U radu je analizirana dužnost sudova u obrazloženjima svojih odluka dati odgovor na glavno pravno pitanje u predmetu. Odnosno, zahtjev da obrazloženja sudskih odluka udovolje kategoriji dostatnosti i ...sadrže razloge o odlučnim tvrdnjama stranaka. Ovo traži zaštita prava na pošteno suđenje iz članka 6. stavka 1. Konvencije za zaštitu ljudskih prava i temeljnih sloboda te članka 29. stavka 1. Ustava Republike Hrvatske. Istražena je praksa Europskog suda za ljudska prava i Ustavnog suda Republike Hrvatske, a posebno se osvrnulo na dva predmeta u kojima je pružena zaštita pravu na pošteno suđenje u građanskim stvarima uslijed povreda koje su se ticale navedenih kategorija. Prikazana je i veza s nacionalnim pravilima o bitnim povredama parničnog postupka iz članka 354. stavka 2. točke 11. Zakona o parničnom postupku te uočeno kako se zahtjevi s naslova zaštite prava na pošteno suđenje od arbitrarnosti šire u koncentričnim krugovima, pa i na odštetnopravne postupke u stadiju odlučivanja pred osigurateljima.
Koronavirová pandemie ukázala důležitost zastupitelnosti konkrétních vykonavatelů veřejné moci. Na ústavní úrovni jsou u nás pravidla náhradního výkonu funkcí obsažena jen výjimečně. Tento článek ...analyzuje úpravu a dosavadní praxi náhradního výkonu funkce prezidenta republiky. Všímá si historických úprav a vykládá pravidla současná. Zvláštní pozornost je věnována dvěma případům z roku 2021, kdy byla senátory zvažována aktivace náhradního výkonu funkcí prezidenta republiky Miloše Zemana.
Článok sa zameriava na analýzu spoločenských, politických, ale predovšetkým ideových východísk rakúskej ústavy z roku 1934 založených na kritike parlamentnej demokracie a liberalizmu. Spomedzi ...jednotlivých ideových východísk ústavy kladie osobitný dôraz na autoritatívny princíp prejavujúci sa v organizácii a pomere medzi zákonodarnou a výkonnou mocou v ústave. Práve tento pomer je totiž základným indikačným kritériom, na základe ktorého možno zistiť, či koncepcia rakúskej ústavy predstavovala akési východisko medzi parlamentnou demokraciou na strane jednej a totalitnými systémami na strane druhej alebo naopak uľahčovala nástup určitej formy autokracie či diktatúry.
Review - BROZ, Jan a Jan CHMEL: Pohled za oponu: studie o vzniku Ústavy České republiky a o kontextu její interpretace. Praha: Leges, 2016, 126 s. ISBN 978-80-7502-172-4.
Scholarly discussion analyzing the causes of the current constitutional crisis in Poland focuses on the issue of appointment of judges of the Constitutional Tribunal. These problems, however, are ...either the direct cause or even only symptoms of the current crisis, resulting from more complex deficiencies, which afflicted the Polish constitutional system for some time. One of them is the change in the understanding of the constitutional accountability and the consequent weakening of respect of constitutional officials for principles of constitutionalism, democracy and rule of law. The aim of this paper is to properly define this thesis, critically analyse it and support with arguments. First, I will provide the necessary context for a Czech reader by defining the basic elements of the Polish model of constitutional accountability and compare it with Czech regulation, then I will analyze in detail the parliamentary phase of constitutional accountability proceedings against Zbigniew Ziobro and their implications for the current constitutional development, in particular in order to document the politicization of the process of applying the constitutional accountability.
Jako východisko článek shrnuje dosavadní informace o ústavních návrzích, resp. o konceptech budoucího ústavního uspořádání českých zemí a Slovenska, vzniklých v roce 1917. Návrhy se zrodily v českém ...prostředí a rozváděly zásady státoprávního prohlášení z 30. května 1917. Vycházely tedy z předpokladu, že habsburská monarchie bude v reorganizované podobě zachována a že se v rámci ní vytvoří dílčí útvar spojující české země a Slovensko. Anonymně je vypracovali členové skupiny expertů, vzniklé zřejmě z iniciativy Antonína Švehly. Jednotlivé návrhy byly po vzniku republiky publikovány, avšak jejich autoři, s výjimkou Františka Weyra, zůstali neznámi. Autor článku na základě archívních materiálů přináší některé nové poznatky do záhady kolem jejich autorství. Ty doplňuji, potvrzují, ale i zpochybňují dílčí závěry, učiněné zejména Martinem Kučerou, který se těmito návrhy důkladně zabýval naposled.
PDF