Tento článek věnuje metodologickým předpokladům Quentina Skinnera, jehož vliv na intelektuální dějiny, včetně historie a filosofie vědy (HPS) nelze přehlížet. Je dobře známo, že Skinnerova metoda je založena na teorii řečových aktů Johna L. Austina. Nicméně, samotná myšlenka aplikace filosofie přirozeného jazyka na předmět historie spočívá na jiných předpokladech formujících Skinnerovu filosofii historiografie. Článek se soustředí na rekonstrukci této filosofie historiografie a zejména na R. G. Collingwooda jako hlavní zdroj inspirace. Tento slavný britský filosof, historik a archeolog sepsal mnoho inspirativních textů o práci historika. Složitá a často protikladná struktura jeho posmrtně vydaných text vyžaduje opatrnou interpretaci a mnoho filosofů chápe Collingwooda jako obskurního myslitele. Článek tvrdí, že třebaže Skinner otevřeně odmítnul Collingwoodův centrální pojem re-enactmentu, jeho filosofie historiografie je výrazně ovlivněna specifickým porozuměním Collingwoodovu odkazu.