Velmi nízká účast nevidomých na sportovních aktivitách je způsobena především nedostatečnými znalostmi odborníků v oblasti sportu pro postižené osoby. Sportovní trenéři a 582 budoucí učitelé tělesné výchovy byli dotazováni na znalosti a představy o sportovních aktivitách osob s postižením, především nevidomých. Průzkum prokázal, že učitelům tělesné výchovy a trenérům, kteří se účastní sportovních aktivit určených pro postižené, dobré úmysly v zásadě neschází a že hlavní překážkou je nedostatek témat týkajících se sportu pro postižené v osnovách studijních oborů. Janečka, Kudláček a Válková (2003) zdůraznili zásadní potřebu speciálně připravených učitelů tělesné výchovy, a to především na základních školách. Osobní zkušenosti a přímý kontakt s nevidomými sportovci nemohou být nahrazeny audiovizuálními vzdělávacími metodami. Nevidomí se nemohou v důsledku svého postižení stát trenéry, takže sport pro nevidomé musí být rozvíjen s aktivní podporou a spoluprací se sportovními odborníky bez zrakového postižení. Sport pro postižené musí být vyučován jako samostatný předmět nebo alespoň jako samostatný a zdůrazňovaný úsek již stávajícího běžného předmětu, jako je teorie tréninku. Z metodického hlediska je zásadní a nenahraditelný osobní kontakt s nevidomými a také praktická setkání v průběhu výchovy (Asjborn & Tonjum, 1986). Studenti by neměli školu opouštět bez specifických znalostí o sportu pro postižené a o možných způsobech zapojení nevidomých do sportovních aktivit. Takový mnohostranný přístup ke vzdělávání je budoucí a moderní metodou výuky. The very low participation of blind people in sport is fundamentally caused by the inappropriate knowledge of experts on disabled - specific areas of sport. Sport coaches and 582 students learning to be PE teachers were asked about their knowledge and ideas of sport for individuals with disabilities, mainly for blind people. Research has proved that good intentions of PE teachers and coaches taking part in disabled sport are basically not missing, thus the main barrier is the lack of topics regarding sport for handicapped people in the curriculum of their studies. Janečka, Kudláček and Válková (2003) have emphasized the basic need of specially prepared PE teachers, mainly in the elementary schools. Personal experience and direct contact with blind athletes cannot be replaced by audiovisual methods of education. Blind people cannot be trained to be coaches by the nature of their disability, so blind sport must be developed through the active support and cooperation of sighted sport experts. Sport for the disabled has to be taught as a separate subject, or at least as a separate and stressed section of an already existing, regular subject, such as theory of training. Methodically, personal contact with blind people as well as practical sessions in the course of their education is essential and irreplaceable (Asjborn & Tonjum, 1986). Students should not be allowed to graduate without specific knowledge about sport for the handicapped, and about the possible ways for participation in sport for blind athletes. Such a many sided approach of education is the future and the modern way of teaching.