Ustavno društvo je 20. decembra 1871 v Ljubljani organiziralo zborovanje; govori uglednih članov društva so objavljeni v publikaciji, katere knjižni ovoj je prikazan.Govorila sta tudi ljubljanska ...župana, tedaj že odstopljeni Josef Suppan in aktualni Karel Deschmann, in sicer o pridobitvah, ki jih prinaša ustava (svoboda vedenja, znanosti, tiska, združevanja v skupine, hitro in neodvisno sodstvo, skupni zakoni …) ter o nevarnostih, da bi ustavo spodnesli zarotniki in nasprotniki cesarstva. Suppan je cesarju namenil zdravico, saj je bil le-ta zaslužen za ustavo in ga je govorec videl kot njenega varuha.
1: Ein Ausflug nach Gottschee : Beitrag zur Erforschung der Gottscheewer Mundart. - 1869. - 124 str.
2: Weitere Mittheilungen über die Mundart von Gottschee. - 1870. - Str. 125-244
Studie analyzuje obrazy města Brna obsažené v prvních ročnících časopisu Brünner Heimatbote v letech 1948–1950. Tento časopis patří mezi tzv. Heimatblätter, které byly a jsou vydávány odsunutými ...Němci v SRN. Autorka nejdříve charakterizuje jeho specifika a zamýšlí se nad možnostmi využití informací v něm obsažených pro své výzkumné otázky. Následně vyčleňuje obrazy spojené s prostorem města, jeho historií, charakteristickými rysy života jeho obyvatel a snaží se ukázat tyto ustálené obrazy (stereotypy) v kontextu česko-německých vztahů a politického diskursu po druhé světové válce.
Článek analyzuje autobiografické vzpomínky členů nejstarší generace Němců žijících v České republice. Pracuje s etno-koncepty "českých Němců a/nebo německých Čechů" (a "S/sudetských Němců") jako ...specificky emickými koncepty a/nebo přirozenými kategoriemi. Nejprve představuje sebe-kategorizace participantů a narativní praktiky, které daná komunita paměti sdílí. Ukazuje, jak tito lidé, kteří v České republice zůstali po odsunu většiny etnických Němců po 2. světové válce, rekonstruují své vidění minulosti. Analyzuje narativní formy užité v těchto autobiografických příbězích a váhu přítomnosti, jež spočívá na evokacích minulosti. Poslední část textu nabízí detailnější rozbor kolektivního obrazu První republiky i toho, jak jej daní mluvčí využívají při popisu, hodnocení a kritice dnešní situace (tj. situace českých Němců v České republice po roce 1989).
Original language summary:
Po skončení války byli sudetští Němci vysídlováni z českého pohraničí. Nejprve byli soustředěni ve sběrných táborech, jako např. zde v táboře v Bochově, a potom za ...přítomnosti zahraničních pozorovatelů odváženi vlaky do Německa. Poslední Němci odešli ve dnech výročí osvobození.
Extended description:
Information:
Československé filmové týdeníky byly původně vysílány v kinech v letech 1945 až 1989. Od roku 1995 jsou opět vysílány v České televizi každý týden přesně po padesáti letech. Uvedené datum vysílání je datum prvního uvedení tohoto týdeníku ve vysílání České televize.
Czechoslovak Newsreels were produced and shown between 1945 and 1989. Since 1995 they have been broadcast on TV exactly 50 years after their original run in theaters. The broadcast date provided is the date of the first transmission of this news item on Czech Television.
After the end of the war, Sudeten Germans were displaced from the Czech borderlands. They were concentrated in detention camps, such as here, in the camp in Bochov, first and then, in the presence of foreign observers, transported by trains to Germany. The last Germans left during the days of the anniversary of liberation.
a1_Autorka představuje a hodnotí tři vydané svazky rozsáhlého edičního projektu Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, který je převážně dílem švýcarského historika Adriana von ...Arburga a jeho českého kolegy Tomáše Staňka, a zasazuje tento badatelský a publikační počin do širokého pole soudobého diskurzu o masových migracích (odsunech, vysídleních, vyhnáních) obyvatelstva v Evropě po druhé světové válce. V této souvislosti kritizuje koncept etnických čistek, tak jak jej vyložil a zpopularizoval zejména americký historik Norman M. Naimark. Uvedený koncept podle ní nevěnuje pozornost empirickému výzkumu specifických historických situací, a zejména politických aspektů různých forem migrací, a namísto toho konstruuje na základě povrchních podobností migrací zevšeobecňující obraz univerzálního pomýlení Evropanů ve dvacátém století. V této optice pak někteří autoři užívají i zavádějící analogie represivních praktik v nacistickém režimu a poválečném Československu, v personifikované podobě mezi Adolfem Hitlerem a Edvardem Benešem. Podle zjištění Evy Hahnové tyto přístupy často jen oživují legendy a stereotypy tradované v německých interpretacích vysídlení Němců z Československa a předešlých událostí, což autorka ilustruje na tezích poválečných propagandistických spisů vůdce německých sociálních demokratů v exilu Wenzela Jaksche a jeho stoupenců určených pro mezinárodní veřejnost. Dále autorka podává přehled dosavadních edicí historických pramenů k vysídlení Němců z Československa a zdůrazňuje nový přístup Tomáše Staňka a Adriana von Arburga. Reflektují sice stejné historické události, narozdíl od jiných edicí však neužívají emocionálně zabarvenou rétoriku a nesledují politické cíle.
a2_Nesoudí, ale osvětlují, a díky tomu nabízejí přesvědčivější důkazy o těžkých zkušenostech německých obyvatel než propagandistické výklady. Kromě toho poprvé systematicky zpřístupňují dosud opomíjené dokumenty k tématu z desítek českých archivů a výpovědi pamětníků kriticky porovnávají s jinými dostupnými informacemi. Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že uplatňují teritoriální pohled na migrace v poválečném Československu oproti dosud běžnému, historicky ale již překonanému pohledu etnickému. To jim umožňuje uchopit vysidlování Němců a nové osidlování jimi obývaného území jako dva propojené, komplementární procesy a podat celostní obraz poměrů v tehdejším československém pohraničí. Autorka rekapituluje nové poznatky v dosud vydaných svazcích, které podle ní proměňují zažitý obraz poválečného Československa, a závěrem upozorňuje na vážné překážky v dokončení celé edice.
autor recenze Eva Hahnová.
Obsahuje bibliografii
b1_This is a review of the three volumes published so far in a large project called The Expulsion of the Germans and Changes in the Czech Borderlands, 1945-51, the work mainly of the Swiss historian Adrian von Arburg and his Czech colleague Tomáš Staněk. The reviewer discusses their research and the resulting publications in the context of the wider discourse on mass migrations (including the transfers and expulsions) of peoples of Europe after the Second World War. She criticizes the concept of ethnic cleansing as it has been interpreted and explained to the general readership particularly by the American historian Norman M. Naimark (b. 1944, Professor of Eastern European Studies at Stanford). This concept, she argues, ignores the empirical research on the special aspects of the historic situations, particularly the political factors of various forms of migration, and it instead constructs, on the basis of superficial similarities between the migrations, a generalizing picture of the overall misguideness of Europeans in the twentieth century. Through this lens, some authors have then also used the misleading comparison of the repressive practices of the Nazi regime and the post-war Czechoslovak regime, as personified by Adolf Hitler and the Czechoslovak President Edvard Beneš. From what she has discovered in her own research, the reviewer argues that these scholarly approaches often merely revive, or keep alive, legends and stereotypes that have been passed on in German interpretations of the expulsion of the Czechoslovak Germans and the events leading up to them. She illustrates this with examples from the propagandistic post-war writings of the head of the Sudeten German Social Democrats, Wenzel Jaksch (1896-1966), and his adherents, which were formulated for the international public.
b2_The reviewer also provides an overview of published editions of historical sources on the expulsion of the Czechoslovak Germans, and she emphasizes the newness of Staněk and von Arburg’s approach. Though they consider the same historical events, the works by these two scholars do not, unlike other editions, use emotionally coloured rhetoric, nor do they pursue political ends; rather than judge, they explain, and thanks to that, offer evidence on the arduous experiences of the Czechoslovak Germans which is more persuasive than propagandistic interpretations. In addition to systematically making hitherto forgotten documents from dozens of Czech archives and eyewitness statements accessible for the first time, Staněk and von Arburg critically compare them with other available information. One more essential difference between the publications in this series and other works on the topic is that that they look at migration in post-war Czechoslovakia geographically unlike the hitherto usually historical but outmoded ethnic view. This enables them to explain the expulsion of the Germans and the resettlement of the lands they had occupied as two complementary, interconnected processes, and to offer a comprehensive picture of relations in the Czechoslovak borderlands at that time. The reviewer provides a summary of the new information contained in these volumes, which, she argues, changes the established picture of post-war Czechoslovakia. In conclusion, she points to serious obstacles standing in the way of completing the series.
Recenzentka vítá české vydání knihy Andrease Kosserta Kalte Heimat: Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945 (München 2008), předkládající relativně nový a ucelený pohled na osud ...poválečných německých vyhnanců ze střední a východní Evropy v obou částech rozděleného Německa, který je ve zdejším prostředí vnímán často zkresleně a na základě nedostatečných informací. Autor se však podle ní bohužel nevyhnul jistému zjednodušování, nepřesnostem a tendenčnosti, ve kterých se projevuje jednak jeho neznalost českých a polských pramenů a literatury, jednak osobní zainteresovanost na tématu. Odbourává sice navenek deklarovaný mýtus o úspěšné integraci vyhnanců ve Spolkové republice Německo, sám však vytváří schematický obraz „dobrých vyhnanců“ a ostatních „zlých Němců“.
autor recenze Sandra Kreisslová.
In her review of the Czech translation of Andreas Kossert’s Kalte Heimat: Die Geschichte der deutschen Vertriebenen nach 1945 (Munich, 2008), the reviewer welcomes the Czech edition, which presents a comparatively new and comprehensive view of the fate of the ethnic Germans who were expelled from central and eastern Europe after the Second World War and settled in both parts of divided Germany. In the Czech Republic, the perception of their fate is too often distorted, presented without sufficient information. According to the reviewer, however, the author has not avoided oversimplification, imprecision, and tendentiousness, manifesting on the one hand a lack of knowledge of Czech and Polish primary sources and secondary literature and, on the other, his personal involvement in the topic. Although he dispels the generally declared myth about the expellees’ successful integration into the Federal Republic of Germany, he paints an oversimplified picture of the ‘good expellees’ on the one hand and the ‘wicked Germans’ on the other.
Recenzent obšírně představuje práci, jež je podrobnou analýzou vybraných případů poválečných nucených vnitrostátních migrací v Československu. Její autor Tomáš Dvořák důkladně rekonstruuje přípravy a ...realizaci přesídlení a „rozptýlení“ desetitisíců neodsunutých německých obyvatel do českého a moravského vnitrozemí, jakož i přesunu dalších tisíců Němců do oblasti uranových dolů na Jáchymovsko, kde tak vznikl nový svébytný německojazyčný ostrov. Tyto migrace lze chápat jako svého druhu pokračování „velkého odsunu“ většiny Němců z Československa. Nejdetailnější pozornost věnuje osudu několika stovek moravských Chorvatů ze tří obcí blízko rakouské hranice na jižní Moravě, kdy se jednalo o kompletní deportaci celé této národnostní menšiny. Recenzent lituje, že případům dalších uskutečněných nebo jen zamýšlených přesunů skupin obyvatel na československém území (slovenští Maďaři, obyvatelé pohraničních zón, Poláci ve Slezsku) se zde dostalo jen souhrnného zpracování. Recenze oceňuje, že autor nepopisuje pouze jednotlivé procesy hromadných přesídlení, nýbrž podává také dosti výstižný obraz fungování československé společnosti a československých státních a bezpečnostních složek v poválečné době.
autor recenze David Kovařík.
Obsahuje bibliografii
The reviewer presents this publication, whose title translates as ‘Internal transfer, 1947-53: The final phase in the “purging of the borderlands” in the political and social contexts of post-war Czechoslovakia’, as a detailed analysis of select cases of forced migration in Czechoslovakia after the Second World War. The author of the work, Tomáš Dvořák, has, according to the reviewer, thoroughly reconstructed the preparation and execution of the resettlement and the ‘dispersal’ of tens of thousands of unexpelled German Czechoslovaks to the Bohemian and Moravian interior, as well as the transfer of thousands of other Germans to the area of the uranium mines in the Jáchymov region, thus creating a distinctive new island of German speakers. It is reasonable to see these migrations as a continuation of the ‘great transfer’ of most of the Germans of Czechoslovakia. The most attention is paid in the book to the fate of several hundred Moravian Croatians from three rural districts in south Moravia near the Austrian frontier, the complete deportation of a whole ethnic minority. The reviewer regrets that the other unexecuted or only planned transfers of other groups of the population of Czechoslovakia (Slovak Hungarians, inhabitants of zones in the borderlands, Poles of Silesia) are only generally considered here. The reviewer does, however, appreciate that the author not only discusses the individual processes of mass resettlement, but also provides a vivid picture of the workings of Czechoslovak society and the Czechoslovak authorities and secret police in the post-war period.
Oldřich Tůma.
In February 2007, The Institute of the Contemporary History of the ASCR co-organized a seminar which was the finale of a Bohemian-German project which began in 1999. A comparison of ...European law and rules valid during the post-war period and linked to German minorities was the aim. Law and regulations in Poland, Hungary, France, Denmark, Belgium, Yugoslavia and Italy were also analyzed.
