Osim izrade odjeće, tekstilna industrija se bavi konfekcioniranjem tehničkog tekstila, između ostalog i interijera automobila. Načelno konfekcioniranje navlaka automobilskih sjedala je slično ...tehnološkim procesima proizvodnje odjevnih predmeta, ali, zbog specifičnosti kože i tehničkog tekstila koji se koristi u izradi navlaka postoje bitne razlike. Razlike se ogledaju u udio različitih strojeva i opreme u procesu krojenja i šivanja. Postupci konfekcioniranja navlaka automobilskih sjedala zahtijevaju različita stručna znanja, drugačije vidove stručne suradnje u tehničkoj pripremi proizvodnje i tehnološkim procesima proizvodnje zastupljenost računalne tehnike za pripremu i vođenje procesa proizvodnje, kao i za samo vođenje procesa proizvodnje. Osim navedenog, različite su i veličine proizvodnih serija, zahtjevi za točnost izrade i u troškovima investiranja po jednom radnom mjestu. Bez obzira na navedene razlike u omjerima zastupljenosti, osnove tehnike konfekcioniranja vrlo su slične onima koje se rabe u tehnološkim procesima proizvodnje odjeće, tako da tehnolog iz odjevne industrije vrlo brzo može savladati temeljne značajke konfekcioniranja tehničkog tekstila.
Text se zabývá etickou reflexí rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Zaměřuje se na praxi rozhodování o této péči v České republice a zohledňuje mezinárodní diskurz. Rozhodování o zdravotní ...péči v závěru života se netýká jen terminálně nemocných, ale i jejich blízkých a zdravotnických pracovníků; má též významné psychologické, sociální, právní a politické souvislosti.
The paper provides an ethical reflection on health care decision-making at the end of life, focusing on the practice of end-of-life decisions in the contemporary health care in the Czech Republic, and taking into account the international discourse. The decisions about health care at the end of life affect not only the terminally ill patients, but also their relatives and health care professionals as well. They also have significant psychological, social, legal, and political implications.
Příspěvek se zabývá institutem tzv. dříve vyslovených přání, přičemž zahrnuje jak některé právní, tak i některé etické problémy. Zejména se soustředí na otázky, které ještě v české odborné literatuře ...nebyly řešeny. V první části je shrnuta užívaná terminologie a historie institutu. Kromě toho jsou zmíněny tři modely dříve vyslovených přání, tzv. living will, substitute decision-making (rozhodování zvoleným zástupcem) a konečně tzv. values history (historie hodnot pacienta). Ve druhé části je shrnuta úprava v České republice. Ve třetí se pak článek zabývá konkrétními právními a etickými problémy.
Adam Doležal.
This article deals with advance directive and some legal and ethical issues associated with them. Its main purpose is to show some problems which haven´t been solved in Czech professional literature. The first part of this article summarizes terminology and history of this medical institute. Three models of advance directives are mentioned as well - living will, substitute decision-making and values history. The second part summarizes Czech legislation and its development. The last part speaks about some crucial ethical and legal issues associated with advance directives.
Článek je zaměřen na právní analýzu rozhodování v závěru života. V textu je stručně odkázáno i na za.hraniční právní řády a zejména judikatury v této oblasti, včetně soudních rozhodnutí Evropského ...soudu pro lidská práva. Podrobnější rozbor je pak věnován české právní úpravě, zejména s ohledem na to, kdo může o poskytování zdravotní péče v závěru života rozhodovat. Také jsou stručně vymezeny právně relevantní situace, při kterých dochází k rozhodování na konci života. V závěru je pak předloženo i několik problematických okruhů, které současná právní úprava v ČR neřeší optimálně, včetně krátké úvahy de lege ferenda zohledňující požadavky Evropského soudu pro lidská práva, kterou předestřel v několika svých rozsudcích.
The article focuses on the legal analysis of end-of-life decisions. The text also briefly refers to foreign legal systems and especially case law in this area, including court decisions of the European Court of Human Rights. A more detailed analysis is then devoted to the Czech legislation, especially with regard to the persons who can decide on the matter. Legally relevant situations in which decisions are made at the end of life are also briefly defined. In the end, several problematic areas are presented, which the current legislation in the Czech Republic does not address optimally, including a brief consideration de lege ferenda taking into account the requirements of the European Court of Human Rights, which he set out in several of its judgments.
