Abstrakt: Předložená teoretická studie se zabývá problematikou utváření učebního prostředí determinující kvalitu výuky českého (mateřského) jazyka s ohledem na integraci sémanticko-logické struktury ...obsahu propojením jazykové a komunikační složky předmětu. Nejprve popisuje obecná východiska současného stavu se zvláštním důrazem na vztah oboru (lingvistiky) a školního předmětu, resp. výuky, analyzuje potíže, které dosavadní pojetí výuky češtiny přináší, a objasňuje jejich příčiny. Na problém se dívá z pohledu transdisciplinární didaktiky i oborové didaktiky českého jazyka. Jako řešení pak předkládá koncepci výuky českého jazyka nazvanou komunikační nauka o českém jazyku, vymezuje její zdroje a stanovuje její program.
Klíčová slova: transdisciplinární didaktika, didaktika českého jazyka, český jazyk, koncepce výuky, komunikační nauka o českém jazyku, konstruktivismus, tradice, inovace.
Abstrakt: Obecná didaktika má klíčové postavení ve studijních plánech navazujícího magisterského studia oborů učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů a právem se od ní očekává položení ...teoretických základů učitelské profese. Tato studie sleduje tři hlavní cíle: reflektovat vzdělávací potřeby budoucích učitelů, zpracovat tematickou analýzu nejpoužívanějších vysokoškolských učebnic obecné didaktiky a analyzovat proces inovací výuky obecné didaktiky ve světle požadavků na kvalitu vysokoškolské výuky. Osmiletý proces inovací je ilustrován průběžnými výsledky studentského hodnocení výuky, dále jsou analyzovány základní aspekty výuky předmětu obecná didaktika: cíle předmětu, obsah, zkouška, činnosti ve výuce i mimo výuku a využívání příkladů z praxe. Záměrem těchto inovací bylo postupně dojít k vyváženému modelu výuky obecné didaktiky založenému na propojování teorií učení a výsledků empirického pedagogického výzkumu s porozuměním konkrétním didaktickým situacím. Hlavním výsledkem této studie je šest požadavků na výuku obecné didaktiky v učitelských studijních programech.
Klíčová slova: obecná didaktika, didaktika obecné didaktiky, studium učitelství, rozvoj didaktického myšlení.
Tokratna številka Andragoških spoznanj je nastala kot rezultat projekta Inovativno učenje in poučevanje v visokem šolstvu (INOVUP), ki se izvaja na vseh treh javnih slovenskih univerzah: Univerzi v ...Ljubljani, Univerzi v Mariboru in Univerzi na Primorskem. Poleg teh treh institucij, ki zajemajo večino slovenskega visokošolskega prostora, v konzorciju sodeluje tudi Fakulteta za informacijske študije v Novem mestu. Osrednji namen projekta INOVUP (www.inovup.si), ki ga financira ministrstvo za izobraževanje, znanost in šport prek sredstev Evropskega socialnega sklada (ESS), je preveriti in »prevetriti« visokošolsko didaktiko na slovenskih univerzah. V projektu ne želimo zgolj analizirati stanja na tem področju, temveč prek različnih usposabljanj spodbuditi refleksijo visokošolskih učiteljev o lastni praksi in jih usposobiti za vpeljavo novih pristopov v poučevanje.
Prispevek predstavlja uspešen poskus uvedbe sodelovalnega učenja pri pouku prevajanja iz španščine v slovenščino na magistrskem programu Hispanistika na Filozofski fakulteti Univerze v Ljubljani. Na ...konkretnem primeru ponazarja prenos glavnih teoretičnih izhodišč omenjene metode na specifično skupino – 21 študentov pri predmetu Prevajanje – in nalogo oziroma cilj učenja – prevod antologije paragvajskih pravljic in njegov izid v knjižni obliki.
Avtorici sledita sodobnim teorijam in metodologijam sodelovalnega učenja, ki poleg kognitivnih procesov upošteva čustva in motivacijo, gradi socialne kompetence, spodbuja aktivno udeležbo učečih se, njihovo interakcijo in ustvarjanje novih znanj. Pri predstavitvi obravnavanega primera se osredotočita na pet bistvenih značilnosti te metode (pozitivna soodvisnost, individualna in skupinska odgovornost, spodbujanje neposredne interakcije, socialne veščine in skupinska evalvacija) in z opisom dela, analizo procesa in ugotovitvami, ki temeljijo na praktičnem delu, dokažeta, da jim izvedeni projekt v celoti sledi in jih hkrati povezuje z drugimi, bolj tradicionalnimi učnimi metodami. Pri tem poudarita in nazorno ilustrirata dinamiko krepitve sodelovalnega vzdušja med prevajanjem, sprva v dvojicah in manjših skupinah ter nato v skupini vseh udeleženih. Ugotavljata, da so k dosegi cilja največ prispevali pozitivna soodvisnost, povezanost in enakovreden odnos med učečimi se, sodelovalno skupino in učiteljem. Opozorita na posebno vlogo učitelja, ki naj ustvari razmere za sodelovanje, nato opazuje in posreduje le, kadar je to nujno, sicer pa spodbuja avtonomijo posameznikov in skupin(e). Izkušnjo sodelovalnega učenja ocenjujeta kot primer dobre prakse, ki pozitivno vpliva ne le neposredno na učenje konkretnih vsebin in spretnosti, temveč na življenje učečih se na vseh družbenih ravneh.
PDF
