Prestože se ceská mesta neúcastnila stavovského povstání v letech 1618-1620 tak aktivne jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hore se v jejich dalším vývoji odrazily prinejmenším stejne velkou merou. Zatímco dvacátá léta byla ve znamení zásahu do jejich vnitrního života ze strany vítezného císare Ferdinanda II. a jeho tábora, následující dve desetiletí byla dobou bezprostredního válecného ohrožení a vytvárení obranných mechanismu vuci nemu. Kniha, kterou držíte v rukou, sleduje vliv konfesijních a politických zápasu první poloviny 17. století na praxi správy ceských mest ve dvou rovinách. Zemský kontext zohlednuje hlavne královská mesta jako samostatný zemský stav a zároven presne vymezenou cást ceské urbánní síte, bezprostredne podléhající centrálním úradum (podkomorí, ceská komora, apelacní soud). Nejcasteji zastoupeným dobovým typem urbánního sídla ale bylo poddanské mesto ci mestecko cítající maximálne nekolik set domu. Predstavu o míre rozdílných i shodných rysu správy ruzných typu mest umožnuje lokální sonda do oblasti Polabí, zahrnující tri sídla na stredním toku reky: Nymburk jako královské mesto, Brandýs nad Labem jako vrchnostenské mesto a Celákovice jako menší vrchnostenské mestecko. Na této mikrohistorické rovine se sledování správních struktur protíná s konkrétními osudy predstavitelu místních politických a intelektuálních elit.Prílohu ke stažení najdete na stránce titulu.