The wars and conflicts that accompanied the breakup of the former Yugoslavia are inextricably linked to “language”. The “breakup” of Serbo-Croat into several national languages and the determination ...of Slovenes and, to a lesser extent, Macedonians to restrain the influence of Serbo-Croat on their respective languages was a prelude to the country’s political breakup. Military violence was carefully prepared by linguistic means: hate speech, which quickly turned into war speech, dominated the words of politicians, media, culture and everyday conversation. This would not have been possible without resorting to the past and to the mythologized history of the warring parties (the Battle of Kosovo Polje, Yugoslavia before the Second World War, the Second World War itself). The analysis of the political and media discourses carried out in this study revealed three major types of semantic inversions on which the underlying discursive mechanisms largely rely: diachronic inversions (the resurgence of the terms “Ustashe”, “Chetniks”, “Turks”), semantic and logical travesties (in which terms such as “defend” and “liberate” lose their primary meanings) and semantic asymmetries (the enemy is an inhuman “aggressor” and “slaughterer”, while “our” side is made up of “innocent victims”, “martyrs” or “heroes”). As a result, the terms and utterances used lose their semantic and referential “basis”, so that they can no longer fully function except within the discursive universe that generated them.
Forma vědění v současném postmoderním světě prochází rapidní transformací. Tuto proměnlivost můžeme pozorovat i ve snaze ono vědění zachycovat, analyzovat a dále teoretizovat. Symbolický zápas s ...věrnou korespondencí sociální reality sehrává věda s argumentací prezentující skepsi k pojímání pravdy jako stabilní autority. Data nejsou kulturně a hodnotově neutrální, což je podporováno jejich distribuováním skrze jazyk. Rozumění a výklad kontextu by tak spíše měly být mechanismem zaměřujícím se na jazykovou/vizuální komunikaci, která ve své latentní i transparentní formě produkuje, sdílí a konceptualizuje významy, udává role a pozice ve světě. Ohnisko zájmu vědeckého poznání se v naší optice přesouvá ke zkoumání konstrukcí, utváření významů a re-prezentací zkušenosti. Cílem předkládaného příspěvku je představit možnosti diskurzivní analýzy. Ta představuje teoreticko-výzkumný přístup, který je schopen uplatňovat kritickou reflexi zaostřenou na jednání a praktiky určitého diskurzu a bytí v něm. Vedle jazykových konstrukcí se zaměřujeme i na vizualizaci diskurzu a možnosti vizuální metodologie. Konkrétněji pak na využití fotografie jako nástroje sociální komunikace ve výzkumném procesu. Meritum kombinace obou přístupů leží v možnosti poznávat vztahy mezi vizuální a slovní reprezentací sociální (edukační) reality. Text si tak neklade za cíl prezentovat výsledky realizovaného výzkumu, ale spíše obrací pozornost k metodologickým přístupům jako takovým.
...dio zasluge u vraćanju duga naše znanosti o književnosti stvaralaštvu Vesne Parun dala je i nedavno objavljena studija Tina Lemca Autorsko, povijesno, mitsko, podnaslova Pjesnički diskurz Vesne ...Parun – teorija i interpretacija, u izdanju Biakove (Zagreb, 2015). U njoj je predstavljena temeljita i promišljena poetičko-stilska analiza izabranih pjesničkih tekstova koja s pomoću nekoliko interpretativnih modaliteta (autobiografizma, figure Vremena, hiperbole, distribucije lirskoga subjekta, mediteranskoga prototeksta, simbolizacije) i svojom višedimenzionalnošću (simbološkom, strukturalno-semiotičkom i dubinsko- semantičkom) daje više osi iščitavanja pjesničkoga opusa Vesne Parun.
The monograph focuses on corpus analysis of texts, exploring the interface between lexical and discursive aspects of pragmatic meaning. As the concept of evaluation is key to understanding how ...language works, our aim is to shed light on semantic prosody – a traditionally neglected evaluation-related phenomenon in Slovenian linguistics – as shown in some specific areas of applied linguistics, especially lexicography and translation. The locus of this phenomenon, which determines the pragmatic function of a unit of meaning, is in the textual, not the lexical meaning. This poses a challenge to modern lexicography. The introduction is followed by a brief outline of the history of pragmatic research and an analysis of selected lexical units, while in the second part of the book pragmatic aspects of textual and discursive analysis, including evaluation and metaphor, are presented. The importance of semantic prosody for linguistics is confirmed by tradition, as well as by insights in many areas closely related to language and interpretation of meaning, such as digitization and (language) technology, media discourse and policy, or law.
Članek proučuje značilnosti ekstremnih populističnih novičarskih diskurzov in njihovih desnih politik na primeru ksenofobnega tona razprav o beguncih in islamu. Da bi demitologiziral populistične ...diskurze, ki jih reproducirata, in razkril način razširjanja ekstremističnih pogledov, analizira prispevke o beguncih iz dveh tednikov, Reporterja in Demokracije, ki se samoopredeljujeta kot desno usmerjena politična tednika. Njun politični diskurz temelji na avtoritarizmu, militarizmu, nativizmu in etničnem nacionalizmu, kulturalizaciji ekonomske politike in tehniki vzbujanja gnusa in sovraštva namesto sočutja, reartikulira pa se v odnosu do beguncev – migrantov muslimanov, ki ju predstavljata kot nevarnost »našim« svoboščinam. Članek ugotavlja, da islamofobija in ekstremni populistični diskurzi, ki se širijo prek novičarskega diskurza, kulturno zamenjajo z biološkim; nova oblika kulturnega rasizma tudi begunca zamenja z migrantom muslimanom.
Abstrakt: Příspěvek se zabývá otázkou aktuální role psychologie v přípravě budoucích učitelů, která je nahlížena prostřednictvím diskurzu studijních textů doporučovaných v rámci studia dvou ...psychologických předmětů − psychologie sociální a psychologie pedagogické. Studie využila smíšeného výzkumného přístupu a kombinovala metodu diskurzivní analýzy s obsahovou kvantitativní analýzou a analýzou latentních tříd. Nominace studijních textů do analýzy proběhla na základě aktuálních sylabů učitelských studií pro 2. stupeň základních škol všech pedagogických fakult v České republice. Celkový počet analyzovaných jednotek čítal 113 studijních textů. Metodou diskurzivní analýzy bylo identifikováno pět kvalitativně odlišných repertoárových konstrukcí, které se v diskurzu studijních textů zařazených do studia příslušných disciplín uplatňují. Obsahová kvantitativní analýza přinesla porovnání četností a proporcí ve využívání těchto konstrukcí v celkovém rozsahu i s ohledem na příslušný předmět. Získané výsledky jsou interpretovány s ohledem na širší aktuální kontext profesní přípravy učitelů a diskutována jsou rovněž omezení studie.
Klíčová slova: výuka psychologie, budoucí učitel, pojetí přípravy, role, repertoár, žánr, diskurz, diskurzivní analýza, kvantitativní obsahová analýza, analýza latentních tříd, učebnice, studijní text, odborný text, metodický text.
The article deals with the problem of representation of an author Karel Klostermann (1848–1923) and his novels in Czech literary-historical handbooks, editorial prefaces, and encyclopedias. The ...article exposes the way in which Czech literary historiography works with the myth of Karel Klostermann as a documentarist of the ‘old Bohemian Forest’ (Šumava in Czech). An analysis of the above three distinct text types reveals that Klostermannʼs central topic — an unprecedented windstorm that had terminated the ‘original Bohemian Forest’ — is mostly seen not as a motive but as the fact (as well as in the recent discourse on Bohemian Forest National Park). However, the concepts of ‘monumental and naturally stable forest’ or ‘sudden epochal break’ were paradoxically known only from the novels of Karel Klostermann, who worked with them inconsistently. The article shows that Czech literary historiography does not deal with Klostermann’s fiction critically but rather replicates common stereotypes and dominant narrative about the past of the Bohemian Forest.
V prispevku poročamo o rezultatih analize medijskega pojavljanja kandidata in kandidatke na parlamentarnih volitvah 2018 v dveh slovenskih dnevnoinformativnih tiskanih medijih v obdobju dveh mesecev ...in pol pred volitvami in o rezultatih etnografske analize javnega komuniciranja obeh z volivci in volilkami na javnem dogodku. Na osnovi rezultatov ugotovljamo, koliko se kažejo odstopanja v medijskem poročanju o kandidatki in kandidatu ter kako je artikulacija spola del njune kampanje. Na podlagi nekaterih pozitivnih tendenc v slovenskem političnem prostoru smo predvidevale, da bo medijsko poročanje manj seksistično, kot je bilo v preteklosti. To lahko na podlagi kritične diskurzivne in besedilne analize medijskega poročanja tudi potrdimo, vsaj za Delo, manj za tabloidne Slovenske novice. Rezultati etnografske metode spremljanja pa kažejo, da igra spol veliko vlogo v javni predstavitvi politikov in političark ter odnosu javnosti do njune prisotnosti.
PDF
