Tato studie budiž výzvou k překonávání nekompatibility kvalitativního a kvantitativního výzkumu a obhajobou nezbytnosti třetí generace smíšeného designu. Nejprve jsou zde nastíněny předpokládané rozdíly mezi kvalitativními a kvantitativními metodami. Za druhé jsou shrnuty pokusy výzkumníků využívajících smíšený design vyrovnat se s těmito rozdíly. Za třetí je kriticky hodnocena a následně odmítnuta udržitelnost těchto rozdílů. Za čtvrté jsou navrženy kroky směřující ke třetí generaci smíšeného výzkumu. V závěru jsou podány důkazy, že současný design, výzkum a teorie smíšených metod postrádají dobré základy a že alternativní zakotvení nejen lépe ospravedlní smíšený výzkum, ale také rozšíří pole jeho působnosti a zdokonalí jeho praxi.