Trombembolická nemoc je jedna z možných komplikací ventrikuloatriálního shuntu. Námi popisovaná kazuistika se týká 20leté pacientky s prenatálně diagnostikovaným obstrukčním hydrocefalem, pro který ...jí byl postnatálně zaveden nejprve ventrikuloperitoneální a později pro poruchu resorpce moku v peritoneální dutině ventrikuloatriální shunt. Dva roky po jeho zavedení byla pacientka přijata pro opakované stavy dušnosti, ranní otoky obličeje a krku a dva dny trvající vertigo s pocitem tlaku v hlavě. Na ultrasonografii žil byl nalezen trombus v oblasti levé vnitřní jugulární žíly a okolo atriálního konce zavedeného zkratového systému. Byla započata antikoagulační terapie v podobě subkutánně aplikovaného nízkomolekulárního heparinu enoxaparinu. Ventrikuloatriální shunt byl později extrahován a nahrazen opět shuntem ventrikuloperitoneálním. Finálně došlo k rekanalizaci tří ze čtyř uzavřených žil. Po jednom roce léčby trombózy je pacientka bez zásadních subjektivních i objektivních potíží a medikuje warfarin.
Thromboembolic disease is one of possible complications of ventriculoatrial shunt. Our case report describes a 20-year-old patient who was prenatally diagnosed with obstructive hydrocephalus and was postnatally treated with a ventriculoperitoneal shunt and, subsequently, because of cerebrospinal fluid malabsorption in the peritoneal cavity, with ventriculoatrial shunt. Two years after the surgery, the patient was admitted with recurrent symptoms of dyspnoea, morning oedema of the face and neck and two-day history of vertigo with feeling of pressure inside her head. Venous ultrasonography revealed thrombus in the left internal jugular vein and around the atrial end of the shunt. Anticoagulation therapy using subcutaneous application of low-molecular-weight heparin enoxaparin was started. Ventriculoatrial shunt was removed and replaced with ventriculoperitoneal shunt. Eventually, three of four closed veins were recanalized. After one year of thrombosis treatment, the patient is without any significant subjective or objective problems and she is treated with warfarin. Key words: thromboembolic disease – venous thrombosis – ventriculoatrial shunt – hydrocephalus – anticoagulation therapy The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
L. Jurák, P. Buchvald, V. Beneš III, D. Oršulík, P. Suchomel
Analizirani su elektrokardiografski parametri 600 zdravih mliječnih krava u dobi od 1-14 godina (4.97 ± 2.06 godina starosti). Ni u jedne krave nisu ustanovljeni srčani poremećaji ni abnormalni ...šumovi na srcu. Dobiveni podaci su pokazali da je broj otkucaja srca u minuti bio 75.73 ± 9.13 (47-90), amplituda P-vala iznosila je 0.12 ± 0.04 (0.05-0.3 mV), amplituda R-vala 0.15 ± 0.13 (0.05-0.95 mV), amplituda S-vala 0.77 ± 0.27 (0.12-1.90 mV) i T-vala -0.12 ± 0.10 (0.05-0.80 mV i +0.25 ± 0.14 (0.05-1.10mV). Trajanje P-vala iznosilo je 0.08 ± 0.01 sekundi (0.05-0.12 s), QRS kompleksa bilo je 0.06 ± 0.01 (0.04-0.10 s), T-vala 0.09 ± 0.01 (0.05-0.16 s), a P-R te Q-T intervala iznosilo je 0.20 ± 0.02 (0.12-0.26 s) i 0.37 ± 0.03 (0.22-0.48 s). Ustanovljeno je da je starost i steonost utjecala na neke od ovih vrijednosti. Istraživanje je pokazalo da je bazalno-apikalni odvod prikladan za standardizaciju elektrokardiografije krava holštajnske pasmine.
