Tato studie se zaměřuje na rozlišení mezi koncepty veřejného a soukromého v kontextu komunikačních procesů a zkoumá tyto koncepty ze dvou pohledů: viditelnosti (skrytý vs. otevřený) a kolektivity (individuální vs. sociální). Na podkladu Habermasovy myšlenky vzestupu a pádu moderní veřejnosti, kdy oba procesy souvisely se změnami v komunikačním prostředí, se autor zabývá otázkou, zdali současná sociální média se svou schopností umožnit každému občanu v rozvinutém světě šířit své ideje takřka neomezeným způsobem, mohou přispět ke znovuzrození veřejné sféry v Habermasově smyslu. Analýzou blogů jako jedněch z nejpopulárnějších typů soudobých nových médií autor dospívá k tvrzení, že mnoho z nich obsahuje převážně intimní a triviální informace, často odvozené z diskurzu masmédií, a jejich tvůrci vykazují jasné známky exhibicionismu, zatímco jiní dávají přednost ukrytí za virtuální identitou. Blogy jsou tematizovány jako příklady dvojznačného procesu masifikace autorství a současné de-masifikace a fragmentace publika. V závěru autor rozvíjí myšlenku blogosféry jako komunikační struktury rizomového typu bez jakéhokoliv centra, hierarchie či prostředníků.