Sborník príspevku z mezinárodní konference Úloha osobností a institucí v rozvoji vzdelanosti v evropském kontextu (Prezentace školství a vzdelanosti), která probehla na pude Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v ríjnu roku 2012 na pocest 120. výrocí založení Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, zahrnuje texty autoru takrka z celé strední Evropy - z Ceské republiky, Polska, Slovenska a Rakouska. Konference se zúcastnili filozofové, historici, pedagogové, pracovníci muzeí, knihoven a dalších vzdelávacích institucí. Cílem setkání bylo promyslet filozofická a pedagogická východiska evropské podoby vzdelanosti zejména v souvislosti s národní kulturou, jazykem, tradicí a potrebou porozumet lépe vlastní soucasnosti. V tomto kontextu vyvstala „Evropa" nikoli jako pojem geografický, nýbrž jako oznacení urcitého duchovního spolecenství. Intence celku, jež je vlastní evropskému pojetí filozofie a vzdelanosti, je protikladem všem podobám partikularismu (tedy i národních kultur). V souvislosti s tím vyvstala rada otázek: Muže pravé myšlení a pravá vzdelanost vyrust bez hloubky tradice a zakotvení ve vlastní, národní kulture, nebo se z ní rodí? Jaký je vztah jazyka a vzdelanosti, co lze a nelze v národním jazyce vyjádrit? Zda a jak ovlivnuje politika úroven vzdelanosti? Z techto hledisek (spolu s Komenským a jeho snahou o nápravu vecí lidských - filozofie, politiky, náboženství) promýšlíme podíl a prínos význacných osobností filozofického a pedagogického myšlení, které nesporne založily, formovaly a ovlivnily vzdelanost ve svých vlastních zemích a zároven prolomily úzce regionální hranice vlastního národního myšlení smerem k celku (k Evrope). Pozornost, predevším ta dejinne pedagogická, smeruje k analýze institucí, jejichž cinnost formuje a ovlivnuje tehdejší i budoucí pedagogický diskurz.