Lidský faktor je zásadní proměnnou ovlivňující bezpečnost silničního provozu. Důležitou součástí toho, jak se lidský faktor v silničním provozu projevuje, je styl, jakým řidič řídí své vozidlo. V ...tomto článku shrnujeme výzkum týkající se řidičských stylů mladých řidičů. Zabýváme se metodami, kterými se řidičské styly zkoumají, jako jsou např. metodyNaturalistic Driving studies. Dále popisujeme typologii řidičských stylů podle Taubman-Ben-Ari a rozebíráme souvislosti několika stylů – agresivního, bezpečného a úzkostného. V poslední části se zabýváme specifiky stylů řízení u mladých řidičů a vlivu rodičů na jejich řidičské chování. Velmi mladí řidiči mají tendenci k rizikovému chování při řízení. Tito řidiči často přejímají styl řízení od svých rodičů. Výzkum řidičských stylů a úprava asistenčních systémů vozidla tak, aby se těmto stylům přizpůsobily, může pomoci ke zvýšení bezpečnosti v dopravě a snížení emisí a celkového dopadu dopravy na životní prostředí
Glazba ima važnu ulogu za adolescente jer se u tom životnom razdoblju oblikuju osobni i društveni identiteti, ali izgrađuju i glazbene preferencije. U okviru ovoga rada provedeno je online ...anketiranje koje je obuhvatilo 200 sudionika, odnosno učenika osnovnih općeobrazovnih škola iz pet hrvatskih županija u dobi od 13 i 14 godina. Cilj istraživanja bio je doznati glazbene preferencije učenika te utječu li sociodemografske varijable i nastava glazbe na njihove preferencije. Djevojčice su iskazale nešto veću sklonost prema svim ponuđenim vrstama glazbe, a posebice prema popularnoj glazbi. Sudionici čiji se roditelji bave glazbom značajno su skloniji umjetničkoj i popularnoj glazbi. Kada je u pitanju mjesto življenja, značajne razlike uočene su kod sklonosti rock glazbi koja je značajno viša kod sudionika iz grada. Sudionici koji procjenjuju da postoji utjecaj nastave glazbe i oni koji kod kuće slušaju skladbe s nastave značajno češće izvještavaju o interesu za umjetničku glazbu. Rezultati istraživanja ukazuju na potrebu većeg angažmana učitelja glazbe i roditelja u stjecanju glazbenih preferencija djece, posebice prema kvalitetnoj glazbi.
Music plays an important role for adolescents since personal and social identities are formed during this period of life, but they also build musical preferences. Within this paper, an online survey was conducted, which included 200 respondents, i.e. primary school students from five Croatian counties aged 13 and 14. The aim of the research was to find out the musical preferences of students and whether sociodemographic variables and music teaching influence their preferences. The girls showed a slightly greater preference for all types of music offered, and especially for popular music. Respondents whose parents are involved in music are significantly more inclined to artistic and popular music. When it comes to place of residence, significant differences were observed in the preference for rock music, which is significantly higher among respondents from the city. Respondents who estimate that there is an impact of music teaching and those who listen to compositions from classes at home report an interest in art music significantly more often. The results of the research indicate the need for greater involvement of music teachers and parents in acquiring children’s musical preferences, especially towards quality music.
Teoretická stať se zabývá otázkou prodlužování soužití dospělých dětí se svými rodiči jako jedním z indikátorů prodlužování samotné tranzice k dospělosti, a tak také možnému odkládání dalších dílčích ...kroků v tranzici k dospělosti - jako je manželství či plození dětí. Ve spojení s dlouhotrvajícím soužitím s rodiči se vynořují termíny jako italští „mamma boys“, „parasite singles“, „co-residing adults“, „twixters“ či „hikikomori“ v Japonsku, kde je termín spojen se sociální izolací a stává se sociálním problémem. Stať poukazuje na neexistenci univerzálního vzorce načasování odchodů dětí z domácností rodičů, ale na podstatné rozdíly mezi regiony a sociální a kulturní podmíněnost. Text se soustředí na modely tranzice k dospělosti a s ní související vzorce opouštění domácnosti rodičů, kde na jedné straně stojí model brzký (severský) a pozdní (jižní). Sleduje jejich hlavní rysy, které mohou pomoci osvětlit důvody prodlužování tranzice k dospělosti.
Studium hodnotových orientací člověka, jeho životních postojů a preferencí je jednou z nejsložitějších a nejkomplexnějších oblastí, na kterou se lze ve společenskovědním výzkumu zaměřit. Situace je ...ještě komplikovanější v případě, kdy se cílovou skupinou stávají právě děti a mladí lidé, jejichž osobnost se stále dynamicky vyvíjí a podléhá mnoha vnějším tlakům a vlivům a zároveň také vnitřním biologickým zákonitostem. Studium této problematiky také ztěžuje nejednotné vymezení základních pojmů a velké množství definic a teorií, které jsou s touto oblastí spojeny. Ve výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let jsme se zaměřili na hlavní socializační činitele v životě dětí, které ve výzkumu nazýváme „klíčoví hráči“. Zařadili jsme mezi ně rodinu, školu, způsoby trávení volného času a zaměřili jsme se na to, jaký vztah děti k nim mají, jaké preference jim přidělují a jak který z nich život dětí ovlivňuje. V příspěvku jsou prezentována vybraná dílčí zjištění týkající se priorit a hodnotových orientací dnešních dětí v souvislosti se způsoby trávení volného času a socioekonomickými ukazateli.
Ovaj rad tematizira izbore za Dalmatinski sabor 1901. te političko ozračje u kojem su održani, baveći se prvenstveno kontroverzama proizašlima iz izbora u kotaru vanjskih općina Brača, Hvara i Visa. ...Na primjeru osporavanog izbora Ante Radića kao kandidata za otok Brač prikazana je sva slojevitost složene političke kombinatorike u lokalnom kontekstu. U mnogim se aspektima rasvjetljava zapostavljena tema o političkim kretanjima na Braču na prijelazu stoljeća, ponajviše kroz djelovanje Petra i Toma Didolića.
Vlastní pokoj nebo nějaký jiný "vlastněný" prostor poskytuje dnešnímu jedinci určitou nezávislost, která je rozhodující pro vybudování si osobního světa nebo osobní autonomie. Možnost užívat tento ...prostor pro své vlastní potřeby je důležitější než jeho aktuální vlastnění. Nezávislost a autonomii, dvě dimenze procesu individualizace, lze od sebe oddělit. Navíc je možné pozorovat určité napětí mezi nimi. Předkládaná studie vykresluje toto napětí na příkladu jedenácti- až třináctiletých dětí. Zaměřuje se na to, jak děti získávají autonomii, stejně jako na výchovu, kterou realizují jejich rodiče.
U radu se istražuju veze između preferencija i navika mlađih adolescenata u području digitalnih igara i njihovi profili s obzirom na spol i višestruke inteligencije. Istraživanje je provedeno 2015. ...godine na empirijskom uzorku od 1262 učenika u dobi između 11 i 15 godina. Velika većina tih učenika (86,9 %) redovno je igrala digitalne igre. Mlađe adolescentice provode prosječno 8,7 sati tjedno igrajući digitalne igre, a mlađi adolescenti u prosjeku tjedno provedu 17,7 sati igrajući digitalne igre. Učenici koji su ostvarili viši rezultat u dijelu upitnika koji se odnosi na interpersonalnu inteligenciju proveli su više vremena igrajući digitalne igre, a oni koji su ostvarili viši rezultat u vizualnoj/prostornoj i naturalističkoj inteligenciji igrali su digitalne igre u manjoj mjeri. Većina učenika (41,6 %) igrala je digitalne igre duže od pet godina. Mlađi adolescenti više su voljeli arkadne i sportske igre, a djevojke su više voljele logičke, online i avanturističke žanrove. Arkadne (akcijske/igre pucanja/platformske) i avanturističke igre pretežno su igrali učenici koji su ostvarili veći broj bodova u području logičko-matematičke inteligencije, a sportske (igre borbe) su pretežno igrali učenici koji su ostvarili veći broj bodova u tjelesno-kinestetičkoj inteligenciji. Strategijske igre bile su omiljeni žanr učenika koji su ostvarili niži rezultat u području glazbene/ritmičke inteligencije. Ti rezultati idu u prilog tvrdnji da individualna psihološka obilježja vode medijskoj selekciji i izgradnji obrazaca ponašanja. Suprotno tome, igranje igrice omiljenog žanra vjerojatno će dalje motivirati igrače za razvijanje specifične skupine vještina, strategija i navika.
U Arhivu Franjevačkog samostana u Sinju čuva se Kantual fra Pavla Vučkovića mlađeg iz 1768. godine (Arhiv Franjevačkog samostana Sinj, bez signature). Liturgijski napjevi koji se nalaze u Kantualu ...jesu ciklusi nepromjenjivih dijelova mise, proprij mise za Uznesenje Blažene Djevice Marije na nebo te nepotpuni Magnificat (koji je identičan onomu iz Kneževićeva Kantuala B). Napjevi su notirani crnom kvadratnom menzuralnom notacijom u stilu cantus fractus – ritmiziranom stilu pjevanja »novog gregorijanskog korala«. Rukopis je najvjerojatnije nastao prijepisom iz talijanskog (padovanskog) predloška te je repertoarno i notacijski podudaran s talijanskim cantoriama. Ovaj rad donosi i preliminarne spoznaje o životu i djelovanju dvaju glazbenika čija se imena spominju u ovome kantualu – skriptoru rukopisa fra Pavlu Vučkoviću mlađem te skladatelju i korektoru rukopisa Giannantoniju Banneru.
Leoš Janáček's orchestral and chamber music works belong to the most significant compositions of the first half of the 20th century. Besides his numerous stage works Janáček created a series of ...orchestral works, such as Taras Bulba (1915-18), Balada Blanická (1919) and Sinfonietta (1926). Due to their expressiveness, complexity and numerous instrumentational refinements they belong to the most exciting orchestral works of the interwar period. While a whole set of musicological treatises deal with formal, thematic and motivic aspects of his orchestral music, the finesses in instrumentation of his orchestral oeuvre remained largely unexplored. The aim of this paper is to look at the design of the bass and melody line in Janáček's Sinfonietta from a music-analytical perspective. The following aspects are presented in details: instrumentation of the bass line, octave doublings of the melody line within a movement, as well as the participation of the low strings and the brass section in the performance of the melody.
Tekst se bavi ostavštinom obitelji Zajc u kontekstu identifikacije skladbi koje je napisao Ivan Zajc stariji (1800-1854). Iako se velikom većinom radi o autorstvu Ivana Zajca mlađeg (1832-1914), u ...ostavštini u Nacionalnoj i sveučilišnoj knjižnici u Zagrebu u autografu su nađene skladbe kojih se autorstvo može atribuirati Zajcu starijem. Prilog tekstu donosi rezultate »daljnje potrage«, odnosno nove spoznaje o skladateljskom opusu Zajca starijeg.
PDF
