Posebnost virtualne stvarnosti (VR) je visoka razina imerzivnosti i osjećaj „uranjanja” u drugi svijet. Ta se posebnost već koristi u mnogim tehničkim i znanstvenim područjima za vizualizaciju, ...učenje i vježbanje. Brz tehnički napredak omogućuje stvaranje sve mnogobrojnijih i boljih mogućnosti u virtualnoj stvarnosti. Mogućnosti uporabe se šire i izvan tehničkih područja. Društvene znanosti poput teologije također mogu imati koristi od dojmljivih svojstva VR-a.
Slijedi kratko predstavljanje projekta Katedre za vjersko obrazovanje i medijsku didaktiku na Goethe-Universität u Frankfurtu za poboljšanje i primjenu VR-a u vjeronauku. Uz svrstavanje u teoriji učenja, članak još uvodi oblike interakcije VR-a i pokazuje mogućnosti njihove uporabe u vjeronauku.
Poznato je da vjeronauk kao školski predmet ima vrlo osobnu i emocionalnu komponentu. To se može pojačati VR-om na određenim razinama: promjena perspektive, etičke rasprave, posjet povijesnim mjestima, ali i pedagogija crkvenog prostora može se proširiti novim dimenzijama. Kad se bavimo VR-om u vjeronauku, glavni cilj nije zamjena starih metoda, već pokazati mogućnost da digitalni mediji mogu pridonijeti interesu i proširiti iskustvo.
Selle uurimuse tarbeks olen õpetaja ja teadlasena uurinud enda kui õpetaja tööd. Artiklis vastan küsimusele, kuidas kasutada pedagoogilist tegevusuuringut metoodikana, mis võimaldab saada ülevaate ...sellest, kuidas õpilased tajuvad didaktilisi suhteid. Kirjeldan, kuidas mul õnnestus saavutada õppekavas püstitatud eesmärke ning samal ajal koos õpilastega koguda ja analüüsida uurimisandmeid. Artiklis kasutatud andmed on kogutud narratiivses vormis ja need koosnevad 4. klassi õpilaste loodud 136 pildist ja 25 audiovisuaalsest materjalist (20 pildiraamatut, kolm iMovie videot ja kaks PowerPointi esitlust). Tehtud uuring toetas mitmel tasandil õpilaste kaasatust, mis on pedagoogilise tegevusuuringu põhieesmärk. Õpilastel oli võimalik valida rakendusi ja nii palju pilte, kui nad soovisid. Uuringus kasutatud meetodid pakkusid õpilastele võimalusi avaldada arvamust ainedidaktika ja didaktika põhiküsimuste kohta – mida, kuidas ja miks õppida? – ning võimaldasid mul kujundada oma õpetamistavasid vastavalt õpilaste soovidele. Samas ei suutnud ma selle uuringu raames välja selgitada õpilaste seisukohti nende ja minu vaheliste pedagoogiliste suhete kohta.
Full text
Národní časopisy jsou důležitým prostředkem pro pěstování dialogu o směřování jednotlivých oborů. Členové redakčních rad těchto časopisů mohou ovlivnit kodifikaci měřítek prací publikovaných v daném ...oboru, bývají proto označováni jako gatekeepers, tedy „strážci brány vybírající, který obsah a forma vědeckého sdělení jsou přijatelné“. Abychom si vytvořili alespoň přibližnou představu o složení redakčních rad, můžeme využít scientometrické údaje. Ačkoli jsou obdobné analýzy u zahraničních periodik běžné, v našem národním prostředí jsme takovou studii nedohledali. U modelového souboru českých a slovenských časopisů z oblasti pedagogiky a didaktiky biologie jsme proto v databázi WOS vyhledali H-index členů redakčních rad a porovnali domácí a zahraniční členy z pohledu tohoto kritéria. H-index se nám podařilo dohledat u většiny domácích a zahraničních členů, neúplnost dat byla způsobena nejednoznačností interpretace a přiřazení dat dostupných v databázi WOS.
Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův–Wallisův testu. Pomocí Mannova–Whitneyho U-testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test).
Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův-Wallisův testu. Pomocí Mannova-Whitneyho U testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test).
Národní časopisy jsou důležitým prostředkem pro pěstování dialogu o směřování jednotlivých oborů. Členové redakčních rad těchto časopisů mohou ovlivnit kodifikaci měřítek prací publikovaných v daném ...oboru, bývají proto označováni jako gatekeepers, tedy „strážci brány vybírající, který obsah a forma vědeckého sdělení jsou přijatelné“. Abychom si vytvořili alespoň přibližnou představu o složení redakčních rad, můžeme využít scientometrické údaje. Ačkoli jsou obdobné analýzy u zahraničních periodik běžné, v našem národním prostředí jsme takovou studii nedohledali. U modelového souboru českých a slovenských časopisů z oblasti pedagogiky a didaktiky biologie jsme proto v databázi WOS vyhledali H-index členů redakčních rad a porovnali domácí a zahraniční členy z pohledu tohoto kritéria. H-index se nám podařilo dohledat u většiny domácích a zahraničních členů, neúplnost dat byla způsobena nejednoznačností interpretace a přiřazení dat dostupných v databázi WOS. Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův–Wallisův testu. Pomocí Mannova–Whitneyho U-testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test). Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův-Wallisův testu. Pomocí Mannova-Whitneyho U testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test).
U radu se analiziraju i uspoređuju tekstovi o banu Petru Berislaviću u školskim udžbenicima povijesti od 19. st. do danas. Budući da autori udžbenika narativ preuzimaju iz historiografije, bilo je ...potrebno analizirati kako je tema bana Petra Berislavića obrađena u nacionalnoj historiografiji u drugoj polovici 19. stoljeća. To je podrazumijevalo uvid u izvore iz kojih je nacionalna historiografija preuzela narativ. Stoga se sagledava diskurs nacionalne historiografije, njezinog prožimanja s kolektivnom memorijom i uspostave velike pripovijesti. Propituje se i povijest nastave školskog predmeta povijesti s obzirom na njegovo pojavljivanje u školskom kurikulu u 19. stoljeću. Nastava povijesti i udžbenici kao njezin dio sagledavaju se i iz perspektive dosega suvremene povijesne discipline didaktike povijesti. To su bili preduvjeti koji su omogućili sustavnu analizu i vrednovanje udžbeničkog diskursa obrađivane teme kao i vrednovanja njezina (dis)kontinuiteta u razmatranom razdoblju te stanja u suvremenim udžbenicima.
The paper analyses and compares texts about ban Petar Berislavić in school History textbooks from the 19th century to the present day. Since the authors of the textbook take the narrative from historiography, it was necessary to analyse how the topic of ban Petar Berislavić was treated in national historiography in the second half of the 19th century. This implied an insight into the sources from which the national historiography took the narrative. Therefore, the discourse of national historiography, its permeation with collective memory and the establishment of a great story is reviewed. The history of teaching the school subject of History is also examined, regarding its appearance in the school curriculum in the 19th century. The teaching of History and textbooks as part of it are also viewed from the perspective of the range of the contemporary historical discipline of the history of didactics. These were the preconditions that enabled a systematic analysis and evaluation of the textbook discourse of the treated topic, as well as an evaluation of its (dis)continuity in the observed period and the state of contemporary textbooks.
Šolski slovar slovenskega jezika (ŠSSJ), ki nastaja v okviru projekta Spletni portal Franček, Jezikovna svetovalnica za učitelje slovenščine in Šolski slovar slovenskega jezika, prinaša slovaropisno ...utemeljene rešitve problemov v zvezi s poenostavljenim prikazom slovarskih podatkov, prilagojenim zmožnostim najmlajših uporabnikov. V prispevku je predstavljena tipologija razlag samostalnikov, glagolov, pridevnikov in prislovov v ŠSSJ, ki vključuje tudi razlage samostalniških, glagolskih, pridevniških in prislovnih frazeoloških in nefrazeoloških večbesednih leksemov.
PDF
