, lectures) and he also remained talked about primarily among the Prague German circles; as a piece of memorabilia he was dusted and remembered in stories, and at the same time rightfully seen and honoured as a foreign envoy and speaker of compatriot cultural and political interests. Klaar spoke about Prague, his ‘father townʼ, and the lands near the Prussian border through the history of the German-speaking enclave, while Czechs only occurred sporadically in his retrospect writing. He repeated his thesis about an environment destroyed by ‘Slavic egoismʼ and belligerence, he spoke of the role of the German community in Czech lands as a heroic cultural mission, ungratefully displaced by the dominant policy of Czechisation in the second half of the 19th century, which strived to ‘impress upon the city a unilateral Slavic characterʼ. Only with reluctance did he adapt to the factual geopolitical development — he saw the post-war situation of the German minority in Czechoslovakia as a continuation of unfair marginalisation of his fellow countrymen.
Článek analyzuje autobiografické vzpomínky členů nejstarší generace Němců žijících v České republice. Pracuje s etno-koncepty "českých Němců a/nebo německých Čechů" (a "S/sudetských Němců") jako ...specificky emickými koncepty a/nebo přirozenými kategoriemi. Nejprve představuje sebe-kategorizace participantů a narativní praktiky, které daná komunita paměti sdílí. Ukazuje, jak tito lidé, kteří v České republice zůstali po odsunu většiny etnických Němců po 2. světové válce, rekonstruují své vidění minulosti. Analyzuje narativní formy užité v těchto autobiografických příbězích a váhu přítomnosti, jež spočívá na evokacích minulosti. Poslední část textu nabízí detailnější rozbor kolektivního obrazu První republiky i toho, jak jej daní mluvčí využívají při popisu, hodnocení a kritice dnešní situace (tj. situace českých Němců v České republice po roce 1989).
In seiner neuartigen Geschichte der Beziehung von Slawen und Deutschen führt uns Thomas Wünsch Vielfalt und Reichtum der Kulturkontakte in Mittel- und Osteuropa zwischen Tschechen und Polen sowie ...Südslawen und Russen zu Deutschen vor Augen. Dabei spannt er den Bogen von den frühmittelalterlichen Begegnungen zwischen Germanen und Slawen über die hochmittelalterlichen Kontakte und Konflikte im Zeichen der vielfältigen Reichsbildungen bis zur internationalen Außenpolitik im Spätmittelalter. Er vermittelt geschichtliches Grundwissen von Samo bis Kopernikus und bezieht dabei auch Nachbardisziplinen mit ein: Zur mittelalterlichen und osteuropäischen Geschichte gesellen sich Archäologie, slawische und nicht-slawische Philologien und Sprachwissenschaften, Kunstgeschichte, Ethnologie. So bietet das Buch wesentliche Erkenntnisgewinne für eine Verständigung mit unseren näheren und ferneren Nachbarn.
Original language summary:
Po skončení války byli sudetští Němci vysídlováni z českého pohraničí. Nejprve byli soustředěni ve sběrných táborech, jako např. zde v táboře v Bochově, a potom za ...přítomnosti zahraničních pozorovatelů odváženi vlaky do Německa. Poslední Němci odešli ve dnech výročí osvobození.
Extended description:
Information:
Československé filmové týdeníky byly původně vysílány v kinech v letech 1945 až 1989. Od roku 1995 jsou opět vysílány v České televizi každý týden přesně po padesáti letech. Uvedené datum vysílání je datum prvního uvedení tohoto týdeníku ve vysílání České televize.
Czechoslovak Newsreels were produced and shown between 1945 and 1989. Since 1995 they have been broadcast on TV exactly 50 years after their original run in theaters. The broadcast date provided is the date of the first transmission of this news item on Czech Television.
After the end of the war, Sudeten Germans were displaced from the Czech borderlands. They were concentrated in detention camps, such as here, in the camp in Bochov, first and then, in the presence of foreign observers, transported by trains to Germany. The last Germans left during the days of the anniversary of liberation.
Predkládaný text se venuje tématu arizace ceské kinematografie, které nebylo doposud samostatne zpracováno. Hlavní pozornost je soustredena na období let 1938-1942. Samotný proces arizace zacal a po ...vzniku Protektorátu Cechy a Morava, presto se úvod textu zabývá ji pomnichovskou druhou republikou (ríjen 1938 - brezen 1942). Jedním ze znaku tohoto období byla i vlna antisemitismu. V Ceskoslovensku byla ve velké míre spojena s úsilím znicit idovskou konkurenci v nejruznejích oblastech podnikání. Tato vlna se nevyhnula ani oblasti kinematografie. Konkrétní projevy antisemitismu, názory a hlavní predstavitelé jsou zaznamenány v úvodní kapitole.Dalí cásti práce jsou ji zamereny prímo na období Protektorátu Cechy a Morava. Kapitola 2 se zabývá zmenami, které v oblasti kinematografie probehly v prvním roce existence protektorátu a byly nejakým zpusobem spojeny s idovskou problematikou. Kapitola 3 je venována otázce filmových ateliéru. Podrobne se zabývá vývojem situace v barrandovských ateliérech, kde Nemci vyuili v léte 1939 arizace k dosazení nuceného správce, který mohl vyvíjet nátlak na akcionáre firmy A-B Barrandov. Kapitola 4 se zabývá arizací filmových spolecností a kin. Kapitola 5 prináí profily hlavních nemeckých arizátoru, kterí jako dosazení správci nebo jako úredníci Úradu ríského protektora arizaci prímo provádeli. Je zachycen vývoj jejich kariéry a jejich cinnost na území protektorátu.Jako Apendix jsou pripojeny dve podkapitoly. Jedna se zabývá filmy s antisemitskými prvky, které byly natáceny v protektorátu. Druhá podkapitola zaznamenává poválecný vývoj causy firmy Elektafilm, kterou její majitel Josef Auerbach chtel obnovit, ale úrady mu to neumonily. V príloze jsou v nemeckém jazyce uvedeny edice nekterých dokumentu k tematice arizace ceské kinematografie. Práce je doplnena prehledem idovských podnikatelu a tvurcu, kterí v
ceské kinematografii pusobili do vzniku Protektorátu Cechy a Morava.
