If one conceives media freedom as a specific legal concept, how to define media? This article looks for answer to this question in case-law of the ECtHR. It argues that even though there have been ...attempts to define media in theory, the Court tends to use intuitive approach in order to recognize media or journalists. While some authors identified in the case-law several characteristics typical of media – public interest and special duties and responsibilities – these could not sufficiently distinguish media from other speakers. The article concludes that Article 10 of the ECHR case-law does not view the media as privileged per se. That opens the floor for discussions if some rights, traditionally linked to the media freedom, should indeed be reserved only for the media.
V članku bom orisal nekatere ontološke lastnosti budizma mahāyāna in klasičnega daoizma, s posebnim ozirom na pojmovanje praznine. Ta ontološki koncept ima v obeh tradicijah pomembne etične in ...soteriološke implikacije, ki jih bom na kratko predstavil in jih med seboj primerjal ter navedel nekatere podobnosti in razlike med obema tradicijama. Med eksplikacijo teh tem se bosta pojavili dodatni vprašanji, ki se nanašata na precej pogosta predsodka, izhajajoča zlasti iz evropske filozofske tradicije. Prvi očita budizmu in daoizmu, da sta filozofsko manjvredna zaradi neločljivega prepletanja filozofije in religije ter tudi teorije in prakse. To prepletanje bom zagovarjal skozi optiko razumevanja mahajanskega budizma in klasičnega daoizma kot simbolnih form. Drugi očitek se nanaša na nihilizem, natančneje na nihilizem moči in odgovornosti. Mahajanski budizem in klasični daoizem bom najprej zagovarjal na ontološki, nato pa še na soteriološko-etični ravni ter pokazal njun nenihilistični značaj in nenihilistične možnosti interpretacije.
Článek se zabývá podmínkami odpovědnosti zprostředkovatelů za protiprávní projevy třetích osob na internetu a zároveň i jejich odpovědností za nepřípustné omezování svobody projevu. Těmito dvěma ...rovinami regulace zprostředkovatelů, jakožto soukromých subjektů, státy fakticky přenáší část svých mezinárodních lidskoprávních závazků, které plynou zejména ze svobody projevu, práva na respektování soukromého a rodinného života, zákazu diskriminace, ale i dalších hodnot. Pro zajištění rovnováhy mezi protichůdnými zájmy spojenými s výkonem práv a svobod na internetu je nezbytné, aby státy přijaly právní úpravu, která bude dostatečně určitě vymezovat povinnosti zprostředkovatelů. V opačném případě se státy mohou jejich prostřednictvím dopouštět tzv. soukromé cenzury. S ohledem na přeshraniční charakter internetu by se povinnosti kladené na zprostředkovatele neměly napříč státy zásadně lišit. Jedním z harmonizačních prvků v evropském kontextu je judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Autorka proto analyzuje jeho relevantní rozsudky a zkoumá, zda obsahují konkrétní kritéria, která by měla regulace zprostředkovatelů na vnitrostátní úrovni zohledňovat či zda se jedná o hodnocení ad hoc.
»Zmerni pragmatizem« Jeffreyja Stouta kot filozofski pristop k javnemu moralnemu diskurzu v versko pluralni družbi je naletel na mešane odzive nasprotnih strani razprave o sekularizmu. Medtem ko ...številni politični teologi in komunitaristi trdijo, da Stout preveč popušča sekularistom, se po drugi strani nekaterim sekularistom zdi njegov vključujoči pristop do verskih utemeljitev v javnem diskurzu preveč »teološki «. Pričujoči esej ponuja ponovni pregled in nadaljnjo analizo zmernega pragmatizma v luči nedavnega dela na področju epistemologije demokracije (zlasti interpretacije Deweyjeve vključujoče in eksperimentalne demokracije, kot jo je podala Elizabeth Anderson) ter etike diskurza, ki temelji na teoriji hermenevtične (ne) pravičnosti Joseja Medine. Trdim, da je Stoutova normativna vizija javnega moralnega diskurza prepričljiva le, če določena načela, ki jih Stout bodisi potrjuje bodisi predpostavlja – močno načelo verske svobode, demokratično načelo vključenosti in načelo reševanja sporov diskurzivno in ne nasilno –, postavimo v njeno središče in jih razvijemo bolj, kot jih je v svojem delu razvil sam Stout. To tudi pomeni, da prej omenjene teorije – zlasti Medinovo teorijo hermenevtične (ne)pravičnosti – uporabim za vprašanje, ki ga ne obravnavajo, namreč: kako je mogoče in treba različne verske jezike vključiti v javno moralno razpravo? Rezultat je nova in močnejša različica zmerne pragmatistične vizije javnega moralnega diskurza ter obnovljen argument za kvalificirano sekularnost takega diskurza.
Studie zkoumá základní paradoxy Nietzscheho pojetí svobody v knize Mimo dobro a zlo z perspektivy Kantovy filozofie svobody. Analýza vybraných aforismů ukazuje, že Nietzscheho ambivalentní výroky ...týkající se vůle a svobody nejsou výrazem nekonzistence, ale nastiňují filozofii svobody, která má podobu osvobozující dekonstrukce ideje svobodné vůle. Zároveň se ukazuje, že v této filozofii lze číst radikalizaci některých kantovských motivů. Těmi jsou scientistická kritika, autonomie lidské bytosti a z ní vycházející étos svobodného sebeurčení. Nietzsche zároveň překračuje Kanta tím, že odmítá dvě striktně odlišné sféry a také tím, že zdůrazňuje legitimní pluralitu řečových aktů týkajících se svobody. V důsledku toho se mu daří myslet svobodu jako projev lidského bytí v tomto světě. Nietzscheho filosofie vůle bývá často interpretována přísně naturalisticky. Výklad těchto kantovských rysů však odhaluje nedostatečnost naturalistického výkladu Nietzscheho.
David Svoboda. Jablko z oceli: Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920–1939 Apple of Steel: The Origin, Development, and Activities of Ukrainian Radical Nationalism ...during the Years 1920–1939. Nakladatelství Academia / Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. Historie History, 1920–1939. 1054 pp. Illustrations. Maps. Bibliography. Index. English-language summary.
PDF
