Uvod
Step aerobika je vrsta aerobike u kojoj se različite kretne strukture kombiniraju u logičnu koreografsku strukturu koja se, radi postizanja željenih efekata, ponavlja nekoliku puta uz primjerenu ...glazbu. Ova vrsta aerobike primjerena je kako za početnike, tako i za napredne vježbače, pa čak i za vrhunske sportaše (u kondicijskoj pripremi). Penjanje na i spuštanje sa step klupice može se usporediti s hodanjem uzbrdo ili nizbrdo, što pogoduje poboljšanju srčanožilnog i dišnog sustava.
Mnogi su autori istraživali utjecaj vježbanja aerobike na funkcionalne i motoričke sposobnosti vježbača, na promjenu koštano-zglobnog i mišićnog sustava, kao i na promjene osobina ličnosti.
Razlog za ovo istraživanje bila je želja da se utvrdi razina opterećenja za vrijeme rada instruktora aerobike na satovima rekreacijske aerobike. Cilj je istraživanja bio da se utvrde razlike u frekvenciji srca (FS) kod instruktora aerobike za vrijeme rada na tri različite visine step klupice (20, 25 i 30 cm).
U eksperimentalnom postupku bila su praćena tri segmenta: 1. razlike u srednjim vrijednostima FS za vrijeme rada na tri visine step klupica (20, 25 i 30 cm), 2. razina FS instruktora aerobike za vrijeme najvećeg opterećenja u radu na tri visine klupice i 3. promjene u razini laktata u odnosu na razinu FS.
Metode
Uzorak ispitanika se sastojao od 12 odabranih instruktorica aerobike, u dobi od 20 do 28 godina. Sve instruktorice vježbale su aerobiku najmanje 4 do 6 puta tjedno, 2 sata dnevno i izvrsne su u tehnici izvođenja koraka step aerobike.
Praćene su sljedeće varijable: FS u mirovanju (HRrest), srednja vrijednost FS za vrijeme rada (HRave), maksimalna FS (HRpeak), FS svakih pet minuta koreografije (HR5, HR10, HR15, HR20, HR25 i HR30), razina laktata prije zagrijavanja (Lstart) i razina laktata na kraju rada (Lend).
Opterećenje rada praćeno je pomoću monitora srčane frekvencije (POLAR X-TRAINER) koji su ispitanicama stavljeni prije zagrijavanja. Razina laktata mjerena je na uzorku krvi uzete iz ušne resice. Laktati su izmjereni prije početka vježbanja te nakon tridesete minute rada.
Podaci su obrađeni statističkim paketom SPSS, a izračunati su osnovni deskriptivni parametri. U svrhu utvrđivanja razlika FS za vrijeme rada na tri visine step klupice izračunat je t-test za zavisne uzorke (T-PAIRED).
Rezultati
Dobiveni rezultati prikazani su u tablici 1 kao i u dijagramu 1. Kao što se može vidjeti, najviše vrijednosti FS u mirovanju su između 84 i 91,7 bpm. U Tablici 1 mogu se uočiti statistički značajne razlike u FS u petnaestoj minuti vježbanja, gdje je razlika u srednjoj vrijednosti FS 12.4 (HRave) Najveće, statistički značajne razlike izmjerene su na prvoj i trećoj visini step klupice.
Rasprava i zaključak
U radu je utvrđeno da su srednje vrijednosti FS (HRave) na visini step klupice od 25 cm iznosile 70–80% od maksimalne FS. Prema Bensonu (1995), takva vrijednost predstavlja razinu opterećenja koja pogoduje očuvanju “zdravog srca”, a koja odgovara razini između srednjeg do visokog opterećenja za vrijeme vježbanja (Ušaj, 1996). Prema nekim stručnjacima, ta vrijednost odgovara aerobno-anaerobnoj zoni rada.
Srednje vrijednosti FS ispitanica za vrijeme rada na 25 cm visokoj step klupici iznosile su 77% od maksimalne FS. Iz rezultata je vidljivo da su bile u ciljanoj zoni 56.2% od ukupnog trajanja rada, iznad ciljane zone 40.1%, a ispod 3.7%. Naravno, takve vrijednosti se očekuju uslijed zadržavanja u aerobno-anaerobnoj zoni rada.
Statistički značajne razlike u vrijednostima srednjih FS (HRave) mogu se uočiti kada se visina step klupice povećala za 10 cm. Statistički značajne razlike srednjih vrijednosti FS uočene su samo za vrijeme rada na prvoj i trećoj visini step klupice (20 i 30 cm). No, u petoj minuti rada nije utvrđena razlika u FS vježbačica. Utvrđeno je također da su se s povišenjem step klupice za 5 cm, srednje vrijednosti FS mijenjale za približno 10 otkucaja.
Što se promjena laktatnih vrijednosti tiče, utvrđeno je da se pri većem naporu nisu mijenjale proporcionalno s povećanjem FS. Vjerojatno za neke ispitanice ovakav trening nije bio dovoljno intenzivan te su se pojavili metabolički procesi koji su koristili laktate iz krvi kao izvor energije (Ušaj, 1996), što je razlog zašto su kod nekih ispitanica vrijednost laktata na kraju bile niže od onih na početku vježbanja.
Na temelju ovog istraživanja može se zaključiti da se opterećenje na satu aerobike mora pažljivo planirati, a u skladu s njegovim ciljevima. Istraživanje je također pokazalo da bi bilo potrebno utvrditi razinu FS kod vježbača rekreativaca koji su vjerojatno u lošijoj kondiciji od svojih instruktora aerobike. Na temelju dobivenih rezultata može se zaključiti da bi u jednom od sljedećih istraživanja bilo poželjno utvrditi razine FS kod vježbača rekreativaca koji uglavnom treniraju manje nego instruktori.
Uvod
Ples kao konvencionalno-estetsko gibanje ima posebnu funkciju u životu čovjeka jer je prisutan u svečanim trenucima obilježavanja različitih životnih prilika. Isto je tako neupitna primjenjivost ...plesa kao kineziološkog operatora u nastavi tjelesne i zdravstvene kulture te u radu s netreniranim i starijim osobama. Osim transformacije obilježja i sposobnosti plesnim strukturama, ples kod učenika razvija smisao za svjesno estetsko doživljavanje, samostalno stvaralaštvo i oblikovanje lijepih i skladnih pokreta, te potiče svijest o nacionalnom identitetu.
Uspješnost u kineziološkim aktivnostima ovisi o nekoliko dimenzija: antropološkim, morfološkim, funkcionalno-motoričkim, kognitivnim i konativnima. Zastupljenost dimenzija ovisi o strukturi aktivnosti i nije jednaka za sve dimenzije. Područje plesa, osobito narodni ples, slabo je istraženo s aspekta definiranja dimenzija koje utječu na uspješnost. Selekcija, izbor kinezioloških operatora i transformacijski proces u današnjoj plesnoj praksi obavljaju se na osnovi subjektivne procjene i iskustva stručnjaka. Kako bi se izbjegla subjektivnost, potrebno je utvrditi nove i unaprijediti dosadašnje mjerne postupke.
Osnovni cilj istraživanja bio je utvrditi relacije između motoričkih sposobnosti i morfoloških karakteristika studentica treće godine Kineziološkog fakulteta s uspješnosti u plesu. Postavljen je i dodatni cilj koji se odnosio na utvrđivanje metrijskih karakteristika testova za procjenu motoričkih sposobnosti.
Metode
Uzorak ispitanica sastojao se od 113 (N=113) studentica treće godine Kineziološkog fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. Temeljni uvjet za ulazak u uzorak ispitanica bio je položen praktični dio ispita iz kolegija Ples. Uzorak prediktorskih varijabli činio je skup varijabli za procjenu motoričkih sposobnosti, i to: osmica sa sagibanjem (MAGOSS), poligon natraške (MREPOL), koraci u stranu (MAGKUS), koraci u stranu s okretom za 360º (MAGKUS360) (koordinacija), neritmičko bubnjanje (MKRBUB), bubnjanje nogama i rukama (MKRBNR), Orebov test ritma (OREBMR) (realizacija ritmičkih struktura), stajanje na jednoj nozi uzdužno na klupici za ravnotežu s otvorenim očima (MBAU1O), stajanje na dvije noge uzdužno na klupici za ravnotežu sa zatvorenim očima (MBAU2Z) (ravnoteža), taping rukom (MBFTAP), taping nogom (MBFTAN) (frekvencija pokreta), pretklon na klupi (MFLPRK), pretklon raznožno (MFLPRK) (fleksibilnost), skok u dalj s mjesta (MFESDM) i skok u vis s mjesta (MFESVM) (eksplozivna snaga). Uzorak varijabli za procjenu morfoloških karakteristika bio je definiran četirima antropometrijskim mjerama, i to: visinom tijela (VT), masom tijela (TT), postotkom masnog tkiva (%MASTI) i ukupnom količinom masti (KG/ MASTI) (izmjerene prema preporuci IBP-a; International Biological Program). Uzorak kriterijskih varijabli činile su ocjene koje su studentice dobile na praktičnom dijelu ispita iz kolegija Ples (5 narodnih plesova). Realizaciju plesova ocijenila su tri suca, a pri procjeni znanja uvažavao se princip složenosti plesova. S obzirom na to da je svaka studentica ocijenjena petorim ocjenama (kriterij) za narodni ples, svi su narodni plesovi svrstani prema svojoj strukturi u pet kategorija kompleksnosti (N1-N5).
Rezultati su obrađeni programskim paketom Statistica for Windows, ver. 5.0. na Kineziološkom Fakultetu Sveučilišta u Zagrebu. Metrijske karakteristike testova motoričkih sposobnosti utvrđene su Momirovićevim programom RTT. Za sve su varijable prediktorskog skupa deskriptivnom analizom određeni osnovni statistički parametri distribucije varijabli. Normalnost distribucije testirala se Kolmogorov-Smirnovljevim testom (K-S). Objektivnost sudaca provjerena je korelacijskom analizom, a normalnost distribucije sudačkih ocjena po pojedinom plesu Kolmogorov-Smirnovljevim testom (K-S). Relacije između motoričkih sposobnosti i morfoloških obilježja i pet kriterijskih varijabli utvrđene su regresijskom analizom.
Rezultati
Analiza metrijskih karakteristika motoričkih testova pokazuje kako jedino test za procjenu ravnoteže stajanje na dvije noge uzdužno na klupici sa zatvorenim očima (MBAU2Z) nema odgovarajuće vrijednosti koeficijenata pouzdanosti, reprezentativnosti i homogenosti. Testiranjem normaliteta distribucije rezultata testova za procjenu motoričkih sposobnosti i antropoloških obilježja jedino je kod testa stajanje na jednoj nozi uzdužno na klupici sa otvorenim očima (MBAU1O) postalo vidljivo odstupanje od normalne distribucije, no kako je to odstupanje bilo minimalno, test je korišten u daljnjoj analizi. U analizi deskriptivnih parametara vidljiva je akumulacija prosječnih rezultata u zoni viših vrijednosti u testovima za procjenu realizacije ritmičkih struktura (MKRBNR), brzine naizmjeničnih pokreta (MBFTAP) i fleksibilnosti (MFLPRK). Akumuliranje prosječnih rezultata u području nižih vrijednosti vidljivo je u testovima za procjenu koordinacije (MRE-POL) i ravnoteže (MBAU1O, MBAU2Z) te kod antropometrijskih mjera TTEŽINA i KG/MASTI, čemu je razlog uzorak ispitanika, aktivnih sportašica. Izduženost krivulje ukazuje na veću homogenost ispitanica u testovima za procjenu ravnoteže (MBAU1O i MBAU2Z) te je moguće reći kako ti testovi imaju nižu osjetljivost. Testiranje normaliteta distribucije kriterijskih varijabli pokazalo je značajnije odstupanje od normalne distribucije. Prosječna interkorelacija ocjena triju sudaca, R=0,834 (p<0,05), ukazuje na objektivnu procjenu znanja studentica. Rezultati regresijske analize pokazuju statistički značajnu povezanost prediktorskog skupa varijabli sa svih pet kriterijskih varijabli. Značajan doprinos objašnjavanju povezanosti prediktorskog skupa s kriterijem N1 vidljiv je za varijable MKRBNR (realizacija ritmičkih struktura) (BETA=0,27) i TTEŽINA (BETA=-0,29). Vrijednosti varijable MAGKUS360 (koordinacija) na razini statističke značajnosti od 0,05 (p<0,02), također pokazuju doprinos objašnjavanju kriterija (BETA=-0,20). Prediktor koji najviše doprinosi objašnjavanju povezanosti prediktorskog skupa s kriterijem N2 je varijabla TTEŽINA (BETA=-0,47) (p<0,00). Ostali prediktori koji objašnjavaju povezanost prediktorskog skupa i kriterija N2 jesu: MKR-BUB (realizacija ritmičkih struktura) (BETA=0,22), MFESVM (eksplozivna snaga) (BETA=0,20), KG/ MASTI (BETA=0,32) i MKRBNR (realizacija ritmičkih struktura) (BETA=0,19), (p<0,05). Statistički značajnu povezanost prediktorskog skupa i kriterija N4 (p<0,03) pokazuju varijable MAGKUS360 (koordinacija) (BETA=-0,20) i TVISINA (BETA=-0,19). Prediktori koji s najvećim udjelom u objašnjavanju povezanost prediktorskog skupa s kriterijem N5 (p<0,05) jesu MFLPRR (fleksibilnost) (BETA=0,19) i TVISINA (BETA=-0,18).
Rasprava i zaključak
Rezultati povezanosti prediktorskog i kriterijskog skupa definitivno su potvrdili statistički značajnu povezanost, što je u skladu s prethodnim istraživanjima u istom motoričkom prostoru. Ovu pojavu moguće je objasniti kretnom složenošću narodnih plesova i zahtjevima koje postavlja ta složenost na motoričke sposobnosti motorički selekcioniranog uzorka studentica. Rezultati istraživanja ukazuju na to da bi pri odabiru djece za ples pažnju trebalo posvetiti motoričkim sposobnostima ritma, koordinacije, eksplozivne snage i fleksibilnosti. Neupitno je da bi rezultate ovog istraživanja bilo potrebno potvrditi i na uzorku plesačica narodnoga plesa čime bi povezanost motoričkog i antropometrijskog prostora s plesnom uspješnosti dobila još veći značaj. U budućim bi istraživanjima pri procjeni plesne uspješnosti trebalo posvetiti pažnju i estetskoj komponenti plesa.
On the sample of 83 top Slovenian athletes we have studied the frequency of injuries among table tennis, tennis and
badminton players, types of injuries and severity of injuries – the latter based on ...data of players absences from training
and/or competition processes. The most liable parts to injuries are shoulder girdle (17.27%), spine (16.55%) and ankle
(15.83%), while foot (10.07%) and wrist (12.23%) are slightly less liable to injuries. The most frequent injuries in racket
sports pertain to muscle tissues. According to this data, the majority of injuries occur halfway through a training session
or a competition event, mostly during a competition season. The injuries primarily pertain to muscle tissues; these are
followed by joint and tendon injuries. There are no differences between male and female players. Compared to other
racket sports players, table tennis players suffer from fewer injuries.
Na uzoru od 15 učenica trećeg razreda srednjeg obrazovanja proveden je eksperimentalni program, koji se sastojao iz vježbi aerobike i nekoliko posebno odabranih narodnih i društvenih plesova. ...Eksperiment je proveden u okviru redovne nastave tjelesne i zdravstvene kulture u jednom polugodištu. Promjene u strukturi motoričkih sposobnosti (eksplozivna snaga, koordinacija, ritam, fleksibilnost i repetitivna snaga), a rezultat su obrađeni pomoću trt metode (Metoda 1, Flury i Krzanowski) usporedbnom kojih je utvrđeno da je eksperimentalni program utjecao na homogenizaciju promatranih sposobnosti.
Cílem tohoto výzkumu byla analýza anaerobních charakteristik slovinských elitních hráčů a hráček stolního tenisu. Celkem 8 osob bylo rozděleno do dvou skupin. První skupina zahrnovala čtyři nejlepší ...slovinské hráčky a druhá skupina zahrnovala čtyři nejlepší slovinské hráče. Pro měření jsme používali Wingate test (WAnT). Při WAnT se provádí šlapání po dobu 30 sekund při maximální rychlosti proti konstantnímu silovému nastavení, aby se dosáhlo nejvyšší střední a vrcholové síly. Pro silové nastavení jsme použili původní doporučenou rovnici (0,075 kpkg^(-1) bw, síla odpovídající stupni mechanické práce o 4,41 J rev.^(-1) kilogram^(-1) bw) na ergometru Monark 634. Pro odhad koncentrace laktátu v krvi a svalech jsme odebírali vzorky krve o 20 μL z heparinem ošetřených ušních lalůčků účastníků před a bezprostředně po ukončení testu a také vždy 3, 5 a 7 minut po zkoušce pro analýzu laktátu. Údaje jsme zpracovávali pomocí statistického software SPSS 8.0 pro Windows a pomocí software pro WAnT. Anaerobní vlastnosti subjektů naměřené 30sekundovou zkouškou WAnT ukázaly, že skupina mužů vyvinula střední sílu 7,95 wattů.kg^(-1) a vrcholovou sílu 9,60 wattů.kg^(-1) a že silový výkon se po 30 sekundách snížil o 33,08 %. U skupiny žen činila odpovídající hodnota střední síly 6,55 wattů.kg^(-1) a vrcholová síla 8,03 wattů.kg^(-1), přičemž silový výkon se po 30 sekundách snižoval o 31,83 %. Vrcholová síla vypočtená při tomto průzkumu se pohybovala od 8,7 wattů.kg^(-1) do 10,4 wattů.kg^(-1) ve skupině mužů a od 7,0 wattů.kg^(-1) do 8,8 wattů.kg^(-1) ve skupině žen. Na základě stanovené citlivosti WAnT pro detekci změn vyvolaných základní tělesnou přípravou hráčů stolního tenisu se náš výzkum týká problematiky účinků tréninku na anaerobní výkon.
Cílem tohoto výzkumu byla analýza anaerobních charakteristik slovinských elitních hráčů a hráček stolního tenisu. Celkem 8 osob bylo rozděleno do dvou skupin. První skupina zahrnovala čtyři nejlepší ...slovinské hráčky a druhá skupina zahrnovala čtyři nejlepší slovinské hráče. Pro měření jsme používali Wingate test (WAnT). Při WAnT se provádí šlapání po dobu 30 sekund při maximální rychlosti proti konstantnímu silovému nastavení, aby se dosáhlo nejvyšší střední a vrcholové síly. Pro silové nastavení jsme použili původní doporučenou rovnici (0,075 kpkg-1 bw, síla odpovídající stupni mechanické práce o 4,41 J rev.-1kilogram-1bw) na ergometru Monark 634. Pro odhad koncentrace laktátu v krvi a svalech jsme odebírali vzorky krve o 20 μL z heparinem ošetřených ušních lalůčků účastníků před a bezprostředně po ukončení testu a také vždy 3, 5 a 7 minut po zkoušce pro analýzu laktátu. Údaje jsme zpracovávali pomocí statistického software SPSS 8.0 pro Windows a pomocí software pro WAnT. Anaerobní vlastnosti subjektů naměřené 30sekundovou zkouškou WAnT ukázaly, že skupina mužů vyvinula střední sílu 7,95 wattů.kg-1 a vrcholovou sílu 9,60 wattů.kg-1 a že silový výkon se po 30 sekundách snížil o 33,08 %. U skupiny žen činila odpovídající hodnota střední síly 6,55 wattů.kg-1 a vrcholová síla 8,03 wattů.kg-1, přičemž silový výkon se po 30 sekundách snižoval o 31,83 %. Vrcholová síla vypočtená při tomto průzkumu se pohybovala od 8,7 wattů.kg-1 do 10,4 wattů.kg-1 ve skupině mužů a od 7,0 wattů.kg-1 do 8,8 wattů.kg-1 ve skupině žen. Na základě stanovené citlivosti WAnT pro detekci změn vyvolaných základní tělesnou přípravou hráčů stolního tenisu se náš výzkum týká problematiky účinků tréninku na anaerobní výkon. The aim of this research was to analyze the anaerobic characteristics of Slovenian elite table tennis male and female players. A total of 8 subjects were divided into two groups. The first group consisted of the four best Slovenian female players while the second group consisted of the four best Slovenian male players. For measurements we used Wingate test (WAnT). WAnT requires pedaling for 30 s at maximal speed against a constant force setting to yield the highest mean and peak power. We used the original recommended equation for force settings (0.075 kp·kg–1 bw, a force equivalent to a level of mechanical work of 4.41 J rev.–1 kilogram–1 bw) on the Monark 634 ergo meter. To estimate the lactate concentration in the blood and muscles, we collected 20 μL blood samples from the participants' heparinzed earlobes, before and immediately after finishing the test and also, respectively, 3, 5 and 7 minutes after the test for lactate analysis. The data were processed by the statistical software SPSS 8.0 for Windows and the software for WAnT. The anaerobic capacities of the subjects as measured by the WAnT 30 second test indicated that the male group developed a mean power of 7.95 watts·kg–1 with a peak power of 9.60 watts·kg–1, and that power output declined by 33.08% over 30 seconds. For the female group the corresponding values were a mean power of 6.55 watts·kg–1 with a peak power of 8.03 watts·kg–1, and that power output declined by 31.83% over 30 seconds. The peak power calculated in this study ranged from 8.7 watts·kg–1 to 10.4 watts·kg–1 in the male group and 7.0 watts·kg–1 to 8.8 watts·kg–1 in the female group. Based on the established sensitivity of the WAnT to detect changes brought about by the basic physical preparation of table tennis players, our research addresses the problem of training effects on anaerobic performance.
Cílem této studie bylo prozkoumat rozdíly mezi forehandovými horními točivými údery s 38 mm a 40 mm míčky ve stolním tenise. Účastník byl při provádění úderů filmován. Za účelem zajištění totožných ...podmínek při veškerých výkonech (stejné trajektorie přibližujícího se míčku) byl použit nahrávací stroj pro stolní tenis. Vzhledem k hráčově pravorukosti byly elektrody umístěny na pravé straně hráčova těla. Absolutní svalové zapojení bylo odhadováno na základě zprůměrovaných EMG signálů (mV) měřených ve všech svalech (m. biceps brachii, m. deltoideus, m. pectoralis major). Pro výpočet rozdílů mezi celkovými středními hodnotami zprůměrovaných EMG signálů mezi všemi svaly byla použita analýza rozptylu (ANOVA). Vrcholová amplituda EMG m. deltoideus anterior dosahovala u úderu s 38mm míčkem hodnoty 2,5 mV. U m. deltoideus medialis byly dosaženy s míčky obou velikostí srovnatelné hodnoty kontrakce: vrcholové hodnoty se pohybovaly v rozmezí 2,3 a 2,8 mV u 38mm míčku a v rozmezí 2,2 a 3,0 mV u 40 mm míčku. U m. biceps brachii se vrcholová amplituda EMG pohybovala mezi 1 až 2,2 mV u úderů s 38mm míčky a od 1,3 do 2,4 mV u úderů s 40 mm míčky. Podobného výsledku bylo dosaženo u kontrakcí m. pectoralis major. U úderů s 38 mm míčkem byla dosahována poměrně nerovnoměrná intenzita kontrakcí, a to v rozmezí od 1,5 mV do 2,6 mV. Vyváženějších hodnot bylo dosaženo u úderů s 40mm míčky, kdy se tyto pohybovaly mezi 1,6 až 2,2 mV. Tato zjištění nám ukázala, že u třech sledovaných svalů (m. deltoideus anterior, m. biceps brachii, m. pectoralis major) existují významné rozdíly v intenzitě EMG signálů, a můžeme tedy učinit závěr, že hráč při úderu s větším míčkem používá více svalové aktivity a že kontrakce m. pectoralis major je při úderu do většího míčku silnější.
Cílem této studie bylo prozkoumat rozdíly mezi forehandovými horními točivými údery s 38mm a 40mm míčky ve stolním tenise. Účastník byl při provádění úderů filmován. Za účelem zajištění totožných ...podmínek při veškerých výkonech (stejné trajektorie přibližujícího se míčku) byl použit nahrávací stroj pro stolní tenis. Vzhledem k hráčově pravorukosti byly elektrody umístěny na pravé straně hráčova těla. Absolutní svalové zapojení bylo odhadováno na základě zprůměrovaných EMG signálů (mV) měřených ve všech svalech (m. biceps brachii, m. deltoideus, m. pectoralis major). Pro výpočet rozdílů mezi celkovými středními hodnotami zprůměrovaných EMG signálů mezi všemi svaly byla použita analýza rozptylu (ANOVA). Vrcholová amplituda EMG m. deltoideus anterior dosahovala u úderu s 38mm míčkem hodnoty 2,5 mV. U m. deltoideus medialis byly dosaženy s míčky obou velikostí srovnatelné hodnoty kontrakce: vrcholové hodnoty se pohybovaly v rozmezí 2,3 a 2,8 mV u 38mm míčku a v rozmezí 2,2 a 3,0 mV u 40mm míčku. U m. biceps brachii se vrcholová amplituda EMG pohybovala mezi 1 až 2,2 mV u úderů s 38mm míčky a od 1,3 do 2,4 mV u úderů s 40mm míčky. Podobného výsledku bylo dosaženo u kontrakcí m. pectoralis major. U úderů s 38mm míčkem byla dosahována poměrně nerovnoměrná intenzita kontrakcí, a to v rozmezí od 1,5 mV do 2,6 mV. Vyváženějších hodnot bylo dosaženo u úderů s 40mm míčky, kdy se tyto pohybovaly mezi 1,6 až 2,2 mV. Tato zjištění nám ukázala, že u třech sledovaných svalů (m. deltoideus anterior, m. biceps brachii, m. pectoralis major) existují významné rozdíly v intenzitě EMG signálů, a můžeme tedy učinit závěr, že hráč při úderu s větším míčkem používá více svalové aktivity a že kontrakce m. pectoralis major je při úderu do většího míčku silnější. The aim of this study was to examine the differences between forehand top spin strokes with 38 mm and 40 mm balls in table tennis. The participant was filmed as he executed the strokes. To ensure the same condition for all the performances (the same approaching ball trajectory), a table tennis machine was used. Electrodes were placed on the right side of the player’s body due to his right-handedness. Absolute muscle involvement was estimated on the basis of averaged EMG signals (mV) measured in all muscles (m. biceps brachii, m. deltoideus, m. pectoralis major). Analysis of variance (ANOVA) was used for calculating differences between overall mean values of averaged EMG signals among all muscles. The peak EMG amplitude of the m. deltoideus anterior reached a value of 2.5 mV, for the 38 mm ball stroke. The comparable contraction values in strokes with balls of both sizes were obtained with the m. deltoideus medialis: the peak values ranged between 2.3 and 2.8 mV with a 38 mm ball and between 2.2 and 3.0 mV with a 40 mm ball. For the m. biceps brachii the peak EMG amplitude ranged from 1 to 2.2 mV and from 1.3 to 2.4 mV for the 38 mm and 40 mm ball strokes, respectively. A similar result was obtained for the m. pectoralis major contractions. Rather uneven intensities of contractions were obtained for the 38 mm ball strokes, ranging from 1.5 mV to 2.6 mV. More balanced values were obtained for the 40 mm ball strokes ranging from 1.6 to 2.2 mV. These findings showed us that in three observed muscles (m. deltoideus anterior, m. biceps brachii, m. pectoralis major) differences in the intensity of EMG signals are significant, so we can conclude that the player uses more muscle activities in a stroke with the larger ball, and also we conclude that the contraction of m. pectoralis major is more powerful when the player hits the larger ball.
