Rakovina je druhá nejčastější příčina smrti v rozvinutých i rozvíjejících se zemích světa. Vyskytuje se u lidí různého věku, ale zatížení se zvyšuje zejména s věkem. Psychologické, behaviorální a ...sociální faktory hrají důležitou roli v etiologii rakoviny a její léčbě a slouží i jako účinné nástroje při jejím zvládání. Článek proto vede k lepšímu porozumění psychologických a sociálních procesů ovlivňujících rakovinu a jejich efekt na zdraví jedince. V úvodu popisuje biopsychosociální model rakoviny a obhajuje ho jako důležitou vědeckou a klinickou metodu. Dále diskutuje roli psychologických faktorů při propuknutí rakoviny, jejím průběhu a léčbě a jejich vliv na mortalitu. Ukazuje normální a maladaptivní psychologické reakce v jednotlivých stadiích onkologického onemocnění a komorbiditu s psychiatrickými onemocněními. Článek tak ilustruje nutnost multidisciplinárního přístupu v diagnostice i léčbě.
Cancer is the second leading cause of the death in the world´s developed and underdeveloped countries. Occurs in people of all ages, but the incidence increases with the age. Psychological, behavioral and social factors play critical roles in cancer etiology and its treatment and are instrumental in an individual´s adjustment to cancer. This article consequently leads to better understanding of the psychological and social processes influencing cancer and health outcomes. Describes in introduction biopsychosocial model of cancer and defends it as a necessary contribution to the scientific clinical metod. Farther discusses the role of psychological factors in breakout of cancer, in its history and treatment and its influence on mortality. Indicates common and maladaptive psychological reactions in single stages of oncological illness and comorbidity with psychiatric disorders. The article that way illustrates the importace of multidisciplinary approach in assessment and also in treatment of cancer.
Jaroslava Raudenská
Lit.: 20
Cíl: Cílem tohoto příspěvku je prezentovat výsledky pilotního šetření testování dotazníku PNAP „Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči“ provedeného na onkologické klinice Fakultní nemocnice v ...Ostravě. Dále pak prezentovat zjištěnou důležitost bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb pacientů s ukončenou onkologickou léčbou. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 52 pacientů onkologické kliniky FN Ostrava, u nichž byla ukončena onkologická léčba v důsledku léčebně neovlivnitelné progrese onkologického onemocnění. Pro hodnocení potřeb byl použit dotazník - Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (PNAP), který se skládá ze 42 položek sdružených do 5 domén. Výsledky: Za nejdůležitější považovali onkologičtí pacienti potřeby v doméně autonomie a fyzické potřeby. Nejméně byli respondenti spokojeni se saturací psychických a spirituálních potřeb. Pacienti mladší 60 let považovali sociální potřeby za signifikantně důležitější a současně byli méně spokojeni s jejich saturací (p<0,05). Ženy považovaly za důležitější psychické a spirituální potřeby. Se saturací těchto potřeb byly však více spokojeny (p<0,05) než muži. Z jednotlivých položek považovali respondenti nejčastěji za důležité: řešení bolesti, únavy, dušnosti, vyrovnat se s nemocí, komunikaci se zdravotníky a jejich podporu, rozhodování, respekt a úctu při ošetřování, vnitřní klid, naději a smysl života. Za nedostatečně saturované potřeby uvedli únavu, bolest, vyrovnanost s nemocí, strach ze závislosti, pokračování v obvyklých aktivitách, pozitivní náhled na život a naději. Závěr: Dotazník PNAP vychází z holistického pojetí péče. Zjištěné nedostatečně saturované potřeby by se měly stát předmětem ošetřovatelských intervencí.
Aim: The aim of this contribution is to present the results of pilot research into a testing of the PNAP questionnaire “Patient needs assessment in palliative care“ implemented at the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, as well as to present an established significance of bio-psycho-social-spiritual needs of patients with terminated oncological treatment. Methods: The sample was made up of 52 patients of the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, whose oncological treatment was terminated as a result of an incurable progression of oncological disease. For needs assessment the questionnaire Patient needs assessment in palliative care (PNAP) was used, consisting of 42 items clustered into five domains. Results: Oncological patients considered the needs in the domains of autonomy and physical needs as the most important. They were the least satisfied with the saturation of psychological and spiritual needs. Patients under 60 years considered social needs as significantly more important and at the same time they were less satisfied with their saturation (p<0.05). Women considered psychological and spiritual needs as more important. However, they were more satisfied with the saturation of these needs than men (p<0.05). The following individual items were considered the most often as important: treating the pain, fatigue, dyspnoea, coming to terms with an illness, communication with health workers and their support, decision making, respect and dignity while being treated, inner peace, hope and the meaning of life. Insufficiently saturated needs were reported: fatigue, pain, reconciliation with an illness, fear from dependence, continuation in common activities, positive opinion of life and hope. Conclusion: The questionnaire PNAP is based on a holistic conception of care. Established insufficiently saturated needs should be a subject of nursing interventions.
Radka Bužgová, Erika Hajnová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková
Literatura
Cíl: Příspěvek seznamuje s prvním klinickým ověřením zkrácené české verze celosvětově nejrozšířenějšího dotazníku, který umožňuje diagnostikovat pacientovo pojetí nemoci – dotazníku IPQ-R ...(Moss-Morrisová et al., 2002). Studie si vytkla tři cíle: zhodnotit pacientovo pojetí nemoci na homogenním vzorku osob, zhodnotit interpretace výsledků sestrami včetně stanovení edukačních potřeb pacientů, zjistit názor sester na oprávněné použití dotazníku v rámci ošetřovatelské anamnézy. Metody: Zkrácená verze dotazníku IPQ-R-CZ (Brief) má 20 položek a má srovnatelné psychometrické parametry původní „dlouhé“ verze IPQ-R-CZ. Zjišťuje pět proměnných, které charakterizují pacientovo pojetí nemoci. Sledovaný soubor sestával ze 100 pacientů s převážně kardiovaskulárním onemocněním a pěti sester, které dotazníky administrovaly a podle klíče vyhodnocovaly. Výsledky: Klinické ověření ukázalo, že pro sestry bylo snadné na základě výsledků určit konkrétní oblast edukační potřeby. Závěr: Dotazník by mohl po dalších úpravách a ověřování na základě faktorové analýzy doplnit ošetřovatelskou anamnézu a stát se podkladem edukačního procesu u vybraných pacientů.
Aim: The report gives information about the first clinical verification of a shortened Czech version of the most widely used questionnaire which enables diagnosing the patient’s perception of illness – questionnaire IPQ-R (Moss-Morris et al., 2002). The study had three aims: to evaluate patient’s perception of illness in a homogenous sample, to evaluate interpretations of the results by nurses including the determination of educational needs of patients, to find out the nurses opinion on justified use of the questionnaire in nursing anamnesis. Methods: Shortened questionnaire IPQ-R-CZ (Brief) contains 20 items and comparable psychometric parameters of the original “long” version IPQ-R-CZ. It features fi ve variables which characterize patient’s perception of illness. The observed sample comprised 100 patients with mostly cardiovascular disease and five nurses who administrated the questionnaires and evaluated them using a key. Results: The clinical verifi cation showed that it was easy for the nurses to identify specific domains of educational needs based on results. Conclusion: Aft er some changes and verification based on factor analysis, the questionnaire could supplement the nursing anamnesis and become the basis for educational process in selected patients.
Eva Vachková
Literatura
Článek se zabývá právními aspekty informování onkologicky nemocných pacientů. Pozornost je věnována nejen obsahu informační povinnosti, ale i tomu, kdo má být informován a v jakém rozsahu. Současně ...je podána informace o budoucí možné právní úpravě, která rozšíří informační povinnost zdravotnických pracovníků a zařízení.
The article deals with the legal aspects of informing oncological patients. Attention is paid not only to the content of the duty to inform, but also to the fact of who should be informed and to what extent. The article also mentions the possibility for a legal regulation in the future that will extend the duty to inform of health care professionals and facilities.
Lukáš Prudil
Tuncay Çelik, Şükrü Kartalci, Özgür Aytaş, Gülay Aral Akarsu, Harika Gözükara, Süheyla Ünal.
Obsahuje bibliografii
The aim of the present study was to investigate the association between various ...clinical aspects of schizophrenia and seropositivity against Toxoplasma gondii (Nicolle et Manceaux, 1908). We selected 94 patients with schizophrenia and investigated the seropositivity rate for anti-T. gondii IgG antibodies by ELISA. Clinical parameters of schizophrenic patients such as illness type and status, clinical course, awareness of the illness and need for electroconvulsive therapy (ECT) were compared with their serological status. Anti-T. gondii IgG antibodies were detected in 43 (46%) of schizophrenic patients. Chronic patients had a rate of 34 (72%) seropositivity, whereas 9 (22%) of the patients with partial remission showed evidence of latent toxoplasmosis. Of continuous patients, 35 (81%) were found to be seropositive and this rate was significantly more than in the other groups. The rate of latent toxoplasmosis was detected significantly higher in patients who lack awareness of schizophrenia (36, i.e. 72%) than the patients who were aware of their illnesses (7, i.e. 16%). Anti-T. gondii IgG antibodies were detected in 38 (70%) of ECT performed patients while this percentage was 13% in the ones who had never been treated with ECT. This difference was also statistically significant. We showed that Toxoplasma-infected subjects had 15× higher probability of having continuous course of disease than Toxoplasma-free subjects. Our results put forth the possibility of latent toxoplasmosis to have a negative impact on the course of schizophrenia and treatment response of schizophrenic patients.
Příspěvek přináší původní výsledky průřezové studie zkoumající poruchy spánku a jejich léčbu u pacientů hospitalizovaných na některém z gerontopsychiatrických odděleních Psychiatrické léčebny v ...Kroměříži. Autoři si všímají zejména zvolené strategie léčby poruch spánku (obligátní vs fakultativní forma terapie poruchy spánku, léková forma daného preparátu, monoterapie vs kombinovaná terapie poruchy spánku, potenciace či augmentace hypnotik sedativními antidepresivy či antipsychotiky), v kontextu hlavní příjmové diagnózy a ve světle poznatků léčby poruch spánku.
Gerontopsychiatric Wards of Mental Health Hospital Kroměříž. The authors present original results of cross sectional study focusing on sleep disorders and its treatment in patients hospitalized in sime of inpatient gerontopsychiatric wards of Mental Health Hospital Kroměříž. Management of treatment of sleep disorders is observed (obligatory versus facultative therapy, galenic form of used therapeutic substance, monotherapy versus combined therapy of sleep disorder, potentiation and augmentation of hypnotics by sedative antidepressants or antipsychotics) in context to admission diagnosis and guidelines of sleep disorders treatment.
J. Lužný, K. Ivanová, E. Doněk
Lit.: 18
Kvalita výživy ve stáří ovlivňuje zásadním způsobem celkový stav organizmu a významné deficity mohou přispívat k multimorbiditě starších nemocných. Včasnou detekcí malnutrice ve stáří se můžeme ...vyhnout zhoršení funkční výkonnosti, závažným zdravotním komplikacím, zvýšené nemocnosti, úmrtnosti a zhoršení kvality života. Vyšší věk je spojen s častějším výskytem poruch výživy, především s malnutricí. Prevalence malnutrice u hospitalizovaných geriatrických pacientů se nachází v rozmezí mezi 30–60 % a u dlouhodobě institucionalizovaných dosahuje 52–85 %. Nepřesné posuzování a sledování nutričního stavu seniorů ve zdravotnických zařízeních zdravotnickým personálem může mít zásadní vliv na vznik malnutrice během hospitalizace. Cílem příspěvku je zhodnotit stav výživy seniorů na gerontopsychiatrickém oddělení a posoudit vliv faktorů jako deprese, úroveň kognitivního stavu a soběstačnosti na vznik malnutrice.
The quality of nutrition in old age affects significantly the overall condition of the body, and significant deficits may contribute to multimorbidity in elderly patients. Early detection of malnutrition in old age can avoid worsening functional performance, serious medical complications, increased morbidity, mortality and impaired quality of life. Increasing age is associated with a greater incidence of nutritional disorders, especially with malnutrition. The prevalence of undernutrition in hospitalized geriatric patients is in the range between 30 to 60% and in the long-term institutionalized it reaches 52–85%. Inaccurate assessment and monitoring of nutritional status of older people in healthcare facilities healthcare professionals can have a significant influence on the occurrence of malnutrition during hospitalization. The aim of this paper is to assess the nutritional status of older people in a Gerontopsychiatric department and assess the impact of factors such as depression, cognitive status and level of self-sufficiency on the emergence of malnutrition.
Radka Kozáková, Barbora Adamčíková
Literatura
Poukazujeme na to, že někteří pacienti, kteří byli poškozeni v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, se v praxi nemohou domoci odškodnění, protože zdravotnické zařízení za způsobenou újmu ...neodpovídá. Usilujeme o to, aby bylo možné dosáhnout spravedlivé kompenzace nebo zmírnění vzniklé újmy. Chceme přispět k reformě stávajícího systému odškodňování pacientů a řešení stížností pacientů.
zpracoval David Zahumenský
Poukazujeme na to, že někteří pacienti, kteří byli poškozeni v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, se v praxi nemohou domoci odškodnění, protože zdravotnické zařízení za způsobenou újmu neodpovídá. Usilujeme o to, aby bylo možné dosáhnout spravedlivé kompenzace nebo zmírnění vzniklé újmy. Chceme přispět k reformě stávajícího systému odškodňování pacientů a řešení stížností pacientů.
zpracoval David Zahumenský
Autoři poukazují na specifika poskytování zdravotní péče, která opravňují názor, že poskytování zdravotní péče není prostou službou, ale specifickou činností, označovanou samostatným pojmem zdravotní ...péče.
Lubomír Vondráček, Jan Vondráček, Zuzana Volejníková
