The vast majority of European countries are struggling to embrace nursing as a profession and as a science. There are still not enough nurses with bachelor’s degrees and advanced practical skills, ...and clinical specialisations for nurses are being developed at the master’s level. Attention should be paid to recognising nurses as an equal healthcare workforce who need to be empowered to advance their profession and be provided with professional development opportunities. Changes needed include improving pay and working conditions, providing opportunities to improve skills and professional recognition, empowering nurses to deliver care, and harnessing the power of technology to better support nurses. The declining interest in nursing education and the often stereotypical and condescending view of the role and work of nurses on the healthcare team should be a warning signal to all who are working on healthcare reform.
Zgodnje učenje tujega jezika je v večini evropskih držav postalo paradigma šolskega vsakdanjika. Medtem ko je bilo zgodnje učenje tujega jezika še pred desetletji označeno za sporno in diskutabilno, ...danes vemo, da ima bistveno več prednosti kot slabosti. Stroka pa še vedno razpravlja o relevantnih metodah, ki vodijo, upoštevajoč specifiko in okoliščine ter spremenljivke zgodnjega pouka tujega jezika (izhodiščni, ciljni jezik, trajanje pouka, število učencev itd.), k optimalnim rezultatom. Namen tega prispevka je obravnava pomembne teme v okviru zgodnjega učenja, to sta preverjanje in ocenjevanje kot obvezna dela zgodnjega učenja tujega jezika, katerih izvajanje je še posebno subtilno. V prispevku bodo predstavljeni in analizirani praktični primeri oz. instrumenti za ocenjevanje in preverjanje ustnih in pisnih jezikovnih kompetenc pri zgodnjem pouku tujega jezika, obenem pa bodo izpostavljene njihove prednosti in slabosti.
Digitalno kompetenten posameznik zna zanesljivo in kritično uporabljati tehnologijo v informacijski družbi za delo, študij in komunikacijo. Razvoj digitalne kompetence vključujemo v izobraževalni ...proces študentov pedagoških smeri, saj bodo učitelji na svoji poklicni poti vzorniki učencem. Preverjanje digitalne kompetence posameznika je zahtevno, saj ta vključuje različna področja, kot so informacije, komunikacije, kreiranje vsebin, reševanje problemov in varnost. V raziskavah srečujemo najbolj pogosto tri tipe instrumentov za merjenje stopnje digitalne kompetence: vprašalnike (največkrat samoevalvacijski) za pridobivanje informacij o posameznikovi uporabi tehnologij, analizo rešenih digitalnih nalog (problemski tip) ter zbiranje in analizo sekundarnih podatkov. V pričujoči raziskavi uporabljamo prilagojen instanten preizkus Digital Competence Assessment, ki sloni na treh dimenzijah: kognitivni, tehnološki in etični. Analiza rezultatov je pokazala, da sta za doseganje določene stopnje digitalne kompetence posameznika pri oceni z omenjenim instrumentom pomembni predvsem doseženi stopnji tehnološke in kognitivne dimenzije.
Skills are frequently in the news and in the public eye in every country. Stories highlight concerns about education and literacy standards, grades, learning by rote, and university students being ...unprepared for work, as well as debates surrounding internships and apprenticeships, and social exclusion through skills policy. The recent financial crisis has forced education and training to take a back seat, and has caused an increase in youth unemployment. Skill and skilled work are widely considered important for promoting both prosperity and social justice. But how do we define skill? This book brings together multiple perspectives — economics, sociology, management, psychology, and political science — to present an original framework for understanding skills, skilled work, and surrounding policies. Focusing on common themes across countries, it establishes the concept and measurement of skill, and investigates the role of employers, workers, and other social actors. It considers a variety of skill problems and how a social response from the government can be understood. Based on the findings of economics, management science, and theories of social determination, it develops a rationale for social intervention beyond market failure. This book weighs up both the prospects and the limitations of what can be achieved for societies with a better emphasis on skills and skilled work, and it promotes the study of skill in modern economies as a distinct sub-field.
The purpose of this paper is to explore the possible pedagogical application of ethnopragmatics in the field of language learning and teaching with the purpose of promoting intercultural ...communicative competence. The ethnopragmatic approach, developed by Anna Wierzbicka, Cliff Goddard and associates within the broad paradigm of Cognitive Linguistics, examines cultural aspects of language and communication from an insider’s perspective. The pedagogical potential of ethnopragmatics lies in its effort for unravelling the values, beliefs and norms that lie behind the verbal behavior of a particular cultural group and in doing so without a predetermined cultural bias.
Artiklen er en invitation til overvejelser over begrebet ’kompetence’ som pædagogisk begreb med afsæt i fem forskellige kompetencebegreber: Et uddannelsespolitisk, et didaktisk, et læringsteoretisk, ...et kompleksitetshåndterende og et politisk dannende kompetencebegreb.De fem kompetencebegreber er ingenlunde dækkende for alt, hvad der kan siges om kompetencer i skole og uddannelse. Men hver på sin måde bidrager de til den aktuelle pædagogiske og skole- og uddannelsespolitiske diskurs. Artiklen introducerer og behandler de fem kompetencebegreber i nævnte rækkefølge og i en samlet bestræbelse på at kvalificere ’kompetence’ som pædagogisk begreb.
Pro rozvoj oborů souvisejících s udržitelným rozvojem na vysokoškolské úrovni jsou zapotřebí především změny v samotné výuce. Aby poukázali na procesy související s touto transformací, zkoumali ...autoři (předpoklady pro) rozvoj kompetencí vysokoškolských pedagogů ve 13 zemích střední a východní Evropy a srovnali tato zjištění s podobnými poznatky z jiných evropských zemí. Pro analýzu situace byl využit průzkum, v němž byly zjišťovány národní podmínky pro VUR na úrovni VŠ; samotné kompetence pak byly vybrány z příkladů dobré praxe v případových studiích, vypracovaných podle vzoru kompetencí EHK OSN. Výsledky ukazují některé nedostatky v profesním rozvoji vysokoškolských pedagogů: pěstování kompetencí není obecně věnována pozornost a chybí zvláště v oblasti VUR. V důsledku toho jsou přístupy a principy VUR aplikovány ve zkoumané části světa méně často. Z širšího pohledu vyplývá, že příležitosti pro rozvoj kompetencí na úrovni VŠ existují, ale jsou nerovnoměrně rozděleny mezi jednotlivými zeměmi. Pro podporu profesního rozvoje kompetencí vysokoškolských pedagogů v oblasti VUR je důležitým faktorem pochopení environmentálního vzdělávání ve vztahu k vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a také přijetí inter– či trans–disciplinární perspektivy. Autoři tvrdí, že oborový přístup je hluboce zakořeněnou součástí akademické kultury ve všech post-socialistických zemích střední a východní Evropy, zatímco pro udržitelnost je zásadní transdisciplinární přístup a širší zapojení zúčastněných stran. Kontext prezentovaného výzkumu tvoří projekt University Educators for Sustainable Development (UE4SD), do kterého je zapojeno 53 partnerů z 33 evropských zemí; jejich spolupráce má pomoci určit nejlepší způsoby, jak rozvíjet kompetence vysokoškolských pedagogů ve výuce udržitelnosti. Některé výsledky tohoto projektu jsou v článku stručně představeny.
PDF
